nightlybird
diskuze
Děkuji mnohokrát, dobrý muži - i když jste mne nepotěšil. Tak jsem si stáhl PhotoScape a zkouším to, je to ale o nervy a výsledek nic moc
Tak jsem zjistil, že je tady registrováno 57 135 uživatelů. Je snad tedy na místě předpokládat, že se v tomto kvantu najde někdo dostatečně počítačově gramotný, kdo mi bude schopen poradit.
Práce s fotografiemi nepatří mezi mé priority (nechci zacházet tak daleko, abych o sobě prohlásil, že jsem v tomto směru srovnatelný s pitomcem) a děsně mne vytáčí, když při hledání chybějících obálek (především u vydání z minulého století) najdu obálku a přes ni označení antikvariátu. Ne vždy se povede tu blbost pracně "přemalovat". Domnívám se ale, že je možnost tu zhůvěřilost odstranit nějakým elegantním a nepříliš náročným způsobem (spíš programem). Možná jsem naivní nebo příliš optimistický! Předpokládám, že se najde někdo, kdo mi bude schopen tenhle problém zdárně vyřešit - ať už přímo tady nebo formou SZ.
Mořský vánek
Stéphane Mallarmé
Tělo je smutné, žel! a já čet všecky knížky.
Pryč! Utéct, utéct! Vím, jsou ptáci vášni výšky
nad pěnou neznámých podnebí propadlí!
Už staré zahrady, jež oči zrcadlí,
to srdce nezdrží, jež na mořích se máchá,
ó noci! ani má truchlící lampa plachá
nad archem chráněným svou bělí před světem,
a ani kojící má žena s dítětem.
Žal z krutých nadějí vždy věří v oddech sladký,
když chvíle loučení roztřepetává šátky!
Pryč! Lodi, kolébej svůj stožár čelenní
a kotvu zvedněme za věčnou zelení!
A snad ty stožáry vyzývají mraky,
jsou z těch, jež sklání smršť nad beznadějné vraky,
pusté, bez lan, bez lan, bez plodných atolů...
Však zpívej, srdce mé, s lodníky pospolu!
Překlad : František Hrubín
Tohle sice přímo s problematikou čteček nesouvisí - jeví se mi to ale docela zajímavé a tak si to dovoluji předložit ct. uživatelům k zamyšlení = http://www.lidovky.cz/digitalni-mozky-online-preletani-tekani-si-vybira-dan-na-cteni-pbz-/veda.aspx?c=A140420_172453_ln_veda_hm.
Vzpomněl jsem si při tom na Tevisův Zpěv drozda.
No vida - a je to psáno přímo pro mne - návštěvníku z konce dnů. Díky ještě jednou.
Nedám tady nic - spíš budu loudit.
Vážení, marně se snažím někde narazit na verše Leo Maleta. U nás od něj nic nevyšlo, jen pár jeho detektivek. Snad někdo fundovanější nežli já má o něm nějakou povědomost a obdaří mne odkazem a pokud ne - nejde o život, tak se nic neděje. Zkusit jsem to ale musel.
Mé milé dámy, trochu jste mi spravily náladu z té podivně orientované debaty, do které jsem se, žel, taky trochu namočil (to je tak, když člověk zapomene na ponaučení rodičů). A obě vaše historky, ta z četby i ta ze života, mi taky ledacos připomněly. Ne nebudu to tady rozepisovat.
Přehraboval jsem se ve starých krámech a objevil jsem tohle :
Popelka
Má
poezie
je jak Popelka,
ukrývá všechno, co ji zdobí.
od chvíle, kdy se
ráno obléká,
až do tmy pere špínu svoji doby.
Zatímco pastorkyni
všichni nechají
smýčit prach půd,
až je jak netopýr,
slečinky jenom prsty mávají
a suší lak svých pyšných manikýr.
Takový život často zabolí,
není to med
si vždycky připomnět,
že páchne brambory a čpí jen cibulí,
že nevoní, jak Chanel č. 5.
Jen sem tam i jí splatí dávný dluh:
když domyje a s plotny setře rez,
pospíchá rychle -
vzdušnější než vzduch.
bílá jak snížek -
tam, kde mají ples.
Tam je z ní vila -
kdepak špindíra,
tam koketuje,
tam zná jenom smích,
tam na ni každý
oči upírá,
tam tanči v třpytných, zlatých střevíčcích.
Však biji hodiny
a zas už utíká
prát,
spravovat
a leštit parkety,
pryč ze sálu,
kde hraje muzika,
pryč od chvíle,
krásné jak zakletí.
A po bále pak
dlouho do noci,
ač se ji oči
klíží
z námahy,
se ještě
s hadrem v ruce plahočí
a historii myje podlahy.
V ložnicích sester sladká dřímota.
Šmudla
ta ale nemůže jít spát.
Když podlahy jsou samá šlápota,
někdo je přece musí vytírat!
Tak myje, drhne,
dnes i pro příště,
a matně,
jako pohozený šperk,
třpytí se někde v koutku schodiště,
zapomenutý, krásný střevíček . . .
Ano, je to Jevtušenko v Zábranově překladu. A mezi poezií a pravdou by mělo být rovnítko, proto se mi to zdálo příhodné to sem vložit, ona i ta pravda je v našich zemích jakási Popelka.
(Sakra, tak jsem si hrál s formátováním a když jsem to dal uložil, tak se to potvora stejně srovnalo do latě.)
Obávám se, že tě zklamu. Against the Wind je původní dílo, nebylo inspirováno žádnou knihou (alespoň si to myslím, přesně by to věděla Bronwyn Binns, která se dá označit za"duševní matku scénáře"). Možná se ale knihy dočkáš, stává se občas, že dojde i k obrácenému postupu - na námět úspěšného filmu někdo napíše knihu.
No a aby ti to nebylo tak líto, poslechni si zatím Boba Segera - https://www.youtube.com/watch?v=ZNaA7fVXB28.
Už jsem sice dávno přestal hádat - tohle ale... Až na mne padla smuténka a málem bych se skácel, že se nikdo z Brňáků k tomuhle pánovi nezná - i když ta první nápověda s moravskou hymnou - nehymnou možná způsobila, že se tady rozhostilo ticho.
marlowe - pokud se ti to tolik líbilo (ale pochopitelně i komukoliv dalšímu) - dovolím si dát odkaz na celou knihu. Jsou to Zpěvy staré a nové Číny - můžeš si je jednotlivě číst, pokud budeš mít náladu, nebo případně slíznout, pokud máš pirátské geny : http://vacilando.org/cs/poem/zpevy-stare-nove-ciny-prebasnil-bohumil-mathesius#Jdu_kolem_krcmy...
Pěkné počtení.
Safienka - (i ostatní sirotci) - není nic jednoduššího, než si zapnout upozorňování a hned jak se tady přihlásíš, vidíš co se v oblíbeném diskuzním foru dělo a tak netřeba "....člověk aby dohledával ". Jinak je možno používat PZ jako jistou formu chatu. I když ani nápad se Skype není marný - možnost videokonference.
Člověk nemá fňukat, že něco nejde, ale přemýšlet, jak by to co nejjednodušeji šlo!!!
Dell - konečně jsem se dokopal k vyzkoušení tvé rady. Takže musím poděkovat, skutečně to fungovalo a stydím se, že jsem na to nepřišel sám. Asi se už opravdu začíná projevovat stařecká demence či co to je. Přesto se ale ukázky nedočkáš - ono se mi slízne do *.jpeg a to nejde do formuláře diskuze vložit a nedaří se mi to ani zkonvertovat do nějakého použitelného formátu. Takže jsem blbnutím s tím zabil dvě hoďky bez hmatatelného výsledku. Takový je život, ne vždycky se daří.
O cenách knih tady byla již debata vícekrát - cena se odvíjí od poptávky. Konkrétně tuhle knihu jsem viděl před časem nabízet v antikvariátu nějak okolo 2.000, samostatnou II. asi za 550.-
Možná by bylo nejlepší si vyhodit inzerát : Prodám.... !!! Nejvyšší nabídce - nabídněte!!! a licitovat cenu. Záleží na tom, kolik času tomu chceš věnovat a kolik na tom hodláš vydělat.
Robur - pokud cituješ tu moji větu, nemyslím si, že je mylná - jen nepřesná. Mělo tam být řečeno pro úplnost PRAVDIVOU knihu. A není to myšlenka vyčtená, ale odvozená právě za pomoci oněch "šedých buněk mozkových", které často zmiňuje jistý H.P. Chápu ale, že je to věc názoru.
Ona totiž podstata "tajné společnosti" nespočívá v její neviditelnosti, ale v tom, že nikdo nezasvěcený nezná její strukturu, její rituály a hlavně její cíle. Právě to je živnou půdou pro tvorbu konspiračních teorií, které jsou ve své podstatě snůškou pravděpodobného, možného a smyšleného až fantasmagorií, proto ta odvolávka na "zdravý selský rozum".
No a ten poslední odstavec - to je odbočení od tématu, to opravdu nemá s rozumem nic společného, to je otázka víry. Víra v cokoliv je téma tak složité a navýsost soukromé a neváhám říct až intimní, že je nemá smysl zatahovat do diskuze - navíc tady (tím myslím tady na DK a navíc v anonymním prostoru internetu).
No a ke knize tebou doporučované - je pochopitelně i tady http://www.databazeknih.cz/knihy/svata-krev-a-svaty-gral-52116
včetně komentářů čtenářů a dalších děl autora/rů, takže má vládce Tyran možnost se inspirovat. Možná by mu i další podobné knihy vyběhly při použití štítků : konspirační teorie, záhady,... atp.
No ono to slovní spojení působí jako svého druhu oxymoron : "kniha o tajné společnosti" !!!
Pokud je společnost tajná, není o ní možno napsat knihu - jestliže i přesto někdo knihu napíše, není už ta společnost tajná. Takže je to při nejmenším úsměvné.
Jinak různých konspiračních teorií včetně knih o nich je celá řada a internet je obdobných textů plný. Pokud to někoho baví, je to jeho věc - neměl by ale při takovém druhu četby vypínat "zdravý selský rozum".
Alix - ty verše jsou uvedeny jako motto k I.knize a podle autorství úvodních veršů k dalším 2 knihám Moderní komedie bych soudil, že jde o úryvek z Žebrácké opery Johna Gaye. Nečetl jsem ji ale, proto je to jen dedukce. Když jsem ale hledal vztahy a souvislosti mezi těmi třemi - Galsworthem, Gayem a Shakespearem, narazil jsem na zajímavé úvahy o Wiliamově možné bisexualitě, takže mi to přece jen k něčemu bylo. Jinak s vlastním obsahem problém nemám. Snad jen poznámka, že ten 2. verš by mohl znít : "ten, kdo nehodlá ustoupit" a význam by byl v podstatě stejný. Ale ty verše o neústupnosti v dnešní době "převlékačů kabátů" a "korouhviček podobných větráku" jsou jednak skutečně těžko pochopitelné, ne-li zcela nesmyslné.
Dell - musím za nápad poděkovat, určitě ho vyzkouším. Ale na druhou stranu mne rozesmutnil, přiměl mne si uvědomit, jak jeden s přibývajícím věkem blbne (a bude hůř) a taky ztrácí paměť.
Raksa.A mi totiž připomněla, že jsem tady před časem vkládal Kiplingovu snad nejznámější báseň Když, nevybavím si ale kdy to asi bylo a fulltextové hledání tady asi nefunguje, zato moje lenost ano. Takže si ji najdi někde na netu, určitě ti zvedne náladu (zejména když si upravíš poslední verš). Já osobně dávám přednost Fischerovu překladu - svou jakousi archaičností mi ke Kiplingovi víc sedí.
Mohlo by ti to třeba udělat radost a projasnit mysl.
Sapfó by možná (pro mne) byla zajímavější v původním znění. Nechci být podezírán ze znalosti řečtiny - umím jen pozdravit, poděkovat a zvolat "Jámas" - takže bych se pokochal jen předpokládanou zvukomalebností těch veršů (s pomocí gůglu, pochopitelně).
Ono je to totiž kolikrát s tím pohledem básníků na svět komplikované a je lepší se nepídit po smyslu a jen se opájet "melodií slov", nemáte pak v hlavě guláš.
To jsem si uvědomil sice už dávno, teď ale připomněl při listování ve Ferlinghettiho Lunaparku v hlavě :
Básníkovo bezostyšné oko
vidí povrch kulatého světa
s opilými hřebeny střech
dřevěnými oiseaux na šňůrách na prádlo
hmotnými muži a ženami
s hbitýma nohama a ňadry jak poupátka
ve skládacích postelích
a se stromy plnými záhad
a s nedělními parky a němými sochami
a s Amerikou
plnou přízračných měst a pustých Ellia Islnadů
a surrealistických krajin složených
z bezmyšlenkovitých prérií
předměstských samoobsluh
hřbitovů s ústředním topením
svatých dnů cineramy
a protějších katedrál
neprolíbatelný svět klozetů z umělé hmoty dámských vložek a taxíků
omámených povalečů a lasvegasských panen
vyvlastněných indiánů a zbiazblazblblích paniček
neřímských senátorů a neodpůrců povinné vojenské
služby
a všech ostatních osudně osamocených fragmentů
přistěhovalcova snu který se splnil až příliš
a byl zahrabán
k těm kdo se sluní na písku
Pochopitelně, názory se mohou různit.
V obraně Jiráska se přidám k Viki9, jenom podotknu, že na tvorbu autora, který žil a psal před více jak 100 lety je třeba nahlížet prizmatem jeho doby - to pochopitelně nemusí každému vyhovovat a ne každý je schopen to akceptovat. Stejně si ale myslím, že by si každý mohl a měl alespoň něco do něj přečíst (aby tedy věděl "vo co gou").
No a o kvalitách Jiráska svědčí skutečnost, kterou jsem už tady zmiňoval - můj patagoňák Lori při svých prohlídkách mé knihovny zcela ignoroval díla světových klasiků i současných módních autorů, Jiráskovi ale věnoval výjimečnou péči a ožral mi postupně skoro všechny obálky (když už se nemohl dostat na vlastní obsah knih (viz vpravo nahoře na snímku knihovny) :-O
