Luvák
diskuze
Ladislav Vidman ve své skvělé knize o antickém náboženství http://www.databazeknih.cz/knihy/od-olympu-k-panteonu-122837 o ničení chrámů křesťany nic nepíše a upřímně, věřím raději jemu. Staré pohanské svatyně se měnili v kostely vcelku nenásilně, stejně jako staré kulty nenásilně absorbovalo křesťanství. Ono obecně se dost zapomíná, že pohanská vyznání se v lecčem inspirovala křesťanským učením...
I na základě prosté logiky se dá předpokládat, že křesťanství by bylo těžko tak úspěšnou vírou, kdyby bylo postaveno na násilí a ničení památek svých předchůdců - ostatně v knihách patristů a apologetů se o ničem takovém nepíše a to jsou dobové dokumenty (a pochybuji, že by se tím nikdo nepochlubil).
Tyto názory o zlé podstatě křesťanství jsou podle mě produktem osvícenství a racionalismu, které potřebovalo nepřítele k vlastní propagaci.
Ten bar se jmenuje podle zdrobněliny jména Dolores a je opatřen přívlastkem týkajícím se proporcí této Dolores. Pochází z knihy se jménem muže, který má nadměrně vyvinutý orgán, který muži obvykle nemají.
Jo, to se říká - s tím, že Achnaton ovlivnil židovské náboženství. Ale podle mě má židovství původ v Mezopotámii, odkud pocházeli první patriarchové. možná právě kvůli své víře, nové, monoteistické, museli opustit Chaldeu a odejít do Levanty.
Jméno autora je zdrobnělina povolání večerníčkové postavy Šejtročka a býval šéfredaktorem cestovatelského magazínu pojmenovaného podle specifického typu (alkoholických) nápojů.
Tyjo, knihy se prodalo více než 53.000 výtisků a byla dokonce přeložena do francouzštiny. Nikdo jste nečetl??
Pravda, vzpomínám si na to...
Takže hádáte jméno (opět) baru v Ústí nad Labem, kde začíná kniha nesoucí stejný název jako jedna z postav Klubu rváčů.
Quito?? Lima je na pobřeží a není v horách.
Je to La Paz a kniha Ve znamení Kon-Tiki??
Dobře, omlouvám se. Je to tak, jak píšete, takže jste opět na tahu.
Tak teď já:
Jak se jmenuje bar v Amsterdamu, nesoucí název po jedné ze světových megalopolí (pojmenované podle mýtického vládce), kde Clamence vypráví o svém životě v posledním díle nositele Nobelovy ceny zahynuvšího při autonehodě??
Toressův průliv mezi Austrálií a Papuou-Novou Guineou. 20.000 mil pod mořem.
Více se rozevřou nůžky mezi jednotlivými částmi lidstva: technologicky vyspělé země se stanou ještě vyspělejšími a to do stadia, kdy virtuální realita nahradí tu skutečnou. Rozvojové státy se pak propadnou do ještě hlubší chudoby a budou pokračovat ve své smutné existenci kolonií a zásobáren těch vyspělejších.
Pak lidstvo přestane existovat, neboť hypertrofie civilizace dosáhne maximální meze planety.
Žádná s postav Středozemě (krom těch, které nejsou postavami, ale symboly typu Saurona, Valar... apod.) není jednoznačně dobrá/špatná. Tyto názory, které jsou však až podivuhodně běžné, jsou hrubým nepochopením díla páně Tolkiena.
To, že není svět Středozemě tak "živý" jako v jiné fantasy je dáno i tím, že jde pouze o kulisu, představující jeviště pro příběh týkající se volby.
MKP je naproti tomu pouze velmi kvalitně zpracovaným dobrodružným příběhem.
Zkrátka dle mého názoru v MKP není možno se "patlat" tak jako v Tolkienovi a hledat v ní skryté alegorie a poselství, mnohotvaré významy... atd. Tolkien byl přeci jen filosof a je to vidět.
A i vliv MKP na kulturu je ve srovnání s příběhy Ardy marginální - vezměte si jen subkulturu hippies nebo staré rockové kapely (Joni Mitchell vydávala alba u vydavatelství se stejným jménem jako Vaše přezdívka) - Pán prstenů vyšel ve zjitřené atmosféře šedesátých let, kdy byl dokonalou alegorií boje s konzumní společností. Pán prstenů je o boji dobra se zlem, přičemž zlo je charakterizováno touhou po moci, po vládě, po bohatství - dokonalý odraz doby války ve Vietnamu (a potažmo celé nesmyslné Studené války), konzumní pop kultury a honby za kariérou. Každá postava Pána prstenů si pak, stejně jako každý z nás, volí svou stranu.
MKP již vyšla v jiné době, takže její recepce byla nutně jiná - což bylo dáno i tím ,že se z fantasy již stala součást mainstreamu a tedy konzumní společnosti jako takové. Nicméně Pánům prstenů se vyrovnat nemohla, neboť jí chybělo to ukryté cosi, které mají Středozemské příběhy.
(omlouvám se za cizí slova, ale jinak to nesvedu).
3. - MKP je sice velmi propracovaná, ale kouzlo Středozemě je někde jinde; nespočívá v příběhu, a paradoxně ani v kulisách, ale spíše v onom podtónu směřujícího etice, tedy k problematice osobní volby mezi dobrem a zlem (Tolkien je primárně katolický spisovatel), skvěle zpracované v (mj.) osobě Gluma či Boromira.
Ačkoli je MKP velmi kvalitní, přece jen je ve srovnání s příběhy ze Středozemě poněkud povrchní.
Že by knihy, které napsali filosofové? Případně zkuste Cizince nebo Proces. Ačkoli, pokud považujete výše uvedené knihy za knihy filosofické, pak začněte Malým princem a Citadelou.
Po shlédnutí galerie už jenom čekám na fotku, kde bude někdo listovat bradavkami.
Pro ty, co si Tibet idealizují, doporučuji knihy americké antropoložky Rebeccy French (kterou nikdo nemůže podezřívat ze sympatie ke komunismu) - třeba Golden Yoke. Tam je krutost, barbarství a vykořisťování obyvatelstva popsána v plné kráse.
Jistě, země podivných rituálů měla něco do sebe - například trumpety vyráběné z lidských femurů https://en.wikipedia.org/wiki/Kangling nejsou jinde obvyklým hudební nástrojem. Ale kdybych byl místní tak bych dal přednost modernizaci.
Ostatně jsou dnes daleko více utlačované národy - Palestinci, Kurdové - za které bojuje málokdo. Ale to odbíháme.
