-

Colleen Hoover citáty

americká, 1979

Citáty (443)

Naše vina se srazí stejně jako naše rty. Lžeme si o pravdě. Říkáme si, že to máme pod kontrolou, když ve skutečnosti... nemáme pod kontrolou vůbec nic. Moje pokožka je pod jejími doteky hebčí. Moje vlasy jsou pod jejími prsty jemnější. Moje ústa jsou vábnější, když je v nich její jazyk. Kéž bychom tak mohli dýchat. Žít. Odvrácená tvář lásky


Ne, Milesi. Já následuju tebe. Tak to s náma je. Ty jsi pevné skupenství, já tekutina. Ty rozděluješ moře a já jdu ve tvých stopách. (Odvrácená tvář lásky)


Ne, rostliny a lidi. Rostliny musíš milovat, aby přežily. Pro lidi to platí taky. Od narození musíme spoléhat na rodiče, že nás budou milovat natolik, aby nás udrželi naživu. A když nám rodiče dávají najevo správnou lásku, stanou se z nás lepší lidi. Když nás ale zanedbávají… (Lily, Námi to končí)


Neberte život moc vážně. Když si to zaslouží, klidně mu zasaďte direkt do brady. A vysmívejte se mu. - Život jedna báseň


Něco tak příjemného a dokonalého jsem ještě nikdy předtím necítila. Zároveň s tím jako by se ve mně rodil i strach z toho, že tenhle polibek jednou skončí. Nelituju ničeho


Nečekal jsem, že se mi to stane zrovna dneska. Že budu sedět na proti téhle dívce, dívat se, jak líže zmrzlinu, a budu polykat vzduch naprázdno, jen abych se ujistil, že dýchám. 9. listopad


Nedávejte najevo svou přítomnost. Dejte radši pocítit svou nepřítomnost. Merit (Na obtíž)


Nedokážu si představit nic, kde Rachel nebude moje všecko. Odvrácená tvář lásky


Nechala jsem ho, aby sám ovládal rychlost a intenzitu našeho polibku. V Benově režii byl něžný a krátký. Představila jsem si, že podobně píše: jemné doteky kláves, každé slovo promyšlené a smysluplné. 9. listopad


Nechci být tvůj první, Fallon. Chci být tvůj poslední. 9. listopad


Nechte si oceán. Já beru jezero. - Život jedna báseň


Nechtěla jsem být rozvrh. Chtěla jsem být plán. Mapa. Chtěla jsem být mapa k jeho budoucnosti. •Tate Odvrácená tvář lásky


Nejspíš mi nevěříš, ale jen chci, abys byla šťastná. To je to jediné, co jsem kdy chtěl. A udělám všechno, abych Ti k tomu pomohl, i kdyby to znamenalo pomoct Ti na mě zapomenout. Protože když někoho miluješ, chceš mu pomáhat, aby se stal lepší verzí sebe sama, tou nejlepší, jakou se může stát. A i když mě ničí připustit to, ta nejlepší verze tebe nezahrnuje mě. 9. listopad


Někdo by mi měl vypnout zvuk, vážně, protože dneska ze mě padají samé perly. (Bez naděje)


Někdy budete mít ze čtení pachuť v puse. Bude se vám chtít odplivnout si, ale nakonec ta slova spolykáte a ona se stanou vaší součástí, součástí VAŠEHO nitra. Budou vás zraňovat. A přece... i přes moje varování... budete dál číst moje slova, protože takoví jsme všichni. Zvědavost. Je tak lidská. Čtěte dál.


Někdy jsem přemýšlela, jestli se všichni rodíme se stejným podílem dobra a zla. Co když je to tak? Co když nikdo z nás není jen hodný nebo jen zlovolný, ale všichni to máme v sobě a zlo jen vypouštíme do světa v různou dobu, různými způsoby? Někteří z nás nejvíc vyvádějí jako batolata, jiní mají příšernou pubertu. A pak jsou možná lidé, kteří se až do dospělosti chovají vzorově, a i pak to z nich uniká jen nenápadně. Trochu zla den za dnem, dokud nezemřou. Což by znamenalo, že jsou i lidi jako já. Takoví, co ze sebe vypustí všechno zlo najednou - v jednu strašlivou noc. A když ho vypustíte najednou, dopad je mnohem horší, než kdybyste ho vypouštěli pomaloučku. Důsledky zasáhnou mnohem větší prostor na mapě, zaberou ve vzpomínkách lidí mnohem víc místa. Vzpomínky na něj


Někdy jsou příběhy těžší, než aby je mohla kniha unést.


Někdy mu jen řeknu, aby zmlknul a přestal se smát nebo mě líbat nebo mluvit, protože ho chci jen pozorovat.


Někdy musíš od hádky odejít, když chceš vyhrát.“ Nelituju ničeho


Někdy se lidi prostě potkají a nic z toho, co leží na povrchu, je nezajímá, protože vidí mnohem dál. To nejlepší v nás


Někdy se objeví nečekaná vlna, zmocní se vás a odmítá vás vyplivnout. Ryle byl moje neočekávaná vlna a teď jsem se právě vznášela na jejím nádherném povrchu.


Někdy se zdá snadnější zůstat v zaběhaných kruzích, než se odrazit a skočit s vědomím, že nedopadne na nohy. - Lily (Námi to končí)


Někdy si myslím, že povahu člověka formují spíš rány než laskavost. Laskavost se vám nikdy nedostane pod kůži tak, jako když vám něco ublíží. Kosti v srdci


Někteří lidé zmoudří, když zestárnou. Bohužel většina lidí prostě jen zestárne.(Kapitán, Odvrácená tvář lásky)


Nemiluje tě správně. Nemiluje tě tak, jak si zasloužíš. Kdyby tě miloval doopravdy, nedovolil by ti vzít ho zpátky. Sám by se rozhodl tě opustit, aby ti tak zaručil, že už ti nikdy neublíží. Takovou lásku si žena zaslouží.


Nemůžu vyhrát z toho místa na hřišti, kde stojím. Má utrápená duše vězí dole v díře obehnaná plotem jak divoké zvíře. Musím se prokopat ven, já, vězeň svého srdce.


Nemýlila jsem se. Bylo to dokonalé. Úplně jako ve starých filmech, kde muž přitiskne ženě ruku na záda, ona se prohne a jejich těla vytvoří tvar písmene C, zatímco se jejich rty setkají. Vážně, přesně takové to bylo.


Nenapadlo mě, co se mnou udělá pohled na oceán, ale když jsem ho teď viděla, přála jsem si, aby to mohl zažít každý člověk. Vidět na vlastní oči moře mi připadalo skoro tak důležité jako mít jídlo a střechu nad hlavou. Připadalo mi, že by měla existovat nějaká charita založená jen kvůli tomu, aby umožnila všem lidem dojet až k moři. Mělo by to patřit mezi základní lidská práva. Mezi nezbytnosti, bez nichž se nedá existovat. Ten pohled na valící se vlny vydal za léta terapie. Kosti v srdci


Není podstatné, co si o vašich textech myslí někdo jiný. Když se postavíte na jeviště, chcete se podělit o část své duše. To se nedá hodnotit. (Život jedna báseň)


Není tak snadné nenávidět někoho, kdo vám ublížil, když jste ho většinu času vnímali jako to nejlepší na světě.