Gnomo
diskuze
knedlik - Sem tam poslechnu Iron Maiden, Slayer a tak... dříve toho bylo mnohem víc. Mám to jako s knihami, od každého něco. Občas něco převažuje a pak je dominantní něco jiného... Jsem asi takový univerzál :-)
I já rád poslouchám Mike Oldfielda, Iana Andersona, ale i mnohem tvrdší muziku a dokonce i klasiku... Při čtení mám ovšem nejraději absolutní ticho :-)
ValKing - "Prám" je v "Mlze". V "Mlze" je taky "Opice" a ta z "Mlhy" vede zase u mě :-)
http://www.databazeknih.cz/povidky-z-knihy/mlha-1133
Pokud bych žádnou z uvedených nominovaných knih nečetl a mám možnost dát hlas, dám ho knize, nebo spíše autorovi mému srdci nejbližšímu… To je možná také odpověď na některé otázky. :-)
Ten první odkaz vypadá zajímavě. Asi to prubnu. I hodnocení a komentáře to má dobrý... díky za tip
"MKP" je skvělá fantasy. Mám za sebou čtyři díly a nejvíc se zatím líbil "Dóm řetězů" a v něm zejména kniha první: "Tváře ve skále". Orlong je prostě kanec! :-) Mohu jen doporučit! Je třeba si zpočátku zvyknout na trochu odlišný projev autora. Ve hře je spousta postav, což také nevyhovuje úplně všem. Já to mám v tomto případě přesně naopak. On se s tím Erikson totiž příliš nemaluje. Oblíbíte si svého hrdinu a najednou šmik...
Děj je zajímavě propleten. Dalo by se říct, že "Vzpomínky ledu" navazují na "Měsíční zahrady" a "Dům mrtvých" má své pokr. v "Dóm řetězů". V další knize "Půlnoční vlny" se otevírá příběh nový na jiném místě... atp. V určitých částech děje prostupují a tvoří pak jeden velký celek...
Jak jednou pronikne čtenář do příběhu, dá se na něm vytvořit nemalá závislost... :-)
LCD či TFT versus e-ink, neboli elektronický inkoust. Nejjednodušeji řečeno, je to o "vyzařování" displeje. Inkoustový displej nezáří, minimalizuje tedy únavu očí. Je dobře čitelný na slunci a není zde problém s úhlem pohledu při čtení.
Link níže jednoduše osvětluje danou problematiku:
https://cs.publero.com/blog/z-historie-elektronickeho-cteni-ruzne-typy-displeju
Přesto i já raději papír, i když situace je taková, že jsem "nucen" čist tak nějak na střídačku (čtu např.i z mobilu. Ten je však s LCD).
Mnohdy co je pro jednoho horor, pro druhého být nemusí a naopak. Hranici "strachu" (pokud se to tak dá nazvat) má každý nastavenou jinak. Co je to vlastně strach a jak by měl na čtenáře působit? Nemusí to být přeci vždy jen kniha s tzv. "hororovou nálepkou", i když se takto škatulkuje kde co a někdy je to naopak k smíchu, nebo dokonce k pláči. Kniha, která vyvolává řekněme tísnivé pocity, navodí plíživou, někde v pozadí podivnou atmosféru a různé "psychické nálady" (což je také jistá forma strachu), nemusí být vždy na první pohled hororová. Tyto zvláštnosti, které některé scény v knihách mohou způsobit, jsou také jistou formou strachu. Tím pocitem může být do jisté míry něco, na co je každý z nás citlivý a právě tam musí čtenář hledat, pokud se chce bát. Musí najít svůj zdroj strachu, čeho se obává, z čeho má nepříjemný pocit. Pak najde, co hledal.
S Kingem to mám podobně jako "MetalMessiah". Ta poslední věta je pěkná.
HTO ← Věřím, že čteš tak rychle jak zde uvádíš. Toto téma zde již myslím dříve bylo...:-) Nemám důvod nevěřit. Znám totiž člověka, který to dokáže. Je to můj bratranec. Už jako mlaďoši jsme četli v jedné místnosti na prázdninách u babičky. Mohlo nám být tak kolem 13-14 let a již tenkrát byl na konci knihy a já se plácal někde v polovině. Ano, byli jsme tenkrát ještě o hodně mladší, ale ten rozdíl byl opravdu "propastný". Četli jsme myslím "Tekumseha". Má 4.díly. Nevím jak je na tom dnes, nejsme příliš v kontaktu, ale hraje velice dobře šachy a účastní se řady turnajů, ve kterých dosti vyniká. Snad každý má nějaké ty přednosti, a pokud je začne hledat, tak je třeba i objeví. Jo, mimochodem taky neřídí auto. Myslím, že si to zde taky někde psal :-)
nightlybird ← Jsem více jak o polovinu pomalejší a zřejmě bych nedokázal při extrémně rychlém čtení vnímat některé věci, které mě na knihách fascinují. Jako příklad uvedu knihu "Koule", kde autor prostřednictvím svých postav zasahuje do vědních oborů a "názorně" vysvětluje např. teorii relativity, nebo hovoří o představivosti a fantazii ve spojitosti s inteligencí. Tento přístup mám v knihách tohoto druhu velice rád a autoři tohoto ražení patří mezi mé oblíbence. Asi bych při rychločtení nedokázal vstřebat právě takovéto informace, uvědomit si je a byla by to škoda.
nightlybird ← Na úvod odbočím od tématu a zeptám se, jak rozumět větě: "Při mém způsobu čtení mne to až tak časově nezatíží" Taky nemám času na rozdávání a rád se dozvím jaký přístup k četbě má někdo jiný... díky
Přemýšlím, jak by asi dopadla kniha, kterou jsem vlastně vůbec číst nechtěl :-) a je mi záhadou, jak se to někomu skutečně daří. Souhlasím s tím, co napsal "Berry" a "nightlybird" a také jsem v tom smyslu tady něco, někdy, někde psal... Je zde Inet a máme zde "DK" a jiné servery, abych se srovnal s tím, co chci číst... Větší pozornost je třeba věnovat knihám, které jsou tzv. "vypasené", protože se u nich předpokládá jistá "náročnost" časová i finanční (vyjma ebook) a takovéto šlápnutí vedle se i prodraží... Při výběru knihy číst nejen komentář (popř.recenzi), ale nahlédnout do profilu toho, který ho zplodil a mrknout na to, co čte a jak hodnotí. Dá se z toho ledacos vyvodit...
Dobrá, body za Stalina "HTO" stahuji a přesunuji je ke komentáři "Mistra Browna", na kterém se myslím také shodneme. Jen doufám, že tento můj krok nebude považován za tzv."rektální alpinismus" :-)
K těm bodům snad jen. Jak velký bude zájem lidí vést diskuse bez možnosti "opalcování" po tom rozdělení ?
Tak tedy novinka "zveřejnění hodnocení bodů", proč ne?
Pokud mohu za sebe, pár bodů jsem rozdal, když jsem si zrovinka vzpomněl a nějak tomu nepřikládám zvlášť velkou důležitost, ale je to tak. Jsou zde čtenáři se svými komentáři, které bych mohl bodovat stále dokolečka a neboduji je. Tady musím vzít do "huby" zase "HTO", za což se omlouvám (protože si to určitě přečte), ale jako příklad se jistě hodí. Prostě a jednoduše, někdo na to má... :-)
Také mohu říct, že nejsem sběratelem bodů. Píší zde komentáře víceméně pro zábavu a jsem rád, když někoho zaujmou a třebas i pobaví. Ale dřív než se někdo chytne předchozí věty, abych si tady pěkně nezaprotiřečil, musím určitě souhlasit s tím, že je v pořádku, že zde nějaké hodnocení je, protože jakým jiným způsobem, když ne právě takto, motivovat komentátory knih.
Odkryté hodnocení přinejmenším povede k tomu, že čtenáři určitě skočí na profil svých voličů... :-)
Spíš se ptám, proč tato změna až teď? To mě zajímá. Ne každý to asi ocení... :-)
Naposled jsem se zasmál u "Anděla pitvornosti". A to tak, že dost :-)
Osobně vybírám podle toho "co se mi zrovna hodí do krámu", ale někdy přečtu recenze i u knihy, kterou jsem dříve četl a zajímá mě, jak to vidí její "recenzent" a sleduji reakce dalších čtenářů (asi tak jako každý). Ovšem více čtu samotné "Komentáře knih", ale to už odbočuji ze záložky "Recenze". Takže Recenze ano, ale některé. Oblíbence čtu přímo z jeho "Profilu".
Ahoj, i mě by se více líbilo hodnocení %, ale přizpůsobím se.. Kniha, která se mi líbí, dostane 5*, kniha se mi líbí méně 4*, ale co kniha, která není za 5*, ale je lepší, než za 4*, dostane u mě tedy 5* (ano, chybí mě větší rozptyl), totiž pozice 1*,2*,3* už jsou také obsazeny, to celé jak je nastaveno nyní, zkresluje hodnocení. Zkreslení narůstá s počtem hodnotících uživatelů, které je pak naopak v % (celkové hodnocení u knihy), což se může zdát zvláštní. Na druhou stranu, hodnocení samo o sobě je stejně zavádějící, protože má každý svůj osobní "žebřík" hodnocení. Když pročítám některé komentáře, třeba "HTO", je vše s 5*, nebo naopak 0* (z toho lze vyvodit všelico). Závěr ať si každý udělá sám...
No, je to trošku urejpaný komentář, tak ho berte s nadhledem :-)
