Marie Doležalová citáty

česká, 1987

Citáty (44)

Opravdu ti to nejde popsat, jako polibek, jako milování, jako život s někým, koho miluješ, jako porod, jako rozchod, jako smrt tvé milované babičky...


Pojďme světu vrátit ženy, jaké jsou! (A když to bude potřeba, pojďme být tlusté. Ale všechny! Všechny bez výjimky, aby to potom už bylo jedno!)


Porod je jako přeplavat veliký jezero a všechny tvoje přípravy jsou jako vzít si s sebou správný plavky, vyplout v dobrej čas a znát historky těch, co plavali před tebou. Než se pustíš do plavby, zdají se ti tyhle věci důležitý. Jenomže důležitý nejsou. Nezmění nic na tom, že budeš najednou úplně sama uprostřed jezera, a potom ještě pořád a pořád nebude konec a ty budeš muset ze všech sil plavat... ...Až svoje děťátko poznáš, a bude ti stačit jedinej pohled, klidně bys to jezero pro něj přeplavala znovu a desetkrát...


Porod není nic cizího, co by se ti stalo. Porod se stane z tebe, ukáže ti tebe tak, jak ti to nikdy nic neukáže... Ukáže ti, jak moc máš ráda tenhle svět, ukáže ti, co děláš, když je ti nejhůř, ukáže ti, že v duši máš místo, kterého se můžeš pevně držet, i když si myslíš, že se zblázníš. Ukáže ti, co umí tělo, a také, že všechno už je připraveno a dáno.


Porodíš totiž přesně tak, jak porodíš. Porodíš tak, jak je ti to dáno, a navíc tak, jak potřebuješ. Porodíš těžce, pokud si potřebuješ do hloubi duše ověřit, že na to máš. Porodíš dlouze, abys zjistila, že čas neexistuje, když si jdeme pro lásku. Porodíš tak, že na tom svou hlavou nebudeš dokázat nic ovlivnit. Porod je dar.


Přeju vám naději. Obrovskou porci naděje, že na každého čeká jeho štěstí, že na každou z nás čeká ten vysněný muž, že každá situace v sobě skrývá něco, co můžeme pochopit, poučit se a tím ji změnit. Naději, že pokud toužíme po děťátku, jeho dušička už je na cestě k nám, i kdyby se měla narodit až za několik let, nebo se nenarodit nám, ale přesto se k nám dostat. Naději a vědomí toho, že ti, kdo mají dnes štěstí, byli na dně někdy jindy a dřív, a že všechny zkoušky přicházejí v pravou chvíli a včas.


Škola totiž už nikdy nebude. Nebo bude až za dva měsíce - to je přece úplně stejný.


Tak už to na dovolených bývá. Svět se zdá jiný, lepší, lehčí, blankytný a průzračný a napořád šťastný.


Tvoje dítě bude tvoje odpověď na všechno. Třeba na to, proč ženy rodí a proč svět ještě nevymřel.


Vaše dítě nelze příliš chovat, příliš mazlit, příliš kojit ani příliš milovat.


Vysoko v tibetských horách žijí skromně mniši a snaží se běžnými úkony den za dnem vymazat svoje ego. Škoda, že ti kluci nevědí, že by stačilo být ženou a mít miminko.


Z mateřství si nemůžu vzít ani JEDEN DEN VOLNA.


Z mého světa mlíka, přivřených očí, lásky a pocitů musím dorazit do světa OČÍ. Zpátky tam, kde se všechno hodnotí zrakem.


Život je dokonalý, ale není to vidět.