jitvav
diskuze
Pobijecmuch: nesouhlasím s vámi v tom, že místní bazar je pouze "špinavý přívěsek". Za poměrně krátkou dobu, co jsem tady jsem na něm nakoupila poměrně dost knih, z nichž některé jsem marně sháněla dlouho před tím a vždy k mé naprosté spokojenosti. Myslím si, že drtivá většina prodávajících je solidních. Bohužel nějaký podvodník se vždycky najde. Před pár lety jsem tuto nepříjemnou zkušenost měla na Aukru. Taky se jednalo o poměrně vysokou částku a také mimoto, že mu tehdy zablokovali profil, jsem od nich žádnou podporu nedostala. Také jsem nakonec skončila na policii. Na místním bazaru je možné sehnat tituly, které nikde jinde neseženete, a tak to s sebou bohužel nese i riziko. Se všemi podvedenými upřímně cítím, protože vím, jakou beznaděj to všechno obnáší a držím palce, ať se podaří toho lumpa zmáčknout a získat peníze zpět.
Tak to se omlouvám, ale naivně jsem si myslela, že sem na DK chodí lidi, kteří mají zájem o knihy a chtějí si vyměňovat názory na ně, které nemusí být vždycky stejné. Na takový paskvil opravdu nevím, co říct...
Jinak uživatel exinix se asi nedá brát úplně vážně. Hodnotí jako odpad téměř vše, co četl a i útlé knížky jako např. Stařec a moře mu připadají nesmyslně dlouhé. Tomu se musí člověk jen usmát a ne se tím rozčilovat.
Nevím, nenašla jsem tam tento komentář, ale působí to na mne, že je to myšleno v legraci :) Myslela jsem tím jen to, že i když román Na západní frontě klid je bezesporu kvalitní, velice silné dílo, nemusí na každého působit stejně, a tak nemůžu odsuzovat někoho za to, že napíše, že se mu nelíbí. Třeba ho četl zrovna v době, kdy na tom nebyl psychicky nejlíp a kniha mu jenom v tu chvíli nesedla.
Komentáře u knih se musí brát jako subjektivní názory lidí. Nejsme všichni stejní a tím pádem nemůžeme mít z knihy všichni stejný pocit. Nemůžu odsuzovat někoho, kdo třeba ztrhá mou oblíbenou knihu, protože on má právo vyslovit tu svůj názor. Proto taky komentáře beru pouze ilustrativně a nepřikládám jim žádný větší význam při výběru knih.
Nemám ráda dlouhé komentáře, kde je prozrazen celý děj i nečekané zvraty, které mne při čtení knihy mají překvapit. Komentář by měl stručně zachycovat, jaký má dotyčný z knihy pocit, jaký na něj kniha udělala dojem. Žádné komentáře ani žádní komentující mne ale nevytáčí, když nechci, tak je prostě nečtu.
Dlouho jsem se u knihy nezasmála. Naposledy to bylo asi Vejce a já Betty McDonald.
Samozřejmě nejradši čtu v češtině, tam si člověk knížku opravdu vychutná. Ve slovenštině taky nemám problém. Za komunistů se kvalitní knížky dost těžce sháněly a stály se na ně fronty, tak jsem v tu dobu většinu knih četla ve slovenštině, protože ve Slovenské knize se dalo sehnat téměř vše. Dokonce i na škole některá skripta vycházela pouze ve slovenštině. V angličtině jsem pár knih taky přečetla, ale spíš nějaké lehké románky nebo životopisy, které nebyly přeloženy do češtiny. Dalo mi to ale dost fušku a trvalo mi to dlouho.
Mám to podobně jako reader a richie. Není tolik času, abych každou novou knihu okamžitě přečetla. Vybírám si je podle nálady, ale často některou jenom vyndám z knihovny a jen si ji prolistuji nebo si najdu nějakou oblíbenou pasáž... Do knihovny nechodím, nechci být nijak limitovaná a taky, když se mi kniha líbí, chci se k ní později vracet.
Měla jsem radost, že se mi tady podařilo sehnat Roxolanu, sice za vyšší, ale alespoň ještě únosnou cenu.
Nejvíc mne bavily případy Kalle Blomkvista od Astrid Lindgrenové. Ty mám stále v knihovně a listuji si jimi někdy ještě nyní. Z těch starších se mi líbila třeba Z primy do sekundy od Hüttlové.
Snažím se je řadit podle autorů, případně ještě podle žánrů, ale vzhledem k nedostatku místa a nestejným velikostem knih a regálů, to úplně stoprocentně nelze...
Třeba taková Babička B. Němcové. Na základní škole jsme ji museli číst a vůbec se to nedalo... V dětském věku snad ani není možné jí úplně pochopit, což asi mnohé odradilo od toho, přečíst si ji znovu. Po letech jsem jí vnímala úplně jinak a moc se mi líbila.
CherryF: máte můj obdiv, že jste se toho ujala. Věřím tomu, že to snad odradí další nepoctivce. Na DK jsem sice nikdy problém neměla, ale párkrát se mi to stalo na Aukru, a tak vím, že je to hrozná beznaděj, když člověk neví hned, co má dělat a myslí si, že je na to sám... Díky moc :)
Vždy beru knihy, čtečce jsem zatím nějak nepřišla na chuť...
Mám úplně stejný problém. Ke všemu velmi omezené prostory a vzhledem k tomu, že jako vedlejšák zpracovávám více firmám účetnictví, tak koncem března to u nás vypadalo jako po výbuchu. Knihy jsem někdy před rokem vytřídila a dost jsem jich darovala knihovně. Přesto opět bojuji s prostorem a s nezájmem manžela- poraďte, co dělat? Někdo mi radil, abych se tištěných knih zbavila a pořídila si čtečku. Pro mne ale mají půvab pouze tištěné knihy...
Gabra a Málinka - povedené dcerky. Když mi bylo 6 let, našla jsem jí schovanou ve skříni a stačila jsem jí přečíst dřív, než jsem jí potom zabalenou dostala k narozeninám jako dárek.
Wilbur Smith - Dravec. Četla jsem ji už před pár lety, ale teď nedávno vyšel zase jeden z dílů této ságy - Zlatý lev, tak si to musím zase oživit od začátku.
