Hun
diskuze
No samozřejmě, právě tam se narodil Ford Prefekt.
A já předávám slovo...
PanPředseda na to jde správně. Existuje červený veleobr, jehož název je celkem všeobecně známý i lidem bez znalostí astronomie. Právě tam někde se narodil muž s nevyslovitelným jménem...
Vesmír ani Mléčnou dráhu bych nepovažoval za objekty – je to spíš prostor plný objektů. Naopak Země je oproti hledanému objektu mnoho- a mnohonásobně menší.
Takže znovu: Co je největší objekt známý lidstvu?
Omlouvám se za prodlevu, už nahazuji:
Teď hledáme objekt naprosto nepředstavitelné velikosti. Je patrně tím největším, co lidstvo vůbec zná. A v jeho blízkosti se narodila slavná literární postava.
Nejvíc doporučuji Malíře pomíjivého světa, to je pecka.
Tak to bude Pohřbený obr. Nádherná kniha.
Vidím, že se tady nakonec rozproudila živá diskuse. :-) Soukroma vlastně potvrzuje mé prohlášení, že o knize slyšel každý – i ten, kdo nečetl.
Je to totiž skutečně Země nezemě z příběhů o Petru Panovi. A opravdu, přestože je to kniha pro děti, se tam o skalpování dětí mluví, jakož i o jiných hrůzách. Upřímně – dnešní knihy pro děti to moc nepřipomíná. Už jen tím, že ten Petr Pan je vlastně povahově dost nesnesitelný, zatímco dnes je zvykem předkládat dětem hrdiny veskrze kladné, jimž mohou bez uzardění držet palce.
Nevím jistě, zda předat štafetu Lence Vílce, anebo M.gray, ale věřím, že se domluví...
Dobře, a když vám napovím, že na ostrov v doprovodu hl. hrdiny přiletí trojice sourozenců, nikoli však letadlem?
Kdepak, jméno hl. hrdiny zná i člověk, který v životě nepřečetl jedinou knihu. Těch divadelních her a filmů na motivy téhle knihy! Dokonce nedávno vznikl film o tom, jak autor knihu kdysi napsal...
Přátelé, jeden z nejslavnějších fantaskních příběhů! Notoricky známá záležitost...
Tak asi je třeba nápověda, že?
Na ostrově to běžně chodí tak, že všechny skupiny nepřátel se vzájemně pronásledují, v důsledku čehož chodí po ostrově pořád dokola... Taky se tam jedí předstírané večeře a čas zjistíte jen tak, že se připlížíte k aligátorovi, který kdysi spolknul budík, a počkáte, až ten budík odbije celou.
Silně mi to připomíná jednu povídku Zdeňka Svěráka. Jsem blízko?
