-

Carl Gustav Jung citáty

švýcarská, 1875 - 1961

Citáty (63)

„Dokud neučiníte nevědomé vědomým, bude to řídit váš život a vy to budete nazývat osudem. “


Bohužel mytická stránka člověka přichází dnes většinou zkrátka. Člověk už neumí fabulovat. Tím mu mnoho uniká; neboť je důležité a léčivé hovořit i o nepochopitelných věcech. Je to jako dobrá strašidelná historka, při které člověk sedí u ohně krbu a kouří dýmku.


Člověk je totiž paradoxní, a to se změnit nedá.


Člověk může ztratit rozum více či méně normálním způsobem.


Člověk nedosáhne osvícení imaginací světla, ale tím, že si uvědomí temnotu.


člověk vždy a všude přirozeným způsobem rozvíjel náboženskou funkci, a že je tedy lidská duše od pravěku prosycena a protkána náboženskými city a náboženskými představami. Kdo tento aspekt lidské duše nevidí, je slepý, a kdo ho chce rozumově negovat nebo jen osvícensky vykládat, nemá smysl pro skutečnost.


Člověk, který neprošel peklem svých vášní, je také nikdy nepřekonal. Jsou pak ve vedlejším domě, a aniž se toho naděje, může vyšlehnout plamen a přeskočit na jeho vlastní dům. Pokud přespříliš mnoho vzdáváme, opomíjíme a rádoby zapomínáme, existuje možnost a nebezpečí, že to, čeho jsme se vzdali nebo co jsme opomenuli, se vrátí zpět s dvojnásobnou silou.


Člověku se nemůže stát nic horšího, než, když je zcela pochopen.


Dnes to můžeme vidět jako nikdy předtím: nebezpečí, které nám všem hrozí, nepochází z přírody, nýbrž od člověka, z duše jednotlivce a z duší mnoha. Nebezpečím je psychická alterace člověka! Ztratí-li dnes jistí lidé hlavu, pak vybuchne vodíková puma!


Dokonce ani osvícený člověk není nikdy víc než vlastní omezené světlo.


Emoce je ta věc, která vás unáší.


Emoce jsou nakažlivé.


Evropanovi, jenž je z velké části určován racionálně, je mnoho lidského cizí a on si na tom trochu zakládá, aniž si všímá, že tím trpí intenzita jeho života a že primitivní část osobnosti je proto odsouzena k jakési dílčí podzemní existenci.


Existuje-li něco, co chcete změnit u svého dítěte, zamyslete se nejprve zda to není něco, co byste měli změnit u sebe.


Fanatismus je vždy příznakem potlačené pochybnosti.


Hudebníci, malíři a umělci všech druhů často nedovedou vůbec myslet, protože nikdy úmyslně nepoužívají svůj mozek.


Intuice je funkce, kterou vidíte za rohy, což ve skutečnosti nemůžete udělat, ale ona to udělá za vás a vy jí důvěřujete.


Intuice je jakýsi druh vnímání, které nejde přesně přes smysly, ale jde cestou nevědomí.


Jen to, co je schopné se samo zničit, skutečně žije.


Jsem velmi záměrně nesystematický. Pro mě existuje vůči individuu jen individuální porozumění.


Každý trpí v posledku tím, že ztratil to, co živoucí náboženství svým věřícím ve všech dobách dávalo, a nikdo není skutečně uzdraven, kdo znovu nedosáhl svého náboženského postoje, což s konfesí nebo příslušností k církvi přirozeně nemá nic společného.


Kdo se dívá ´ven´, ten sní; kdo se dívá ´dovnitř´, ten se probouzí


Když člověk čte, nespokojí se jen s jednou knihou, musí jich mít spoustu, protože jedna kniha otevírá druhou.


Když si svůj vnitřní stav neuvědomíme, přihodí se nám navenek jako osud.


Má-li někdo neurózu, je pochopitelné, že prodělává analýzu; je-li však „normální“, není k tomu nijak nucen. Avšak mohu vás ujistit, že jsem s takzvanou normalitou učinil podivuhodné zkušenosti […].


Mám pocit, že jsem udělal, co jsem mohl. Samozřejmě že mohlo být vykonáno více a mohlo to být vykonáno lépe, ale nikoli na základě mých schopností.


Na počátku je nevědomí. Všechno nové pochází z nevědomých oblastí... Psychologicky je každý kulturní pokrok rozšířením vědomí.


Nejvíce mě pobouřil axiom: jestliže a = b a b = c, pak a = c, kde přece bylo per definitionem jisté, že a označovalo něco jiného než b, a proto ho nebylo lze jako něco jiného srovnávat s b, natož pak s c. Jde-li o nějaké srovnání, pak je to a = a, b = b atd., zatímco a = b mi připadalo přímo jako lež nebo podvod.


Nelze popřít, že zlo se ihned stane vlastním, totiž tím, že roznítí zlo ve vlastní duši.


Nesmyslnost brání plnosti života, a znamená proto nemoc. Smysl činí snesitelným mnohé, snad vše. Věda proto nikdy nenahradí mýtus a z vědy se mýtus nedá vytvořit.