Erlend Loe citáty

Přidat do oblíbených Koupit knihy

norská, 1969

Citáty (36)

„Strašně mě vzrušuje číst o tom, že experti (ať už se tím myslí kdokoli) nejsou zajedno v tom, co je čas. Někteří chtějí, aby se jednou provždy definoval jakýsi univerzální čas, který by fungoval jako míra změny, zatímco jiní míní, že koncept času by měl být prohlášen za vyhaslý a mrtvý, jakoby neexistující. Klidně můžeme mít hodinky. Můžeme dál měřit změny ve vteřinách a v hodinách a v letech, ale idea času jako něčeho, co tady jenom je, je nepoužitelná. Poslední skupina má moje sympatie. (Naivní. Super)“

„Táta toho má na srdci víc. Říká, že když mu dám hodinku, stihne sepsat manifest, který bych mohl rozdávat na ulicích, až přijedu do New Yorku. Měl by to být manifest, ve kterém by se distancoval od všeho, co Amerika symbolizuje, jejich hloupost, jejich chorobné sny, jejich zahraniční politika a kulturní imperialismus. (Naivní. Super.)“

„To nejhezčí ve složce je fotka Einsteina společně se skupinou indiánů. Einstein se usmívá a na hlavě má čelenku z peří. A stojí tam, že jednou řekl, že indiáni kmene Hopi jsou nejlépe vybaveni pro to, aby pochopili teorii relativity. Jejich řeč nemá žádný výraz pro čas a neexistují zde pojmy pro budoucnost ani pro minulost. Neprožívají čas jako lineární, ale jako cyklický prostor, kde minulost, současnost a budoucnost vždycky existují souběžně. (Naivní. Super.)“

„Udělal jsem toho tolik. Byl jsem tak pilný. Byl jsem setsakra pilný. Byl jsem pilný ve školce. Byl jsem pilný na prvním stupni základní školy. Byl jsem pilný na druhém stupni. Na gymnázium jsem byl odporně pilný, nejen co se týče studia, ale i sociálně. Byl jsem pilný, a přitom jsem nebyl jednostranně zaměřený, neučil jsem se jen povinné penzum, byl jsem částečně také odbojný a drzý a jednal jsem se svými učiteli na hranici přípustnosti, a oni mě přesto měli raději než ostatní, a aby tohle člověk dokázal, musí být pilný jaksi bezmezně odporným způsobem, tak mě dnes napadá. Studoval jsem pilně a našel jsem si superpilnou holku, se kterou jsem se pilně oženil v kruhu pilných přátel, a to poté, co mi bylo nabídnuto zaměstnání tak pilné, že mě nasměrovalo k dalším pilným zaměstnáním. Později se nám narodily děti, o které jsme se pilně starali, a pořídili jsme si dům a pilně jsme ho opravili. Uprostřed vší té píle jsem se pohyboval celé roky. Probouzel jsem se ní, usínal jsem s ní. Dýchal jsem píli a postupně ztrácel život. Tak to je, jak teď vidím. Bože nedopusť, aby moje děti byly stejně pilné jako já.“

„V časech dobrých i zlých, zaznělo na naší svatbě. Problém je v tom, že tentýž den může být pro jednoho dobrý a pro druhého zlý.“

„Začal jsem být nenávistný a pro své okolí otravný. Nebyl jsem prvkem, který by si Oslo přálo mít ve svých ulicích. Nešířil jsem nic pozitivního, ani energii. Nebyl jsem předností. Ani pro své nejbližší, v práci nebo pro širší veřejnost a ekonomické rámce, které ji řídí. Začínal jsem být zátěží, a tehdy jsem byl vyloučen. ... Ti, kdo jsou jako já, z řady mizí. Jsme zneškodňováni. Nepřátelé lidu, kteří se právě chystají navrtat křehkou iluzi společenství a smyslu, se posílají pryč, aby si to rozmysleli.“