Arnošt Lustig citáty

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1926 - 2011

Citáty (88)

„Příště. To je ošemetné slovíčko, někdy je jako zeď, jindy jako sedmimílové boty.“ — Tma a světlo světa

„Přizpůsobuje slova sobě, nebo sebe slovům?“ — Dita Saxová

„Rozumím všem dětem, které se nenarodí.“ — Nemilovaná: z deníku sedmnáctileté Perly Sch.

„S tebou, skoro, nemám strach. Mám ráda tvůj hlas. Tvůj dech. Slova. Tvoje tělo. Ruce. Tvář. Vlasy. Ramena. Všechno. Každý pohyb, i zívnutí.“ — Láska, tělo a smrt

„Shledával, že tak jako je na světě víc myší než pastí, vyvěrá ze všeho více otázek než odpovědí, aby dosáhl člověk rovnováhy.“

„Smířila se, že zlu nerozumí.“ — Láska, tělo a smrt

„Snění bylo pomalá i spěšná a zoufalá chůze, kterou je člověk o krok před svým osudem, jemuž utíká, ale neuteče.“ — Láska, tělo a smrt

„Sny jsou jako život: nikdy si nepamatuješ, kdy začnou, jen si obstojně uvědomíš, kdy končí.“

„Spisovatel musí stát pevně na zemi a současně se vznášet do oblak.“

„Strach je kolébkou bolesti, stejně jako je bolest pramenem strachu.“ — Láska, tělo a smrt

„Strach ze smrti je horší než smrt sama.“ — Láska, tělo a smrt

„Svět je jen jeden. Není kam utéct.“

„Teorie plnícího pera: Ať s ním píšeš nebo ne, inkoust stejně vyschne...“

„Těšila se na všednost jako na balzám. Ve všednosti, v ničem mimořádném, spočívala naděje, která ještě neměla jméno.“ — Láska, tělo a smrt

„Toužím po tvém těle dychtivě a nenasytně. Je to dar obou pro oba. Svět bez tebe je prázdné místo, poušť, po které vane vítr, kde nejsou ani krysy, nelétají ptáci, nerostou kytky. Jsi pro mě vším. Lásko. V noci je tvé tělo zdobené tmou, měsíčním stříbrem a šerem. Jsi požehnání. Dobrotivý osud tě ke mně přivolal, jako přichází štěstí, pohoda duše, vyrovnanost, všechno, co mění život ve slavnost.“ — Láska, tělo a smrt

„Usínat v jejím teple. Cítit její i svoje tělo jako dvě kapky májového deště.“ — Láska, tělo a smrt

„Viděl ji i potom, kdy zavřel oči a vnímal ji citem, který lidi možná z nedostatku jiných slov nazývají láska.“ — Láska, tělo a smrt

„Vlhla touhou stejně jako Josef Reinisch touhou tuhl.“ — Láska, tělo a smrt

„Vnímala jeho ústa jako chtivou sasanku, zvíře, které zdivočelo dotekem, ale nechce jí ublížit.“ — Láska, tělo a smrt

„Vnímali život bezpečnější, bezstarostnější, bohatší i krásnější, než ve skutečnosti byl. Jako vidoucí i slepí. Jak se proměňuje milencům.“ — Láska, tělo a smrt

„Vracím se někam, kde už nikdy nebudeme... Dětství. Nenávratná pohádka. Ozvěna, kterou znovu slyšíš. Silná, marná a trvalá vzpomínka.“ — Láska, tělo a smrt

„Všechno mu jitřilo představy, že někde za hradbou je život...“ — Noc a naděje

„Vyprávím to proto, abyste, kdyby k vám přišel někdo - jako tenkrát za námi - a řekl, půjdete do koncentráku, sbalte si svých pět švestek, pokud nepřesáhnou padesát kilo a vejdou se do jednoho kufru, a nastupte si do nákladního vlaku, mohli odpovědět: ,,Ne, četl jsem Zpověď. Vím, o co jde. Nepůjdu, neposlechnu, nepojedu." Není to návod, jak přežít, co se může stát, ale je to náběh k takovému návodu. (předmluva knihy Zpověď)“

„Z dálky je to blízko a zblízka daleko.“ — Tma a světlo světa

„Z jednoho do druhého proudil život, o jakém milenci sní, že bude věčný. Nesmrtelný život jako v pohádkách, které ještě nezapomněli.“ — Láska, tělo a smrt

„Zaháněl její strach objetím, laskáním a polibky, cestou k zapomenutí a božským výšinám. Snad tak zaháněl i svůj nevyslovený strach. Nezmenšoval to ani zvyk, ani únava.“ — Láska, tělo a smrt

„Znamená život i strach? Nebo strach život?“ — Láska, tělo a smrt

„Život není to, co chceme, ale to, co máme a vydržíme.“