Tomáš Klus citáty

česká, 1986

Citáty (104)

Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran. Jsi ten, kdo vchází nepozván. Jsi zvuk, když padnou mi na rety slzy múz.


Jsi pouhý metr od mola, topíš se, ale nevoláš - nechceš mě rušit.


Jsi z paprsků a z mořské pěny, krásná odmalička. Slova tebou zahanbena přivírají víčka, neboť není jediné, kterým lze tě shrnout. Jsi odraz nebe v hladině i příbojovou vlnou.


Když má člověk svý usměvavý stavy, celej svět se baví s ním. Zatímco chceš-li brečet, musíš, člověče, sám.


Když se mi zdáš nebo když sám hlídám tvý snění, úzkostlivě ze závěsů vyháním rozednění.


Když z těla vyprchá život, stydne. Když z těla vyprchá život, je klidné.


Knihy mám rád snad po všech stránkách a mezi řádky se učím číst.


Křik králů sílí, rej je v podsvětí. Zas už se mýlí svět, už potřetí.


Kým jsi, ti nemůžou říct druzí. Víš to jen ty a měj se za to rád. Máš svoje světlé stránky i stránky plné hrůzy, radši stát sám než coby součást stád.


Má jediná, s tebou už nespěchám.


Má podlaha je z laminátu a moje duše jakbysmet. Jsem ještě kluk, co ztratil tátu, a tak si stvořil vlastní svět.


Malý je člověk, malý... má však velké starosti. Především o tom, má-li ještě čas.


Mám plán, jak život proměnit v sen. Pojď, lásko, koupíme karavan a pojedem pouští rovnou za nosem.


Mám tě ve všech svých písních, v modlitbách před spaním.


Mé kalhoty jsou z manšestru a moje duše jakbysmet. Jsem bratr, co přišel o sestru, a tak si stvořil vlastní svět.


Měl jsem rád, ale nemiloval. Klasický příklad obyčejného muže. - Amores Perros


Můj cíl je cesta s tebou.


Na hrotu pera mám větu.


Na louku dopadl svit, slunce si převzalo svět.


Názory na pravdu se liší, většina z nich je lež.


NE říkám všem těmhle ubohým válkám.


Nebe až najde jas ve vodní hladině, až Měsíc opře se o břeh a padne hvězda, zkus si přát jediné... aby dopadla dobře.


Nedávno přišla jedna děsivá zpráva, že se zase valí dělníci, tentokrát zprava, poznávacím znamením jsou holé hlavy, neznalost dějin a ústavy.


Nechť srdce se rozbíjí láskou, tak přijmi ji.


Nějak to dopadne, ty se drž od toho, stejně bys sám nikdy nic nezměnil. Jestli bůh chce, tak holt bude hotovo, na vlastní život nemáš dost sil. - Proč tomu staletí lidé věří?


Není větší lež než pravda o nás dvou.


Nevím kdy, ale prostě se to stalo, že spolu doma taky mluvíme málo.


Nezapomínej na mě ve zlém.


Ničeho nelituj, život, co máš, je tvůj. Žij a měj rád, co je.


Nutno ještě říct k tomu všemu, hledá mnohý nešťastník řešení v extrému a tak bacha na Rudé koalice, vzpomeňme, jaká je po třešních stolice.