mirektrubak diskuze

Eicherik: A to já se zase prásknul rád - s radostí a pýchou :-))

No páni! Byl jsem zmíněn v tomto ctěném vlákně jako spoluautor Titulu roku! A přímo Hankou a v tak milém a pozitivním kontextu! To je lepší než Magnesia Litera – bez legrace. :-)

Ale abych neutekl od tématu, které nadnesl přítel Eicherik: přečetl jsem zase něco přes sto knih, u řady z nich jsem byl vyloženě nadšen a jen žasl nad tím, co všechno se mnou zmůže psané slovo.
Méně než v minulých letech jsem se věnoval non-fiction, ale narazil jsem v této kategorii na zcela nové jméno: Jonathan Sacks - jeho výklad starozákonních příběhů byl úžasný.
Dost jsem četl poezii, prozkoumal kompletního Ivana Martina Jirouse a znovu se přesvědčil, jak je jeho poezie odlišná od jeho mediálního obrazu. První schůzku jsem měl třeba s Emily Dickinson a na svoje divoké mladí v ostravských výčepech vzpomenul s Petrem Hruškou.
Hodně jsem se věnoval křesťanské literatuře, kromě Terezie z Lisieux, která je moje trvalá duchovní průvodkyně, stále prozkoumávám úctyhodného sv. Františka Saleského. A doslova jsem si zamiloval Etty Hillesum.
Ale nejvíc radosti mi přinesla beletrie, jako každý rok. Mnoho knížek, které jsem četl opakovaně mě překvapilo tím, že se na ně dívám v dospělosti jiným pohledem, než jak jsem je vnímal jako méně vypečený čtenář. Z objevů 2018: Jón Kalman Stefánsson a Georges Bernanos.

V některém z minulých ročníků Čtenářské výzvy byla kategorie Kniha, která vám změnila život. Mám pocit, že to i letos mnoho knih dokázalo. Nemyslím to snad tak, že bych si přečetl knihu o Eskymácích, prodal byt v Praze a vydal se lovit tuleně. Myslím to tak, že mnoho knih mě dokáže donutit přemýšlet o světě, ve kterém žiju, o svých postojích, předsudcích... Některé knihy potvrdily můj pohled na svět, zformulovaly to, co jsem měl na jazyku. Jiné knihy mě vyvedly z myšlenkových stereotypů a – občas i trochu proti mé vůli – mě donutily změnit na něco názor. Záměrně jsem si vybíral ke čtení takové knihy, u kterých jsem předpokládal, že by to mohly umět.

Dobré knihy jsou pro můj život důležité. Ale ještě mnohem důležitější jsou dobří lidé. No ano, tím trochu reaguji na Eicherikovu otázku, jestli je lepší číst anebo zažívat dobrodružství. Ale hlavně tím míním Knihu zvláštních nových věcí, tu, kterou stále píšeme s Hankou. Báječný rok se spoustou zvláštních (myšleno: nesamozřejmých) nových (myšleno: že se ještě neomrzely, pche, to ani náhodou!) radostí. A přirozené propojení čteného, psaného a žitého – to že si něco nedokážu představit, že se může stát, neznamená, že se to nemůže stát :-) Děkuju Ti, mé inspirativní, laskavé a trpělivé, reálné i literárně-korespondenční dvojče! :-)

Máry Capri, je to ona.

Gratuluji ke správné odpovědi a s pozdravem, přáním hezkého víkendu - a taky s úlevou, že jsem svůj kompliment „zašifroval“ srozumitelně ;-) - předávám slovo. :-)

Potvrzuji, že hádání nabralo správný směr k odpovědi, autora už máme!
Jméno hledané postavy může zcestovalému čtenáři vyvolat atmosféru Tyrhénského moře a i hadač-nečtenář by mohl najít kompletní odpověď přímo na „domácí půdě“ - mezi 49 komentáři zde na DK se najde zmínka o ní hned třikrát :-).

soukroma: Samotnou knihu bych vážně nevěděl, jestli doporučit, je tak specifická, že se mi těžko odhaduje, jaké v kom vyvolá pocity. A pokud si pamatuji správně, pak třeba u Faberova Kvítku jsme měli výrazně jiný čtenářský zážitek, takž mých pět hvězdiček Myším ještě nic neznamená ;-)
(to ale není nic špatného, naopak; nejen že je to legitimní, ale pro mě je to i užitečně: odlišný názor u někoho, koho mám v úctě, mi připomíná, že nemám zaměňovat subjektivní za objektivní)

Doplním pár indicií:

Autor beletristicky debutoval po třicítce, nečekaně a úspěšně, ale ne knihou, o kterou nám jde, ta vyšla až o sedm let později. Taky měl italskou manželku, přestože ho ženy tělesně nepřitahovaly, což vyvolalo problémy již o svatebním dni.
Žena, která hledá autora (a kterou hledáme my) je sama hledána ostatními postavami, kteří se titulní hrdinky opakovaně ptají, jestli ji nezná (a ona ji fakt nezná).
A k románu samotnému? Ten se těžko definuje, je to trochu dystopie, trochu groteska s kafkovskou atmosférou. A taky je o nevděčných dětech a začíná na svatbě.

Když jde o to, vzdát hold Exupéryho lišce, této přímo esenci nezištného přátelství, no tak na to není žádná ilegalita dost hluboká ;-)

Nová hádanka:
Svého autora, českého podivína a literárního samouka, který se narodil a zemřel ve dvacátém století, bude hledat ženská postava, která je v románu takovou trochu paní Colombovou, mnoho se o ní mluví, aniž by se o ní mnoho vědělo.
A ještě dodám, že hledaná kniha by mohla být ve čtenářské výzvě v kategorii „Kniha se zvířetem v názvu“

No a nemohla by to nakonec být moje oblíbenkyně liška z Malého prince? Že by tedy hledala Antoine de Saint-Exupéryho?

Můj literární rok 2017 byl požehnaný. Celkem 140 přečtených knih, spousta zážitků, spousta nových autorů. Jsem si jist, že bych bezpečně naplnil i TOP25 :-)

A musím při rekapitulaci minulého roku také zmínit, že na tom má pozitivní vliv Databáze knih. Bez uživatelů tohoto webu by mně řada zajímavých knih minula, často jsem se při výběru nechal strhnout zajímavými komentáři, diskuzemi nebo doporučeními.
Děkuju.

M. Faber – Kniha zvláštních nových věcí
Faber je můj objev roku 2017. Četl jsem od něj od jara do zimy šest knížek a minimálně čtyřikrát jsem byla absolutně nadšen. KZNV jsem vybral, protože je o mých oblíbených tématech: komunikace, víra, konflikt loajalit, integrace člověka v neobvyklých situacích...
https://www.databazeknih.cz/knihy/kniha-zvlastnich-novych-veci-294572

Ladislav Heryán – Stopařem na této zemi
Kniha ukazuje, že je možné žít naplno svou víru v rámci církve, a přitom zůstat tolerantní k celé škále menšinových postojů, které obvykle (Možná už jen ze zvyku? Kéž by to tak bylo.) vnímáme jako anti-katolické. Pro mě velmi důležité a velmi osobní.
https://www.databazeknih.cz/knihy/stoparem-na-teto-zemi-348893

J. K. Stefánsson – Ráj a peklo
Překvapivý zážitek. Mimořádně sugestivní kniha, skvělá práce s jazykem, stavba vět, rytmus příběhu, chytlavý děj - strhující román od začátku do konce. Próza, která má emoční náboj jako by to byla poezie.
https://www.databazeknih.cz/knihy/raj-a-peklo-138325

Ivan Martin Jirous – Magorova summa
Pár Jirousových básní jsem znal nazpaměť už dlouho, ale až teď jsem se dostal k jeho kompletnímu dílu. Kvalita kolísá (to u celoživotního souboru nemůže být jinak), ale tam, kde se Jirous nebojí být citlivý a něžný, tak tam je to prostě něco. A jeho tvorba pro děti je dojemná.
https://www.databazeknih.cz/knihy/magorova-summa-6418

Philippe Claudel - Brodeckova zpráva
Dokonalý román. Zároveň skvělý popis intimních pocitů hrdiny i nelítostný popis společnosti. A ani to nepůsobí jako umělá moralita nebo symbolismus, ale je to dýchající příběh, vyvolávající celou škálu pocitů. Vážně skvělé.
https://www.databazeknih.cz/knihy/brodeckova-zprava-225870

Petra Soukupová – Marta v roce vetřelce
Soukupová píše obyčejným jazykem o obyčejných lidech v obyčejných situacích. Z takových knih se nestávají kanonická díla, ale pro mě jsou i tak všechny její knihy událostí. A Marta mně navíc nastavila zrcadlo tak, že to až kurňa hezký nebylo.
https://www.databazeknih.cz/knihy/marta-v-roce-vetrelce-84766

Marek Švehla – Magor a jeho doba
Kniha nejen o fascinující osobnosti, ale celkově popisující dobu komunismu z pohledu svobodymilovné menšiny. Poctivá, mnoholetá práce přinesla ovoce: literaturu faktu s vyváženým příběhem, a přitom i s emocemi.
https://www.databazeknih.cz/knihy/magor-a-jeho-doba-353998

Fazyl Abdulovič Iskander – Králíci a hroznýši
I morous jako já by měl mít v desítce aspoň jednu humornou knihu. A tahle je navíc i chytrá a vypovídá o světě (ano, i o tom našem) víc než leckterý politologický rozbor.
A navíc jsem na její české vydání přispěl na hithitu a tak k ní mám takový kmotrovský vztah.
https://www.databazeknih.cz/knihy/kralici-a-hroznysi-348031

Světlana Alexijevič - Zinkoví chlapci
Metoda „románu hlasů“ je unikátní. Mluví zde viníci, oběti, svědci, rodinní příslušníci ... a kupodivu to dohromady funguje a ten výsledek je drtivě emotivní.
https://www.databazeknih.cz/knihy/zinkovi-chlapci-294569

Lucia Piussi - Život je krátky
„... Slabým hlasom povedz silné vety / Aj keby všetci mali silnejší hlas ako ty / Ja verím v silu slov, ja ti verím, Piussi!“
Piussi v tomhle seznamu být musela, i když se kvůli tomu nedostalo na Taberyho, Topola nebo Márqueze. To proto, že paní Lucia je prostě ... je prostě paní Lucia. A ty povídky jsou navíc fakt dobré, fakt.
https://www.databazeknih.cz/knihy/zivot-je-kratky-127926

Fazil Abdulovič Iskander - Králíci a hroznýši
http://www.databazeknih.cz/knihy/kralici-a-hroznysi-348031

Jedná se o politickou satiru ve formě bajky, která se bez váhání může postavit vedle Farmy zvířat. Vznikla v éře Sovětského svazu (vydána samozřejmě mimo SSSR), ale zdá se mi, že má obecnou platnost a tak si dovoluji na ni upozornit; také proto, že vznikla financováním přes crowdfunding, takže mimo svoji sociální bublinu o ní asi nebude přílišná povědomost.
Kniha je navíc krásná, má kouzelné barevné ilustrace a je prostě požitek ji držet v rukou.

Donutilo mě to trochu přemýšlet o loňském literárním roce.
A nejvíc mě asi zasáhly tyhle knihy:

"Amos Oz - Příběh o lásce a tmě" - pro svou intimitu
"Světlana Alexijevič - Doba z druhé ruky" - pro svou autentičnost
"George Orwell - Úpadek anglické vraždy: Eseje III. (1945-1946)" - pro svou intelektuální poctivost a hloubku myšlení

A kniha "Ladislav Heryán - Exotem na této zemi", ta má všechny výse uvedené charakteristiky

http://www.databazeknih.cz/knihy/pribeh-o-lasce-a-tme-25518
http://www.databazeknih.cz/knihy/doba-z-druhe-ruky-235706
http://www.databazeknih.cz/knihy/eseje-george-orwella-upadek-anglicke-vrazdy-eseje-iii-1945-1946-276691
http://www.databazeknih.cz/knihy/exotem-na-teto-zemi-304988