Jiří Viktor Daneš životopis

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Životopis

Profesor dr. Jiří V. Daneš byl český geomorfolog, diplomat, cestovatel a spisovatel, přední světový odborník na krasové oblasti. Narodil 23. 10. 1880 v Pavlově jako dvanácté dítě sládka Josefa Daneše, pokřtěn byl jako Jiří Viktor Pavel.

Podle svědectví sourozenců zájem o mapy a cestování Jiří Daneš projevoval již od útlého dětství. v prvním ročníku pražského reálného gymnázia v Křemencově ulici v Praze byl ze zeměpisu a dějepisu hodnocen jako výborný, s poznámkou, že "vědomosti vynikají nad míru pro tuto třídu určenou". Stejné obory, tedy historii a geografii, se rozhodl studovat i na filozofické fakultě pražské univerzity, na niž vstoupil po maturitě roku 1898. O čtyři roky později byl promován doktorem filozofie.

První zahraniční cesty Daneš podnikal již v době univerzitních studií. Směřovaly převážně na Balkán, který se stal na mnoho dalších let prvořadou oblastí jeho zájmu. Zajímala jej problematika krasových území, ale ani otázky antropogeografické nenechával mimo rámec pozornosti. Brzy se sblížil s významným srbským geografem, nejlepším znalcem balkánského krasu, dr. J. Cvijićem, který se záhy stal jeho nejvlivnějším učitelem. Po jednoroční vojenské službě v Praze studoval Daneš v letech 1903-1904 na berlínské univerzitě. Na svoji první zámořskou cestu dlouho čekat nemusel. Na podzim roku 1904 se konal ve Washingtonu VIII. geografický kongres, na který se Daneš vydal jako jediný český účastník. Jelikož návštěvu kongresu spojil s několika dalšími výpravami, podařilo se mu procestovat velkou část Spojených států i Mexika. Po čtyřech měsících se vrátil do Čech, ale již následující jaro konal další měření na řece Neretvě v Hercegovině. Roku 1906 se naskytla další příležitost k cestě za oceán. Bylo jí zasedání X. mezinárodního geologického kongresu v Mexiku. Stejně jako při své předchozí zámořské cestě i při této výpravě Daneš navštívil mnoho dalších míst. Zajímala jej opět krasová území, tentokrát v "Západní Indii" - tedy na Kubě a Jamajce.

Již před touto druhou návštěvou Ameriky se Daneš v květnu 1906 na pražské univerzitě habilitoval jako docent všeobecné geografie. Následujícího roku obdržel stejnou akademickou hodnost i na české technice. Kromě pedagogického působení na Čsl. akademii obchodní a menších cest po Evropě však mladého vědce koncem prvního desetiletí zaměstnávala příprava jeho dosud největší výpravy - na Jávu a do Austrálie. Na tuto cestu, která trvala 15 měsíců, se Daneš vydal se svým přítelem botanikem Karlem Dominem roku 1909. Prvořadý zájem cestovatelů samozřejmě vzbuzovaly opět problémy spojené s geomorfologií a výzkumem krasu, stejně jako studium místního osídlení. O úspěchu výpravy mj. svědčí název jednoho severoaustralského údolí - "Daneš Valley". Po návratu oba cestovatelé společně vydali cestopis "Dvojím rájem".

Před vypuknutím první světové války J. V. Daneš stihl podniknout několik dalších menších průzkumných výprav, především se však věnoval působení na pražské univerzitě a zpracovával materiál z cest předchozích. Roku 1914 se oženil a první léta světové války pobýval ve vlasti. v březnu 1917 byl však povolán do činné vojenské služby jako důstojník do Sarajeva. Válečná blokáda ústředních mocností mj. zapříčinila nedostatek umělých hnojiv a rakouská vlády byla nucena hledat náhradu v organických nánosech bosenských jeskyň. A právě jejich průzkumem byl nadporučík Daneš pověřen. v Sarajevu pobýval i s manželkou a podle pamětníka "záhy se stal středem českého živlu usazeného v těchto místech". Navečer 29. října 1918 dorazily do Sarajeva první zprávy o odtržení jihoslovanských národů od Rakouska-Uherska. Již druhého dne však začala národní radost přerůstat ve výtržnictví a veřejné rabování. "Po městě se střílelo a rozvášněná lůza táhla na 'Šváby' a na jejich bohaté vojenské magazíny." Za takto nepřehledné situace se J. V. Daneš rozhodl zorganizovat dobrovolnou českou legii, jejímž úkolem bylo obnovit ve městě pořádek. Téměř půl druhého tisíce českých vojáků a důstojníků obsadilo kasárny, zajistilo skladiště a veřejné budovy, uhasilo požáry. Po necelých dvou týdnech bylo Sarajevo předáno do rukou srbské armády.

V prosinci roku 1918 se J. V. Daneš vrátil do vlasti a ujal se opět přednášek na univerzitě. Připojením Slovenska a Podkarpatské Rusi vyvstala potřeba vědeckého prozkoumání těchto oblastí. Byla proto zorganizována odborná tříměsíční expedice, jíž se Daneš účastnil jako geomorfolog. Tuto práci však nedokončil. Koncem roku 1919 jej československá vláda jmenovala prvním československým generálním konzulem v Sydney v Austrálii. Na počátku svého australského pobytu, tedy ve druhé polovině roku 1920, byl plně zaměstnán úředními povinnostmi a přednáškovou propagací Československa. Následující rok však podnikl spolu s manželkou několik výprav po australském kontinentu a navštívil Novou Guineu a Tasmánii. v dopise K. Kroftovi v červenci 1922 Daneš píše: "Byla to krásná a užitečná zkušenost pro nás pro oba (...) ale staly by se z nás rostlinky nedomřivé zvyklé jen na pěkné zacházení a na to jsme ještě příliš mládi. Pak tu musím svoji hubu držet hodně na uzdě jak se na g. konsula sluší, míti jen tuze ‚mravné' přednášky atd. a stýská se mi po té rozpustilejší svobodě u nás. (...) Všude dobře, doma nejlépe, ale často třeba do ciziny, aby si to člověk dobře uvědomil."

Dne 31. 12. 1922 vyslanecká mise skončila a manželé Danešovi se rozhodli k návratu přes tichomořské ostrovy a americký kontinent. Po návštěvě Nového Zélandu následovalo souostroví Fidži a Tonga. Odtud jejich loď zamířila k ostrovům Samoa a dále na Havaj. Dalším cílem byla východní Asie. Navštívili Japonsko, Koreu, Mandžusko, Čínu. Poté dopluli ke kanadským břehům a po překonání amerického kontinentu dokončili návrat do Evropy vyloděním v Anglii. Cestu kolem světa uzavřeli v červenci roku 1923 příjezdem do Čech. Většinu svých cestovatelských zážitků i odborných postřehů J. V. Daneš shrnul ve dvousvazkovém cestopisu "Tři léta při Tichém oceánu".

Po návratu zaměřil svoji pozornost opět na Slovensko. v letech 1923-1925 přednášel geografii na filozofické fakultě Komenského univerzity v Bratislavě, kde zřídil geografický ústav. Danešovým nejoblíbenějším tématem, v němž patřil k největším odborníkům na světě, však zůstal kras. k jeho studiu se opět vypravil na podzim roku 1927, znovu na americký kontinent. Kromě studia krasových území USA, která navštívil skoro všechna, přednášel asi na 30 univerzitách a konal veřejné popularizační přednášky o Československu. Ráno 10. dubna 1928 přednášel na univerzitě v Los Angeles a po přednášce hodlal navštívit filmové studio v Hollyvoodu. z této výpravy se však již nevrátil.

Ostatky prof. PhDr. Jiřího V. Daneše byly zpopelněny v Hollywoodském krematoriu a poté převezeny vdovou Boženou Danešovou do Čech. Danešovo nedokončené dílo dalo podnět k založení fondu "Danešovo nadání", který zajišťoval udělení cestovní podpory mladým vědeckým pracovníkům k zeměpisnému bádání v Československu a v ostatních slovanských zemích. Po návratu z americké cesty měl v plánu zpracovat shrnující studii o světovém krasu. Bohužel, nic ze všech plánů již nebylo uskutečněno, když tak náhle a nečekaně skončil život jednoho z našich největších vědců geografů, vynikajícího speleologa a cestovatele, který spatřil světlo světa v Pavlově. Jeho odbornou knihovnu darovala Božena Danešová geografickému ústavu přírodovědecké fakulty UK, avšak za nacistické okupace odsud většina vzácných knih zmizela. Danešovy písemnosti věnovala vdova až o mnoho let později archivu ČSAV. To málo, co zůstalo z materiálů našeho největšího geografa, bylo umístěno k příležitosti 110.výročí jeho narození v památníku na Novém Dvoře. Pamětní síň však musela být z důvodů restitučních nároků v roce 1992 zrušena a sbírky se nyní nacházejí v Melicharově vlastivědném muzeu v Unhošti.