Douglas Adams citáty

britská, 1952 - 2001

Citáty (91)

Nikdo nemá rád ty, co si moc pískají, zvlášť pak ne božstvo, které má v moci náš osud. (Převážně neškodná)


Nikdy se nevracej pro kabelku. (Převážně neškodná)


Patnáct let výzkumu a sbírání materiálů na jedné jediné planetě a oni to seškrtají do dvou slov: PŘEVÁŽNĚ NEŠKODNÁ. (Převážně neškodná)


Po břehu kráčel kouzelník, ale nikdo ho nepotřeboval. (Život, Vesmír a vůbec)


Prázdná sklenice je znamení, že by se mělo objednat další pivo. (Život, Vesmír a vůbec)


Pro živé je života škoda! (Restaurant na konci Vesmíru)


Před chvílí ve zprávách říkali, že jste po smrti. Taky že jsem, jen jsem se ještě nepřestal hejbat. (Restaurant na konci Vesmíru)


Předpokladem k vyřešení nějakého problému je, uvědomit si, že nějaký problém máte. (Převážně neškodná)


Richarda přepadl smutek při pomyšlení, že někdo, kdo v malých univerzitních poměrech zářil a sršel energií, tak strašně vyhasl ve světě každodennosti. (Holistická detektivní kancelář Dirka Gentlyho)


S evolucí je to totiž tak, že pokud vám neobrátí mozek naruby, znamená to, že jste ji nepochopili. (Říjen 2000)


S gumovou kachničkou není člověk nikdy sám.


Silně mi to připomíná tu historku o vyhnání z ráje, poznamenal Ford. Hm? Rajská zahrada. Strom. Jablko. Tahle pasáž, vzpomínáš? Ovšemže. Jak ten váš Bůh zasadí doprostřed zahrady jabloň a povídá, hele, dělejte si, co chcete, jen si nesmíte vzít jablko. Oni ho, což je ohromný překvapení, snědí, načež Bůh vyskočí z roští a pokřikuje: A mám vás! Kdyby to jablko nesnědli, vyšlo by to nastejno. Proč myslíš? Protože když máš co do činění s někým, kdo si libuje v pohazování klobouků na chodník s šutrákama vespod, můžeš na to vzít jed, že tě nenechá na pokoji. Nakonec tě stejně dostane.


Stále víc lidí se přiklání k názoru, že udělali nenapravitelnou chybu už tehdy, když slezli ze stromů. (Stopařův průvodce Galaxií)


Stále více lidí se přiklánělo k názoru, že udělali nenapravitelnou chybu, už tehdy, když slezli ze stromů. Někteří dokonce tvrdili, že chybou bylo vůbec na ty stromy lézt, že měli všichni pěkně zůstat v oceánech. Stopařův průvodce Galaxií


Stává se z tebe tučňák. Nech toho, prosím tě. Stopařův průvodce Galaxií


Šest kousků hořkého piva! Ale rychle, prosím vás, bude konec světa. (Stopařův průvodce Galaxií)


Tak strašný den nezažila od té doby, co Země vyletěla do povětří. (Převážně neškodná)


Udělali jste dnes ráno šest nemožných věcí? Nasaďte tomu korunu snídaní v Milliways, Restaurantu na konci vesmíru! (Restaurant na konci Vesmíru)


Uvolni se, nepropadej panice, soustřeď se a zhluboka dýchej. (Sbohem a díky za ryby)


V dnešní době je komik kdekdo, dokonce i rosničky a moderátoři v televizi. Smějeme se úplně všemu. Jenže už ne inteligentně, už ne z náhlého šoku, úžasu či zjevení, ale bez ustání a beze smyslu. Už to nejsou dešťové přeháňky na poušti, jenom bláto a mrholení všude kolem, občas přerušované blesky paparazziů. (Říjen 2000)


V žádném případě nedovolte Vogonovi, aby vám recitoval poezii. (Stopařův průvodce Galaxií)


Víš, že už znovu zavedli trest smrti pro ředitele pojišťoven? (Převážně neškodná)


Víte, měl jednu velkou starost - a by čas šel pořád dopředu. V jeho životě se přihodilo tolik strašných věcí, že se děsil toho, že by se některá z nich mohla zopakovat, kdyby ml čas třeba jen na moment se vrátit. (Holistická detektivní kancelář Dirka Gentlyho)


Všechno bylo, jak mělo být. Vše bylo připraveno. Věděl, kde má ručník.


Všechno, co vidíte, slyšíte nebo jakýmkoliv způsobem vnímáte, je charakteristické pro vás. Vy si vytváříte vesmír podle toho, jak ho vnímáte, takže všechno ve vesmíru, co vnímáte, je charakteristické pro vás.


Všude kam sáhl se ozvala bolest. Po chvíli zjistil, že je to proto, že ho bolí ruka. (Život, Vesmír a vůbec)


ZÁKAZ VSTUPU. PLATÍ I PRO OPRÁVNĚNÉ OSOBY. ČEKÁTE ZBYTEČNĚ. BĚŽTE PRYČ.(Převážně neškodná)


Zrovna si zvykám na nový život a najednou přijde Arthur Dent a pic – zabije mě. Dente! Ty mnohonásobný vrahu mých já! (Život, Vesmír a vůbec)


Ztratil všechno, na čem mu záleželo, a teď jen čekal na konec světa – a neuvědomoval si, že konec světa už byl. (Sbohem a díky za ryby)


Zvláštní, že jediná myšlenka, která se honila hlavou květináči petúnií, když padal, byla: To snad ne, už zase? (Stopařův průvodce Galaxií)