Dudu
diskuze
Alekis, je to perfektně načtené. Sem tam se poštěstí, že člověk objeví něco tak dobrého.
U mě je dnes program jasný - finále Paříže, fotbal, fotbal...
Alekis, já tohle určitě dodržovat nebudu. Tři sekundy na půl frňáku bohatě stačí.
Alekis, pekný příspěvek, nasmál jsem se.
My dnes v práci měli školení o tom, jakým způsobem budeme personál testovat na koronu. Deset sekund prošťourat každou nosní dírku - takže dvacet sekund za předpokladu, že osoba má pouze dvě dírky.
Alekis, já jsem si neuvědomil, že pan Abrhám má už tolik let.
Alekis, ten čas hrozně rychle letí. Na tu naši Popelku nikdy nezapomeneme.
Úplně nejlepší je Případ doktora Karpety: https://youtu.be/KOkSKxzImf8
Alekis, na you tube se roztrhl pytel s dobrým mluveným slovem. Spousta detektivek, hororů...
Na tu T-34 se také rád podívám. Něco se točilo i u nás.
Alekis, ten autor si s tím tedy vyhrál:
Snad měl strážník pravdu. Je jistě lepší bezdůvodně věřit mnohému nerozumnému a nepravděpodobnému než popírat pro popření samo pravdu i nerozum stejně bez důvodu, protože když to děláme, nemáme ani mihotavou svíčku, aby nám osvětlovala naše kroky, dokonce ani ubohou bludičku, aby před námi tančila v mokřinách, a musíme nutně hledat svou cestu ve veliké prázdnotě, kde přebývají beztvaré přízraky. A dokázali bychom po tom všem přistoupit k takovému velikému zlu, kdybychom si uchovali alespoň malý plamínek ve svých srdcích a ve svých duších, a přivítat s otevřenou náručí cokoli excelentního, co přichází se zahřát, ať je to člověk nebo přízrak, a divoce nevykřiknout, dokonce ani na samotné strašidlo „Ztrať se“? A když už jsme u toho, cožpak nevíme, že naše vlastní bláhovost může být lepší než cizí pravda? Neboť se rozhřívala v našich srdcích a v našich duších a je připravena na to, že se v ní uhnízdí divoké včely pravdy a budou vyrábět svůj sladký med. Vraťte se znovu mezi nás, divé včely, vraťte se!
Často se zaplétám do diskusí ještě spletitějších, než jsou cesty v Inchy, jako například jaká je skutečná podstata přízraků, ale jindy říkám, stejně jako Sókratés, když mu přednesli učený názor o nymfě z Ilissa: „Obecné mínění mi docela stačí.“ Když mám náladu, věřím, že celá příroda je plná lidí, které nemůžeme vidět, a že někteří z nich jsou šerední či pitvorní, někteří zlí a hloupí, ale velmi mnoho krásných nade všechny, které jsme kdy viděli, a ti nejsou příliš daleko, když procházíme příjemnými a tichými místy. Dokonce už když jsem byl chlapec, nikdy jsem neprocházel lesem bez pocitu, že se kdykoli mohu setkat s někým nebo něčím, koho nebo co jsem dlouho hledal, aniž bych věděl, koho nebo co hledám. I teď občas prozkoumávám každý malý koutek kdejakého ubohého mlází a takřka úzkostlivě přitom našlapuji, tak hluboko ve mně ta představa zakořenila. Vy se také setkáváte s podobnou obrazotvorností, nepochybně někde, kde ji má vaše panující hvězda; Saturn vás zavádí do lesů nebo Měsíc možná na mořský břeh. Zcela jistě nebudu věřit, že nic není v západu slunce, kde si naši předkově představovali mrtvé, následující svého pastýře slunce, nebo nic než nějaká neurčitá přítomnost, dojímavá tak málo jako nic. Pokud krása není cestou ven ze sítě, do které jsme byli při narození chyceni, nebude dlouho krásou a my budeme raději sedět doma u krbu a vykrmovat líné tělo nebo běhat sem a tam v nějakém pošetilém sportu než hledět na nejkrásnější podívanou, kterou vždy tvoří světlo a stín mezi zelenými listy.
Tenhle autor asi právem získal Nobelovu cenu.
Jinak koukám, že ze všech těch nástrojů, co se tam nashromáždily , bych mohl dělat asi jen dirigenta.
Už jsem to sem někdy dával, ale musím znovu, páč tady se jim to moc povedlo: https://youtu.be/6zTc2hD2npA
Alekis, ten sněžný muž to má všude těžké. Kam se podíváš, tak nějaký turista.
Když dršťkovku, tak zásadně z kotrče. Aromaticky bezkonkurenční. Tuhle polévku si člověk musí odpracovat, páč mytí téhle houby je pakárna - všude samé jehličí a hlína. Já když to někdy odfláknu, tak pak vybírám tyhle kousky ještě za konzumace.
Encyklopedie, jde vidět, že ti paměť dobře slouží, páč tohle jsi napsal asi tak před rokem. To byl pech, že jsi musel pozřít v omáčce nějakou prašifku a zaplatit za to žlučníkem. Já se jednou přiotrávil houbovou pizzou, naštěstí žlučník zůstal, ale od té doby jím pouze mnou nasbírané.
Encyklopedie, taková poctivá houbovka na smetaně s houskovým knedlíkem... Takhle nějak si představuji stravování v ráji.
Alekis, dneškem aprílové počasí končí a přichází oteplení. Takhle dlouhé deštivé a chladné jaro už tu dlouho nebylo. Naposledy v r. 1995?