Erich Paul Remark citáty

Erich Maria Remarque · pseudonym

Přidat do oblíbených Koupit knihy

německá, 1898 - 1970

Citáty (169)

„Všichni jsme najednou byli ukrutně osamělí a každý sám jsme to museli dotáhnout až do konce.“

„Vy jste zvláštní lidé, vy mladí, všichni dohromady. Minulost nenávidíte, přítomností opovrhujete, budoucnost je vám lhostejná.“

„Vypadá jako ztělesnená poezie světa, a mozek má jak statistik. Miluji ji, jako člověk miluje džungli, a ona odpovídá jako zelinářská zahrada. (Nebe nezná vyvolených)“

„Vytrvalost a píle jsou lepší než neukázněnost a genialita. (Tři kamarádi)“

„Vždycky se nám zdá lepší to, co nemůžeme dostat, než to, co už máme. V tom spočívá romantika a idiotství lidského života.“

„Zapomínat je tajemstvím věčného mládí. (Tři kamarádi)“

„Zatím co oni ještě psali a mluvili, my viděli už lazarety a umírání; zatím co označovali službu státu jako to největší, my už věděli, že strach před smrtí je silnější. (Na západní frontě klid)“

„Žárlivost přece nezačíná člověkem a taky jím nekončí. Začíná vzduchem, který milovaný člověk dýchá, a nikdy nekončí. Ani smrtí.“

„Žena dokáže opustit muže, ale nikdy své šaty.“

„Žena, po které touží někdo jiný, hned stoupne v ceně.“

„Ženám se nemá nic vysvětlovat, má se jednat. (Noc v Lisabonu)“

„Ženy mohou být zbožňovány nebo opouštěny. Nic mezi tím.“

„Žijeme z citů, a s city toho rozum moc nesvede. (Nebe nezná vyvolených)“

„Život brzo skončí a pak nám nikdo nedá nic za to, jestli jsme byli smutní nebo veselí.“

„Život by byl nesnesitelný, kdyby byl věčný...protože je víc neštěstí, než stěstí. A protože je milosrdné, že to netrvá věčně.“ — Noc v Lisabonu

„Život je nemoc a smrt začíná narozením. Každé vydechnutí a každý tep srdce je zároveň tak trochu umíráním - malým krůčkem ke konci.“

„Život je příliš něco velkého a i smrt je něco příliš velkého - s tím si člověk nezahrává. Mít odvahu je něco jiného než nemít strach; to první je vědomí nebezpečí, to druhé nevědomost.“ — Nebe nezná vyvolených

„Život začal opět fungovat. Byl strašný a nebo nádherný, podle toho, jak ho kdo bral. Jednodušší bylo brát ho jako nádherný. (Stíny v ráji)“

„Životu není třeba hledět do tváře. Stačí ho jen cítit.“