fojtikjirik
diskuze
Citový život zvířat-Peter Wohlleben
První věta zní:"Kohouti, kteří lžou svým slepicím?"
Zkuste přebal urovnat a pak poškozenou knihu na asi den (možná dva) něčím těžkým zatížit. To by mohlo alespoň částečně pomoci.
http://www.databazeknih.cz/knihy/hovory-s-t-g-m-12654
http://www.databazeknih.cz/knihy/steve-jobs-95965
http://www.databazeknih.cz/knihy/druha-svetova-valka-i-dil-blizici-se-boure-147630
To je jen malá ukázka, jinak máte-li zájem o starší historii, mohla by se vám líbit i Přemyslovská epopej. Není to sice životopis v pravém slova smyslu, navíc nevím, jestli jsou všechny informace na sto procent věrohodné, ale i tak by pro vás mohla být příjemné počtení.
@newtory: Musím říct, že to vypadá nejen hodně zajímavě, ale i dosti útulně. Jsem zvědavý, s jakou kuriozitou příjdou architekti příště.
Uživatelce marci137 mohu jen doporučit knihu Příroda léčí. Najdete zde nejen základní popisy různých druhů bylin, ale i spoustu receptů na léčbu mnoha nemocí a neduhů.
http://www.databazeknih.cz/knihy/priroda-leci-45361
Co se týče původu českého národa, testy DNA zjistily, že jsme takový národnostní "guláš". Podle výzkumů je náš původ slovanský jen z asi jedné třetiny. Hodně jsme se míchali s Germány, Kelty a příslušníky jihoevropských etnik. Některé nálezy nasvědčují, že nějací ti Keltové v české kotlině přežívali i několik století po přelomu letopočtu. V Rakousku navíc žili (byť většinou pořímštění) až do 5. století.
Vrátím se ještě krátce ke genetickým studiím. Zjistilo se, že žádný národ nemá stoprocentně čistou krev. Dokonce ani Němci. Takže áríjská rasa skutečně je čirá fikce. Kdyby se tohle zjistilo o minimálně devadesát let dříve.
Mezi takové autory rozhodně patří například Karel Čapek se svými fejetony.
Toužíte-li po "jednodušší" četbě, tak bych vám doporučil Starověké báje a pověsti od Rudolfa Mertlíka. Pokud máte o něco rozsáhlejšího, tak si můžete přečíst Quo vadis polského spisovatele Sienkiewicze. Jestli prahnete po klasice, tak si klidně pročtěte třeba Odysseiu nebo Ilias či jiné antické literární dílo.
To bych vám mohl doporučit tetralogii Vesmírná odysea od britského spisovatele A. Ch. Clarka, ač si nejsem úplně jistý, zda bude příběh zcela odpovídat vašim požadavkům.
To vám asi můžu doporučit knihu Dlouhá cesta. Zde autor Slawomir Rawicz líčí svůj útěk ze sovětského gulagu, do něhož byl deportován na počátky druhé světové války jako údajný polský špion.
Na výše položenou otázku bohužel nemůžu zadavateli podat žádnou konkrétní odpověď. Zvědavost mě prostě přinutí, abych si přečetl i knihu, jejíž filmové zpracování jsem již dříve viděl (například Harry Potter a Jurský park). Ještě častěji ovšem dojde k tomu, že zhlédnu film, jehož knižní předlohu jsem už předtím četl (například Zlodějka knih a Deník Anne Frankové).
Jim.Keyman: Poněvadž na DK jsou komiksy brány jako knihy, nevidím žádný důvod, proč by měly být z čtenářské výzvy vyloučeny.
Pokud můžu, zadávám nová slova:
1- Mír
2- Svět
3- Kniha
4- Voda
5- Teplo
6- Řeka
7- Jídlo
8- Ryby
9- Ptáci
10- Strach
Ten pocit, když vás zachvátí nemoc. Je jedno, jestli jde jen o obyčejnou chřipku, při níž jen trochu kýcháme, nebo jestli při chorobě vyvrhujete obsah svého žaludku na podlahu, či pokud se dokonce jen taktak držíme při vědomí. Bez ohledu na vážnost anebo nevážnost onemocnění chorý člověk vždy nese oslabení svého bezmocného těla velmi těžce. Nemůžete vykonávat žádnou činnost pořádně, neboť vaše mysl nedokáže tak snadno řešit problémy. Někteří lidé můžou vnímat nemoci jako nějáký trest vyšší moci.
Již ukončme odstavec pesimistický. Nyní, lidičky, myslete optimisticky. Jak ve zdraví, tak v nemoci vždy najdete někoho, kdo vám rozumí. Rodina i přátelé za tebou bude stát kdykoliv. Vždyť domov vám kdykoliv otevře dveře. Jste-li ovšem člověk osamělý, stejně i vy máte během chvíle slabé naději nalézt útěchu. Přece venku rostou pestrobarevné květiny a své starosti můžete psát třeba na papír.
Skeeve: Esperantská hnutí nikdy nechtěla zrušit ostatní jazyky. Esperanto se mělo pouze stát mezinárodní řečí. Vynálezce esperanta Zamenhof vyrůstal v carském Rusku na území dnešního Polska, kde pohromadě žili Poláci, Rusové a Němci, přičemž mezi těmito národy docházelo k etnickým nepokojům, což Zamenhofa inspirovalo k vytvoření univerzální dorozumívací mluvy.
Nicméně sdílím váš názor na esperanto samotné. Sám jsem se ho pokusil naučit, nicméně jsem toho brzy nechal, neboť umělá konstrukce jeho gramatiky je příliš zřetelná. Ale kdo chce, ať se esperantsky klidně učí.