Hun
diskuze
Taky Tilion, který vozí po nebi bárku s měsícem, si dělá s časem, co chce. Ale ten má spíš tendenci vyrazit naopak dřív, takže je pak na obloze zároveň se sluncem...
Je to tak, knižní rozhovor s Karlem Krylem.
Ten druhý přebírá
vítězství, pocty, ceny.
Mé já je nevíra,
půlkacíř uřícený
z útěku před láskou,
před citem, před pohodlím.
Ještě se modlím
v tom příliš hlasitém
hrabivém očistci.
(z básně „Poslední jméno bude těžké“)
Chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomil, že vzhledem k zadání musí být poslední slovo "knihovně". Pak už to bylo lehké...
Rouhal se jen částečně
- - - - - - í -
Přesně tak, celým jménem Jean-Baptiste Gaspard Deburau, v Kolíně pokřtěný jako Jan Křitel Kašpar. Citát byl opravdu z Kožíka.
Biki po zásluze přebírá štafetu.
Dobrý tip, ale není to ono. Pár nápověd:
To biblické jméno je "dvouslovné" a hodně nápadné. Dneska by tak nikdo dítě nepojmenoval. Hledaná postava se narodila v Čechách, ale proslavila se v cizině.
To zlaté moře je poušť, kukuřičné pole, nebo vážně pole zlata? :-)
Postava hledající autora skutečně žila. Výňatek z knihy naznačuje, čím se v dospělosti proslavila.
Svého autora hledá postava, o jejímž dětství se v autorově knize dozvídáme toto:
„Ani když začal chodit do školy, nechyběl při žádné církevní slavnosti, nikde, kde byla nějaká podívaná. S údivem pozoroval, jak se lidské tváře proměňují. Když se hnal kupec od pultu, tvářil se zcela jinak, než když nesl žerď baldachýnu. Starý kantor prozpěvující na procesí nijak se nepodobal kantorovi s rákoskou.“
Napovím, že křestní jméno dostala tato osobnost po jedné z nejslavnějších postav z Bible.
Knihy, které by se měli nechat přeložit do češtiny/ slovenštiny:
Za mě třeba Steven Pressfield: „The Legend of Bagger Vance“
Tak spojení spousta lží zapsané v uvozovkách mi evokuje Hérodota, o jehož Dějinách se říká, že jsou plné nesmyslů, ale někteří historici s tím nesouhlasí a říkají, že jsou dost přesné. A protože značnou část Dějin sepsal na základě poznatků z cest po Mezopotámii, sedělo by to i na zbylé dvě indošky.
Jo jo, Falquar uhodla a zadává. Už tam hádanku má.
A proč by nebyla, Falquar? Jen pro formu doplň místo, které hledáme (je to koneckonců podstata tohoto vlákna), a můžeš pokračovat.
Přitom ten příběh stoprocentně znáš už ze školních škamen, stejně jako všichni tady.
Výborně, Alžběta Caxtonová (v knize přezdívaná Nell) hledala opravdu Robin Maxwellovou. Domluvíte se, kdo bude pokračovat? :-)
Kniha spekuluje o tom, že dotyčná dcera se mohla osobně přátelit s Alžbětou z Yorku, manželkou Jindřicha VII.
Potvrzuji, že jde o Caxtona. Je třeba si uvědomit, že před ním si každý autor v Anglii zapisoval angličtinu, jak ho napadlo. Nad jednotlivými nářečími nebyl žádný jednoticí standard. A byl to právě Caxton, který jej zavedl a prosadil. Jeho osoba je významným dělítkem v historii angličtiny – s ním skončilo období Middle English a nastupuje Early Modern English, tedy angličtina v podstatě taková, jakou ji známe dnes.