Stanislav Jerzy Lec citáty

polská, 1909 - 1966

Citáty (109)

„Zbabělec!“ rozhořčilo se lejno. „Bojí se mě dotknout.“


Ani slovníky nesmíme brát doslova.


Až když se vyčerpají všechna slova, začíná člověk s člověkem rozmlouvat.


Až ztratím vtip, nazvou mě filosofem.


Básníci, kteří se vypsali, byli pouze tužkami.


Buďme struční. Svět je přelidněn slovy.


Co je tragédie a co komedie, to se pozná časem.


Co zbylo z lásky a extáze? Bytové nesnáze.


Často bolí hlava toho, kdo ji ztratil.


Čím čistší oběti, tím špinavější ruce vrahů.


Čím více se blížíme pravdě, tím více se vzdalujeme skutečnosti.


Člověk dělá prostředníka vlastním slovům.


Člověk potřebuje odběratele citů - jinak mu puká srdce.


Člověk roste v ceně, kterou platí.


Člověk slova ocení až zavládne mlčení.


Dějiny – sbírka událostí, k nimž by nemuselo dojít.


Dílo mluví samo za sebe, má-li ke komu.


Do vlastního nitra vcházej bez klepání.


Existuje druh géniů, které dokáží rozpoznat jedině géniové.


Existuje tolik světů, kolik se jich vejde do hlavy.


Hlavním cílem tzv. demokracie se stalo počítati hlavy, ale nedbati mozků.


Hloupého ani v hlouposti originalita nepustí.


Hlouposti každé epochy mají pro vědu dalších epoch stejnou cenu jako její moudrosti.


Hrozí nám potopa slov. Najde se nový Noe, který zachrání po páru z každého literárního druhu?


Charakter musíš přizpůsobit i sobě.


Chtěl jsem říci pouze jediné slovo. Protože se mi to nepodařilo, stal jsem se spisovatelem.


I pes v hlavním městě štěká centrálněji


I podle prázdných šibenic poznáš, že něco visí ve vzduchu.


I svatého hlava bolí od váhy aureoly


Je pokrokem to, že kanibal používá nože a vidličky?