Gustave Flaubert citáty

Přidat do oblíbených Koupit knihy

francouzská, 1821 - 1880

Citáty (53)

„Neboť lidské slovo je jako puklý kotel, na kterém bubnujeme melodie dobré tak pro medvědy k tanci, a přitom bychom chtěli obměkčit hvězdy.“ — Paní Bovaryová

„Nečtěte proto, abyste se pobavili (jako děti) nebo poučili (jako ctižádostiví). Čtěte proto, abyste žili.“

„Není blbce, aby nesnil, že je velikým mužem. A není osla, aby zhlížeje se v potoce, kolem něhož kráčí, nehleděl na sebe s potěšením a neshledal, že se podobá koni.“

„Nikdy dřív neznamenaly hodnoty ducha méně než dnes. Nikdy dřív nebyla nenávist ke všemu velkému projevována tak nepokrytě - opovrhuje se krásou, literatura se zatracuje. Vždy jsem se snažil žít ve věži ze slonoviny, ale dnes o její zdi tluče příboj hoven a hrozí podemlít základy.“

„Ostatně čím bližší jí věci byly, tím více se od nich její mysl odvracela.“

„Politika, pěkné svinstvo!“

„Potřebovala z každé věci vyzískat nějaký osobní prospěch a zavrhovala jako zbytečné všechno, co nepřispívalo k bezprostřední potřebě jejího srdce, neboť byla povahy spíš citové než umělecké a vyhledávala emoce, nikoli krajinu.“

„Povinnosť, to znamená cítiť, čo je veľké, zbožňovať, čo je krásne, a nie prijímať všetky konvencie spoločnosti so všetkými hanebnosťami, ktoré nám vnucuje.“ — Paní Bovaryová

„Pravda neexistuje. Existuje jen vnímání.“

„Přemíra kritiky svědčí o neporozumění.“

„Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít.“

„Pukl bych smíchy při pohledu na člověka, který soudí jiného, kdyby ve mně nevzbuzoval lítost.“

„Slabá místa v knize musí být napsána lépe než všechna ostatní.“

„Stalo se vám někdy, že jste se v knize setkala s nejasnou myšlenkou, jaká vám už kdysi proběhla hlavou, s matným obrazem, který se k vám zdaleka vrací jako plné rozvití lehounkého záchvěvu vašeho citu?“

„Túži za láskou ako kapor na kuchynskom stole za vodou.“ — Paní Bovaryová

„Umělec musí přítomen být ve svém díle jako Bůh ve svém stvoření, neviditelný, a přece všemocný; musí se projevovat všude, přece zůstat nespatřen. (citát uveden v knize Umění v krvi Bonnie Macbirdové)“

„Umělec se má projevovat tak, aby vyvolal v příštích generacích dojem, že nežil. Čím méně si ho dovedou představit, tím se bude zdát větší.“

„Umění je tak velké, že vyplňuje celého člověka.“

„Veškeré zlo má původ v naší bezbřehé ignoranci. Co by se napřed mělo prostudovat, tomu se apriori věří. Místo abychom pozorovali a zkoumali, tvrdíme.“

„Vskutku, co je lepšího než sedět večer u krbu s knihou, když vítr bije do oken a lampa hoří? Člověk na nic nemyslí, hodiny míjejí. Bez jediného pohybu prochází krajinami, které, myslí si, vidí, a vaše myšlenka, proplétajíc se s fikcí, hrouží se do podrobností nebo sleduje obrysy dobrodružství. Splývá s vidinou osob; zdá se, že to člověk sám se zmítá v jejích šatech.“

„Všední pravdy říkají jen idioti a géniové; průměrní lidé se jim vyhýbají a hledají vždy jen to originální a výstřední.“

„Všechno, co ji bezprostředně obklopovalo, jí připadalo jako vyjímka, jako zvláštní náhoda, ve které je ona uvězněna.“

„Žena je docela obyčejný tvor, o němž sis udělal krásnou představu.“