keri.H
diskuze
denib: Ono, když to slovo je použité ve větě, tak ten význam slova mi dojde. Takže dohledávám jen pár slov. :) Nějak mi to nevadí. Je to stejné jako když čtu starší knihy, kdy už se některé výrazy nepoužívají.
Nemusím brutální zločiny, ale od Cartera màm taky něco na seznamu. Uvidím, jestli se do toho pustím, mám teď nějak moc knih.
Slovenština je tak pěkný jazyk. Čtu teď knihu od Kasie West, sehnala jsem jí jen ve slovenštině a jsem za to ráda.
Hodně se mi líbí slovo hojdačka. Pak jsem narazila na slovní spojení "preteky na šmykľavke", to jsem slyšela poprvé a musela jsem si dohledat, co to znamená.
K těm látkovým záložkám, používám je často. Při čtení je dám na začátek nebo na konec knihy, kde mi nepřekáží. Když knihu přečtu, většinou dám na konec, občas na začátek.
Marika Vanova: Na Šumavě musí být v tuhle dobu krásně. :) Ale ten návrat pak musí být krušný..
Eicherik: To je super. :) Jà mám dvě ze tří chybějících, ale tu poslední zatím nemám, tak uvidím, jestli ten poslední bod výzvy dám.
Lenka.Vílka: Zrovna jsem dneska ráno jela do Mostu vlakem a ta mlha byla zajímavá.
U nás byla za naší vesnicí jen místy.
denib: Jo to už jsem si říkala několikrát, jak u knihy, tak u seriálů,kdy sestavují profil pachatele a svědci to dají dohromady.
Já bych s tím měla taky problém, ale hlavně proto, že si lidí nevšímam. Mamka kolikrát někoho na veřejnosti pozdraví a já se divím, koho zdraví.
Eicherik, denib: To naprosto chápu. Taky mám nepřečtené svoje knihy (jak papírové, tak e-knihy), půjčené z knihovny a od ségry (těch naštěstí není moc).
encyklopedie: Hra na oliheň je prý dobrý seriál. Taky jsem uvažovala, že se na něj podívám.
Praha 7/10. V Praze jsem chvíli bydlela, tak už tam něco trochu znám. :)
K tomu vyhrávání, hraju občas s mladšíma neteřema. Nenechávám je pokaždý vyhrát, ale ono to ani není potřeba, většinu her vyhrávají. :D
Jen u pexesa jsem občas udělala to, že jsem je nechala vyhrát úmyslně, ale ne pokaždý. Nemám ráda to, když někdo nechá děti úmyslně vyhrávat pokaždý, pak jsou naštvaní, že prohrávají.
Když by ale ten dotyčný prohrával pořád, nechala bych ho nějakou hru vyhrát.
Taky nemám moc lidí kolem sebe, se kterými bych si mohla povídat o knihách. Dřív hodně četla sestra a doporučovaly jsme si knihy, ta teď moc nečte. Takže chápu, je fajn, když se dá s někým popovídat o knize. :)
Tak já si tu knihu dám, i když má míň hvězd, ale zas málokdy se mi stane, že bych hodnotila dvěma hvězdama.
Eicherik: Na tu jsem narazila náhodou, ale u nás v knihovně jí nemají, takže vůbec nevím, jestli knihu budu nakonec číst.
Koukám, že čteš V srdci šumavských hvozdů, to by mohlo být zajímavý čtení. :)
K pruhované obálce jsem nakonec našla knihu od Čapka Trapné pohádky, tak to vidím asi na tu. :)
Taky jsem myslela, že s tématem osobnosti budu mít problém, nakonec jsem hledala osobnost, která se věnuje hudbě a o který by mě zajímalo číst. Jednu jsem vybrala, jen jsem jí ještě nečetla.
Jak tu zmiňoval Eicherik spíš màm problém s hrdinou, který pracuje se zvířaty. A teda s pruhovanou obálkou. Některý z knih, co mám v přečtených by se sice do tématu pruhované obálky daly dát, ale ja si představuju prostě celou obálku pruhovanou.
Eicherik: Super, že Deset malých černoušků mělo úspěch. :)
U toho opakování stejných věcí, tam dost záleží, po jaký době to čtu. Měla jsem s tím třeba problèm u knih Rachel Abott, byly si hodně podobné, takže jsem si dala pauzu, že si zbytek přečtu po delší době (zatím k tomu ještě nedošlo).
Druhý problém jsem měla u jedné nejmenované série, kdy kriminalistka u dvou knih za sebou skončila v tak nebezpečný situaci (z velký části svou vinou), ze který ji vysvobodil stejný chlap u obou knih. Poprvý to bylo v pohodě, nějak mi to nevadilo, jak to dopadlo, po druhý už mi to vadilo. A u třetí knihy, co chci číst mám obavu, aby to tam nebylo znovu. :D
Lenka.Vílka: Já si většinou vybírám čtvrtou až šestou řadu, ty jsou nejlepší. :) Jestli si někdo v posledních řadách fotí selfie během filmu, to netuším. Moc se mi nestâvá, že by v kině dělal někdo rámus..
Já doufám, že už ne. Máme tam v plánu nějaký filmy, co by měli ketos dávat.
Byla doba, kdy jsem v kině byla skoro každý měsíc. :D
Taky jsem viděla filmy na Netflixu za ten rok, ale ráda si občas do toho kina zajdu. :)
Lenka.Vílka: Když jsem šla po roce do kina, byl to pro mě nepopsatelný zážitek, jak moc mi to chybělo. :) Do kina chodím rada, ale spíš na filmy ve 3D. :) 3D verzi přeci jen doma neuvidím. Ale i tak, jít na film do kina a dívat se doma je rozdíl.
Navíc ještě v tom kině u nás ve městě, kde je plno místa na nohy a skvělý zvuk. Mohla jsem porovnat s Prahou (byla jsem 2x v Cinema City a zklamání).