François de La Rochefoucauld citáty

francouzská, 1613 - 1680

Citáty (167)

Odpouštíme do té míry, do jaké milujeme.


Odsouzenci k smrti dávají někdy najevo neohroženost a pohrdání, a ve skutečnosti je to jen strach postavit se tváří v tvář smrti - neohroženost a pohrdání znamená pro jejich mysl totéž co šátek přes jejich oči.


Ochota vidět ve všem něco špatného je zpupnost a duševní lenost lidí, kteří chtějí mít před sebou provinilce, aby sami lacino vypadali ctnostně.


Opravdová láska je velmi zřídkavá, ale opravdové přátelství je ještě zřídkavější.


Opravdová láska, to je jako zjevení bílé paní: kdekdo o tom mluví, ale kdo to zažil?


Opravdové přátelství je ještě vzácnější než opravdová láska.


Padouch se ztratí v armádě - ne ve vládě.


Podnikaví muži mají u žen mnohem více úspěchu než ti druzí, a to proto, že většina žen nepodlehne z lásky, nýbrž ze slabosti.


Pokrytectví je pocta, kterou neřest vzdává ctnosti.


Pokud o nic nejde, mají rozumbradové spoustu rozumu. V nejzávažnějších chvílích života ho nemají vůbec.


Poprvé miluje žena milence, pak už milování.


Potěšení z lásky záleží v tom, že milujeme, a štěstí tkví ve vášni, kterou pociťujeme, nikoli v té, kterou vzbuzujeme.


Potřebuješ-li ve svízelné situaci peníze, uštědří ti tví nejbližší moudré rady. Potřebuješ-li poradit, nabídnou ti raději peníze.


Pranýřování lží mnohdy bývá jen snahou vzbuzovat dojem, že my sami říkáme vždycky jen pravdu a nic než pravdu.


Pravda nezpůsobí tolik dobra, kolik zla natropí její důsledky.


Proto tak málo žen zná přátelství, že se jim zdá suchopárné, když poznaly lásku.


Protože člověk nemá na vůli, jak dlouho bude mít rád a kdy přestane, nejsou milenci v právu, vyčítají-li si nestálost a přelétavost.


Provinilce káráme víc z holedbavosti než ze spravedlnosti - nechceme je napravit, nýbrž ukázat, jak jsme sami bezúhonní.


První milostné dobrodružství ženy se obvykle počítá až od toho druhého.


Příčina, proč pro většinu žen přátelství tak málo znamená záleží v tom, že tak fádně chutná tomu, kdo okusil lásku.


Příroda nás moudře vybavila domýšlivostí, aby nás ušetřila bolestného poznání vlastní nedokonalosti.


Ptají-li se milenci jeden druhého, jak dlouho bude jejich láska trvat, není to proto, že by chtěli včas odejít, nýbrž proto, aby slyšeli, že nebudou muset odejít nikdy.


Pýcha nechce nic zůstat dlužna a sebeláska nechce nic zaplatit.


Radost ze štěstí přátel není projevem našeho dobrého srdce ani přátelství, nýbrž naděje, že přijde řada i na nás, nebo že si z toho jejich štěstí budeme moci kousek uloupnout.


Řeči o milování jsou trapné jak u mladých dívek, tak u starých mužů - u prvních proto, že jim bohužel věříme, u druhých proto, že jim bohudíky nevěříme.


Říci málo slovy mnoho je znakem velkých duchů, právě tak jako neříci mnoha slovy nic je znakem těch malých.


S láskou je to jako s ohněm - plane, jen když se do ní dmychá, uhasne, jakmile v ni přestaneme doufat nebo se o ni začneme strachovat.


Se skutečnou láskou je to jako s duchy. Každý o nich mluví, ale kdo je viděl?


Sebeláska je největším ze všech lichotníků.


Slaboši nemohou být nikdy upřímní.