Søren Kierkegaard citáty

dánská, 1813 - 1855

Citáty (62)

Nikdo nesmí lidem namlouvat, že víra je malá a snadná věc; je to naopak věc ze všech nejtěžší.


Nuda je u kořene všeho zla.


Ožeň se a budeš toho litovat. Nežeň se a budeš toho také litovat. Buď - alebo


Smutek je ve skutečnosti založen na tom, že čestně a bez podvodů odráží čistě lidským způsobem, jaké je být dítětem.


Soucit má podivnou dialektiku. Hned vinu předpokládá a hned ji zase zamítá, a proto se předurčení k soucitu nese tím hůře, čím duchovnější je neštěstí.


Subjektivita je pravda a pravda je subjektivita.


Těžké je nalézt toho, komu bychom se mohli oddat, ale nevýslovně těžší je nemoci se oddat.


Tyran umírá a jeho vláda končí. Mučedník umírá a jeho vláda začíná.


Ubohý je člověk, který nikdy nezatoužil po tom, aby z lásky obětoval všechno, a který to tedy ani udělat nemohl.


Umřít přece znamená, že už je po všem, ale umírat, znamená smrt zažít; dá-li se zažít po jeden jediný okamžik, zažili jsme ji na věky věků.


V duchovním smyslu je možné všechno, ale ve světě konečném jsou mnohé věci nemožné.


V nynějším stavu světa je celý život nemocný. Kdybych byl lékařem a někdo ode mne žádal radu, odpověděl bych: vytvoř ticho, přiveď člověka k tichu!


Vážnost hříchu je v tom, že se uskutečňuje v jednotlivci, ať už jsi to ty nebo já.


Většina dychtí po požitcích tak, že běží kolem nich.


Víra je div, ale přece z ní není nikdo vyloučen, neboť všechen lidský život se soustřeďuje ve vášni, a víra je vášeň.


Víra je nejvyšší vášní člověka.


Víra je paradox, který je v stavu udělat z vraždy svatý a bohulibý čin; je i tím paradoxem, který Abrahámovi Izáka vrací. Myšlenka se ho zmocnit nemůže, neboť víra začíná právě tam, kde myšlenka končí.


Víra je paradoxní tím, že jedinec pro ní znamená víc než obecenstvo.


Víra nejdříve prování pohyby nekonečné a potom konečné.


Víra není bezprostřední popud srdce, nýbrž paradox života.


Víra totiž není bezprostřednost původní, nýbrž nabytá. Původní bezprostřednost je estetická. Ale víra není estetika, a je-li, pak víra nikdy nebyla, protože byla pořád.


Vírou se ničeho nevzdávám, naopak vírou všechno získávám, a to ve smyslu slov, že ten, kdo má víru jako zrno hořčičné, může i hory přenášet.


Zahloubá-li se člověk sám do sebe, ze všeho nejdříve objeví sklon ke zlu.


Zato ten, kdo umí bytostně mluvit, protože umí mlčet, nebude mít k mluvení rozmanité náměty, jen to Jedno, a najde si čas k mluvení a čas k mlčení. (Současnost)


Závist je skrytý obdiv.


Zdá se, že řeč byla dána lidem ne proto, aby zakryli své myšlenky. Ale aby zakryli, že žádné nemají.


Zdraví je schopnost řešit protiklady, tělesné čili fyzické.


Zoufalství konečna je nemít nekonečno.


Žena je stejně silná jako muž, možná ještě silnější.


Život nevylučuje žádného člověka, ani toho nejprostšího, a nikoho neošidí, neboť ve světě duchovním přijde zkrátka jenom ten, kdo šidí sám sebe.