Louise O'Neill
irská, 1985
Nové komentáře u knih Louise O'Neill
Říkala si o to
„Velmi zajímavá kniha o současném tématu. Ze začátku jsem se sice trochu ztrácela ve jménech, ale autorčin zajímavý styl psaní si mě nakonec získal. Konec knihy pro mě byl překvapivý a zároveň lehce očekávatelný.“... celý text
— Barulinka20
Říkala si o to
„První polovina knížky byl totální chaos ve jménech, vůbec jsem se nemohla začíst, pochopit, kde se děj odehrává, kolik je tam postav, kdo je kdo. Několikrát jsem chtěla odložit. Když se čtenář ale prokouše začátkem, je to celkem zajímavý příběh plný bolesti. Nechápu chování Emminých rodičů, proč za svojí dcerou nestáli, nevěřili jí a nesnažili se jí pomoc. Během čtení mě několikrát napadlo, zda by pro Emmu nebylo lepší, kdyby se sebevražda podařila.
A konec? Vlastně žádný. Čtenář si může jen domýšlet, zda se Emminým krokem situace v rodině uklidnila, přestala šikana Emmy, Emma se dala dohromady a co Emmin bratr, který celou dobu jako jediný stál za svou sestrou. Je hrůza, že se takové věci dějou a nikdo ženám nevěří.“... celý text
— Damaj
Říkala si o to
„Začátek - totální chaos ve jménech. Celá kniha je vlastně zvláštní, ale je to
psané z pohledu hlavní postavy (její vnitřní svět).
Co se týká tématu, neznamená, že ten, kdo dobrovolně holduje alkoholu, drogám, promiskuitě, dává automaticky souhlas se sex. stykem (zvlášť, když je pod parou), potažmo s tím, že se chce druhý den poté vidět v dehonestujících pózách někde na FB. Chtělo by to osvětu už na ZŠ, ale lidé jako Conor ji nepotřebují.“... celý text
— capricornus
Říkala si o to
„◾Na začátku příběhu je Emma součástí té cool partičky holek ze střední, takový typicky americký příběh. Situace se ale zvrhne po párty, kdy do světa uniknou nevhodné fotky Emmy. Já si sama nejsem jistá, jak bych to měla zhodnotit, Emma sama půlku knihy opakuje, že si nic nepamatuje, a to se pak můžeme těžko o něčem dohadovat. Ať už to bylo, jak chtělo, reakce Emmina okolí byla strašná, hlavně neskutečně vytáčela její matka i otec, celkově ji oba rodiče nijak nepomohli.
◾Autorce se v každém případě podařilo dobře vykreslit tu frustraci a pocit samoty, kdy člověk nemá nic pod kontrolou. Otevřeným koncem jen autorka podtrhuje pocit nejistoty z budoucnosti, já bych však nějaké zakončení ocenila, protože otevřené konce a já nejsme kámoši.“... celý text
— baru_lienka
Říkala si o to
„.... Asi jsem čekala něco více“
— martinas82
Louise O'Neill - knihy
2019 | Říkala si o to |
Žánry autora
Literatura světová Pro děti a mládež
Štítky z knih
láska znásilnění soudní procesy střední školy
O'Neill je 0x v oblíbených.
Osobní web autora