InaPražáková
diskuze
Sice pod štítkem román, ale fakticky propojené povídky píše David Mitchell:
https://www.databazeknih.cz/knihy/hybatele-14977
https://www.databazeknih.cz/knihy/atlas-mraku-137803
Podobnou formu má https://www.databazeknih.cz/knihy/kniha-smichu-a-zapomneni-897
Snoopi: https://www.databazeknih.cz/knihy/svoboda-153159
Čtu román Anny Bolavé Vypravěč, kde se po kapitolách střídá linie ze současnosti s linií z minulosti (dokonce ze dvou různých minulých období). Obě se ale z většiny odehrávají na stejném místě, odlehlém statku obklopeném a prostoupeném přírodou, kam se v 80. letech muselo chodit od nejbližší sjízdné cesty pěšky s batohem na zádech a o 30 let později je to do nejbližšího města sice po lepší silnici, ale pořád kus cesty.
Pokračovat tudíž může ten, kdo také čte o nějakém osamoceném nebo opuštěném domě či místě.
Peršanka: IMDB uvádí, že scénář není založený na knize: https://www.imdb.com/title/tt0397101/faq#fq0024434. Možná je nějaká podobná.
Právě čtu Rushdieho Čarodějku z Florencie, kde je velký janičárský vojevůdce Argalia popisován takto:
Byl milovníkem tulipánů a nechal si je vyšít na své tuniky a pláště, jelikož věřil, že přinášejí štěstí, a z patnácti set odrůd cařihradských tulipánů zejména šest zaplavovalo komnaty jeho paláce. Světlo ráje, Jedinečná perla, Zvyšovatel rozkoše, Vštěpovatel vášně, Závist diamantu a Růže svítání: to byli jeho oblíbenci, prozrazující, že pod maskou válečníka se skrývá rozkošník, v kůži zabijáka bytost vyhledávající potěšení, muž, v němž se tají žena.
Argaliovým přítelem z dětství je Niccolò Machiavelli, toho času v nemilosti odsunutý na svůj venkovský statek, popisovaný mimo jiné takto: Il Machia byl mnohem přitažlivějším mužem, jenomže ze všeho nejvíc jej zajímala honba za mocí, což bylo spolehlivější afrodisiakum než jakýkoli čarodějný kořen.
Rushdie míchá fakta s fikcí tak, že kdo se dobře nevyzná v daném historickém období, těžko je od sebe odlišuje. Pokračovat tedy může ten, kdo čte knihu, v níž vystupuje nějaká historická osobnost, bez ohledu na to, o jak věrný popis jde.
https://www.databazeknih.cz/knihy/proc-dnes-cist-hannah-arendtovou-501693
https://www.databazeknih.cz/knihy/hodina-mrtvych-oci-12338
https://www.databazeknih.cz/knihy/cesta-na-konec-tisicileti-183422
Lenka.Vílka:
(Mimochodem, mám Vás uvádět plnou přezdívkou, nebo máte radši oslovení Lenko či zkratku LV? Nic proti plné přezdívce, jen mě napadlo, jestli nezním zbytečně odtažitě. Za mě je jen Ina nebo IP úplně v pořádku, pokud se to někomu nechce vypisovat.)
Já to nemyslela jako pokárání a nepřímé sdělení ostatním, ať bez komentáře radši ani nic nepíšou. Ano, zčásti je to povzdech, protože komentář zvyšuje výpovědní hodnotu žebříčku, ale především jsem to napsala jako úvod k vlastnímu příspěvku. "Bývalo zvykem se rozepsat... proto je můj text tak dlouhý."
A obecně (a nikdo to prosím neberte jako inzultaci, co píšu, platí pro jakékoliv žebříčky univerzálně):
Výpis knih (filmů, alb), které nezná, nota bene bez vloženého odkazu, čtenář projede očima a tu práci vypsat titul do vyhledávače si dá buď u zajímavého názvu, známého autora díla nebo známého autora příspěvku. Nevěřím, že někdo vyhledá a přečte anotaci nebo dohledá komentář u [5 x počet příspěvků] knih. Tudíž princip obohacení neznámým se z velké míry ztrácí.
Pokud se mi nechce psát stručné shrnutí, proč zrovna tahle volba, dá se zkopírovat komentář u knihy, aby ho nikdo nemusel hledat. Ovšem napsat upravenou verzi komentáře má smysl, protože je třeba vhodné ho zkrátit, přizpůsobit lidem, kteří čtou jiný žánr, vyzdvihnout, čím zrovna tahle detektivka převyšuje těch třicet dalších, které jsem letos přečetl/a. Taky se s tím dá různě hrát a napsat prostě hezký vypointovaný text, což stojí práci, ale já to třeba ráda čtu a přibližuje to mezi řádky i toho, kdo výběr vytvořil.
Je to komfort pro zájemce o výběr ostatních. Vypsat jen tři, pět, patnáct řádek autora a titulu, přihodit svůj seznam na hromadu a jít dál zabere deset vteřin, nestojí to žádné úsilí, ale je to takové autistické, péče nebo zájem o ostatní v tom nejsou žádné.
Bývalo zvykem se v bilančním vlákně trochu rozepsat, proč se ta která kniha zařadila mezi nejlepší.
https://www.databazeknih.cz/knihy/osada-na-pahorku-355418
V tomhle románu je všechno: exotické prostředí kibucu a nelegální osady, vztahy, které jsou naopak stejné všude na světě, odlišné osudy dvou bratrů, historie, politika, život současného Izraele. Humor, ironie i vážné věci a křehké city. Sugestivní popis, skvělý překlad.
https://www.databazeknih.cz/knihy/spisy-frantiska-langera-byli-a-bylo-19967
Půvabné vzpomínky na prvorepublikovou pražskou uměleckou společnost od kamaráda mnohých vzpomínaných umělců, který jako by vyprávěl dalším kamarádům. Není v tom nadřazenost ani zdůraznění vlastní výjimečnosti, není v tom idyla ani sentiment, jen upřímnost a zjevná láska k lidem. Navíc vyprávění psané krásnou češtinou.
https://www.databazeknih.cz/knihy/piranesi-441525
Piranesimu jsem nedala pět hvězd, ale i po pár měsících si ho živě pamatuju a znám málo originálnějších románů. Dějově, jazykově i myšlenkově. Zvláštní zmínku si tudíž zaslouží, tahle úvaha o mytickém myšlení a pomíjivosti civilizovaného rozumu, přelakovaná na fantasy detektivku plnou básnických obrazů a neobyčejné architektury. Některé z těch obrazů už čtenář z hlavy nedostane.
https://www.databazeknih.cz/knihy/strelba-v-kodani-481896
A když už jsem se dostala k myšlení o myšlení, nemůžu nezmínit součást skvělé edice Prokletí reportéři, konkrétně knihu postavenou na životě a díle Larse Vilkse, takové severské kombinace Ztohoven a Václava Klause jr. Autor šel ale mnohem dál za obyčejnou biografii, tohle je kniha, která otázky pokládá, nezodpovídá. Kdo má chuť přemýšlet o mezích svobody slova, tolerance a soužití evropské majority s muslimskou minoritou, dostane mnoho příležitostí z různých úhlů pohledu, a nijak jednoznačných.
https://www.databazeknih.cz/knihy/zlata-ratolest-144948
Pro uvažování o výše zmíněném se hodí sociologicko-etnografický podklad. Toto je popis vzniku a vývoje lidského duchovního prožívání a náboženské (nebo pověrečné) praxe ve stovkách příkladů a se srozumitelným výkladem. Jestli si někdo myslí, že odlišné kultury spolu nemají nic společného, Frazer mu dokáže opak. Argument proti kulturní nadřazenosti par excellence a taky lék na myšlenku, že co je starší a "přírodnější", je nutně lepší. Povinné čtení pro autory fantasy, kteří chtějí vymýšlet náboženství a rituály.
Libovolný díl https://www.databazeknih.cz/serie/snatky-z-rozumu-2948
https://www.databazeknih.cz/knihy/trinacta-komnata-21280
Taky by se za účelem splnění bodu daly vyměnit knihy s jiným čtenářem, třeba ty, které by jinak přišly do knihobudky. Sice to nemusí doslovně splnit podmínku "bazaru", ale duchu zadání by to podle mě odpovídalo víc, než že knihu jen někdo nabízí v bazaru. Navíc by to asi nebyly tituly ze seznamu Chystám se číst, tudíž opravdu obohacení a výzva. Ha, to by mě zajímalo, jestli to někdo zkusí.
Pro mě je tenhle bod motivace si just žádnou nekoupit. Příliš laciný tlak na utrácení. Ale mám pár z dřívějška, sice přečtených, ale dobrých, některou si zopakuju ráda. Myšlenka "co je v bazaru, to se počítá" je samozřejmě berlička, ale doslovně platná, přijde mi to třeba mnohem víc v tématu, než brát stodolu jako místnost.
Také A. B. Jehošua. https://www.databazeknih.cz/autori/avraham-b-jehosua-6993
Skeeve: Já bych tam viděla všechny nelegální vztahy (homosexualita, mezirasové vztahy, pokud byly v dané době a místě trestné) i společností zakázané překročení nějaké normy - vztah učitele a žáka, láska ke knězi, ale třeba i Romeo a Julie, tam to byl taky společenský zákaz. Otázka je, jestli to musí být opětovaná láska (za mě ne, i jednostranná zamilovanost může odporovat normě) a jestli to musí být opravdu cit, nebo stačí zakázaný sexuální kontakt, třeba znásilnění příbuzným, které s láskou nemá co dělat. To bych nepočítala, když láska, tak láska.
Lenka.Vílka: Ta třetí možnost už je evidentně obezlička. Ale i tak: Kolik knih se bere jako "pro začátek"? Jedna, dvě, tři? A jak aktuální musí být prvotina, dva roky, pět let, deset let? Třeba druhá kniha z r. 2016, to mi nepřijde moc nové. A vůbec Vám nekritizuju výběr, jen mi to přijde zas jednou jako téma, které nemělo být úplně volné, ale vejde se pod něj leccos.
https://www.databazeknih.cz/knihy/pruvodce-povetrim-a-tmou-129058
Pro děti, ale nejenom, Daleká cesta má blíž k hrdinské fantasy než k pohádkám:
https://www.databazeknih.cz/knihy/daleka-cesta-za-domovem-daleka-cesta-za-domovem-622
https://www.databazeknih.cz/knihy/svetnice-kde-otec-soudil-42970
https://www.databazeknih.cz/knihy/dalsi-pribehy-z-otcovy-svetnice-22733
Co pro vás splňuje definici začínajícího autora? Když jsem poprvé četla zadání, říkala jsem si: jasně, jakákoliv kniha, kterou napsal autor v té době začínající, první, druhá vydaná publikace. Pak to někdo v diskuzi vzal primárně podle autora - aktuálně začínající spisovatel a jeho kniha. To znamená novinka nejvýš pár let stará.
Přidržím se svého výkladu, ale zajímalo by mě, co si pod tím kdo představuje.
