• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 210 knih

Nové komentáře u knih Karel Čapek

Hovory s T. G. M.

„Velmi zajímavé a velmi moderní. Až tedy na část na konci, kde jsou různé články, či spíše chvalozpěvy. Ty by se patrně samotnému T.G.M. nelíbily.“
— Milton

---

Bajky a podpovídky

„Milé povídání, spoustu skrytých i jasných myšlenek poplatných své době, ale i takových, které platí i dnes. Moc dobře se to četlo.“
— Blanc2301

---

Matka

„Žena. Manželka a matka 5 dětí - synů. Neurčitá země, blíže nespecifikovaná doba - jak už to u podobných děl bývá - takže je možno ji zasadit do jakékoliv doby a země, ve které se odehrává válka, boje o moc a svobodu, rozvrat země. V průběhu děje se setkáváme s mrtvým otcem se kterým maminka často mluví, následně se k tatínkovi připojí i ostatní členové rodiny. Až zůstane pouze jediný. Velmi silně popsané pouto matky a dětí. Manželky a ženy. Domova. Rodiny. Ženský a mužský princip. Hrdinství a boj proti domovu a lásce. Díla bratří Čapků rozhodně nemám načtené tak, jak bych chtěla, ale jsem ráda, že jsem Matku četla v době, kdy už sama maminka jsem - navíc chlapečka. Všechny argumenty, před které je ženská hlavní postava postavená mi rvaly srdce, stejně jako jí. Síla mateřství, ale i souznění s ostatními, kdo přišli nebo mohou přijít o děti. Krásně byly popsány také rozdíly sourozenců - povahy, zájmy - na málo stranách silný příběh.“... celý text
— Knihotyna

---

---

Adam stvořitel

„„Všecko může člověk stvořit, jenom sebe sama nepředělá.“ Bylo to (opět) takové snadno rozpoznatelně čapkovské. Ta až učitelská názornost, ve které se zdá být (opět) upřednostňována významová přesnost před vypravěčským překvapováním. Tentokrát mi to vůbec nevadilo (ale mně to vlastně u Čapka/Čapků ani jindy nevadí. Možná někdy, trochu :-), k čemuž jistě přispělo i to, že humor zde byl nenásilně milý a dobře napsané dialogy i monology plynule utíkaly a hladce posouvaly děj. K zamyšlení vybízí i základní otázky hry: předčil by člověk při vymyšlení a tvorbě světa svého stvořitele? Zdálo by se na první pohled, že by mohl, vždyť zná svoji situaci mnohem důkladněji a jaksi intimněji než vzdálený Tvůrce. No, akorát že vůbec. O absurditě této představy už dříve podali svědectví Jób i Kazatel a k zjištění, že kibicovat je mnohem snazší než nést odpovědnost, se dost brzy dospěl i náš Adam. Jeho rádoby tvůrčí výkony pod rouškou komedie ukazují vlastně dost smutný pohled na marnost lidského snažení dostat vlastní svět a vlastní život zcela pod kontrolu. Ta snaha je sice pochopitelná, je chvályhodné, že se Adam nechce smířit s tím, co na světě nefunguje (asi proto ho Čapkové vykreslili v zásadě laskavě), ale i on dojde k hranicím toho, co je pro člověka možné. Zvláštně dvojznačně pak na mě působí samotný konec hry, kdy se Stvořitel od Adamova díla odtáhne. Je to rezignace na péči o člověka nebo nějaká forma extrémní pedagogiky ve smyslu „co sis, člověče, navařil, to si taky sněz“? Nebo povzbuzení k lidské odpovědnosti ve světě, kde to na nikom jiném než na člověku není? Nevím. Ale posiluje mě mé přesvědčení, že žiju ve světě, ve kterém se na mě můj Stvořitel nevykašle, ať už to z hlíny sobě svěřené splácám jakkoli křivě. „Chceš vskutku rušit můj soud, prohlásit mě za svévolníka a sám zůstat spravedlivý? Zdalipak máš paži jako Bůh a jako on hřímáš svým hlasem? Ozdob se tedy důstojností a vyvýšeností, oblékni si velebnost a vznešenost. Vylej všechnu prchlivost svého hněvu, pohleď na každého pyšného a sniž ho, pohleď na každého pyšného a zkruš ho, sraz na místě svévolníky, ukryj je všechny společně do prachu, jejich tvář ovaž pro úkryt v zemi. Potom ti vzdám chválu i já, že tvá pravice tě zachránila.“ (Jób 40,8-14)“... celý text
— mirektrubak

---

Dášeňka čili Život štěněte

„Přesně tohle vydání Dášeňky jsme měli jako děti doma a moc jsem měl tuto knihu rád. Jde o knihu která má u dětí probouzet lásku k zvířátkům. Mám dojem že v dnešní zvrácené době to naše děti potřebují jako sůl.“... celý text
— rafan65