Ivan Fontana citáty

česká, 1946

Citáty (71)

„Zapsali se do dějin více ti, co je zapisovali nebo ti, co je přepisovali?“


„Zkušenost prostě nelze předat – je to pochodeň, která musí vyhořet, až spálí prsty.“


„Zralý muž dává přednost slávě před láskou – jako „aperitivu“.“


„Život je škola, ale kdo může říci, že jí prošel.“


„Život na vlásku se dá pojistit bezdrátovým spojením.“


Ještě nikdo nespatřil jak se dnešek proměňuje v zítřek. I kdyby celou noc oka nezamhouřil, i kdyby o půlnoci ani nemrkl a nad ránem neusnul a nesnil, nikdy nezachytí společný paprsek dvou dnů, který praskne jako přepjatá struna harfenistky v lůně noci a vydá vysoký, neslyšitelný tón, protože noc slábne jako slábnou polibky lásky nad ránem a den uhodí svou první vteřinou, prvním korpuskulárním kvantem svítání a bleskem vyslaným z jádra vesmíru, prvním světlým okamžikem nového dne, zakaleného na kovadlince noci.“


Kniha, nad níž jste usnuli, nemusí být vůbec špatná - záleží na tom, jaké sny vám přinesla.


Myšlenky nemají rozměr a proto je měříme podle obsahu.“


Rozdíl slov a činů? A co když jsou činy nulové a slova prázdná?“


Teatrum mundi – a kolikátá repríza dějin?“


Vše už bylo řečeno. Až bude také vše zapsáno, kdo udělá tečku za literaturou?