nightlybird
diskuze
Teď jsem usedl a nestačím se divit - kde jsou ty vteřiny? Jaktože já starý vypelicháný pták poznal ihned kolegu dravce a tady ti mladí hoši nic? Vždyť jsou to úvodní věty.
Tady se dovíte nejen spoustu věcí o opilcích, ale i o tom, jak to chodí v Hollywoodu, dále kde přišla jedna česká hudební parta ke svému jménu (?) a taky poznáte něco málo básní (vzorek):
básník
neumírá
i v smrti
dlí uvnitř
měsíce
a sere na
celý
vesmír!
A pokud to nenapsala Jilm Ovskaja, tak mne už opravdu nic nenapadá.
Ale, ale elfos. Co jsou to za móresy, vkládat tady takové ukázky.Vždyť to je sto jednoho v podvečer vyděsit. Musel bych mít paměť jak Eleonora, abych si ty patvory všechny pamatoval. A hrdina je ňouma - vždyť stačilo vlepit té žábě hubana a bylo vymalováno. A možná by i měla hlásek jako konipásek. No jó, ale líbat ropuchu - to je přece jen síla. A pak - o čem by autor dál psal. To by nebylo 240 stran.
tamila úspěšně "zachránila" Čuňáka a může pokračovat. Je to ve stejnojmenném povídkovém souboru.
Je zajímavé, že si kolikrát člověk nezapamatuje větu, obsahující nějakou vznosnou myšlenku, aby si na druhou stranu pamatoval nějakou naprostou ptákovinu.
Nebudu ale filozofovat : Jaroslav Hašek - Osudy dobrého vojáka Švejka.
A protože ty víš a já vím, nechám se výše uvedeným inspirovat a přidám také jen krátce :
"Všichni kluci z Hlavní třídy o tom přemýšleli, a v té chvíli jsem poprvé začal přepisovat; snažil jsem se příběh vylepšit, aby byl snáze uvěřitelný."
elfos - jak jsi ji mohla nečíst - to hleď brzy napravit, nebudeš rozhodně litovat.
Nechápu, jak jsem mohl přehlédnout vůni levandule a jiných bilyn ( to je úděl mnoha dylin) vanoucí výrazně z úryvku. Neomlouvá mne ani skutečnost, že mám jen začátek. Asi ta zmínka o lízátkách jaksi místo návodu sabotovala směr myšlení a plácal jsem se po Montmartru, místo toho abych nabral správný směr. Ale snad to nasměruje jiné.
Je to tak, jak pravil Viki9, nepleteš se a máš možnost nás prověřit.
Dell - strefila jsi se a můžeš nás něčím překvapit.
Tak to trochu popostrčím = autorka měla natolik pesimistický pohled na svět, že spáchala sebevraždu a její kniha tento pohled odráží. I když to nebyla žádná feťačka, droga má v její knize nezanedbatelnou roli. A dost, to stačí, četla ji skoro 50 čtenářů.
Něco ze severu - i když ne detektivka :
„…..mohl bych snad prozradit, jakou jsem měl představu o životě. Jen málo věcí vypoví o člověku tolik jako jeho představa o životě: zda si život představuje jako cestu, jako bitvu, jako rostoucí strom, nebo jako rozbouřené moře. Co se mě týče, já ho viděl očima hodného školáčka jako schodiště, po němž se člověk schod za schodem žene co nejrychleji vzhůru se soupeři v patách, sotva dechu popadá.“
Historikové později říkali, že komunismus odkryl nové nebezpečí pro lidskou civilizaci, totiž vymizení dějinné paměti, a dřív že různé diktatury cenzurovaly paměť v knihovnách a muzeích atp. a komunisté že rozšířili potírání paměti do všech sfér veřejného i neveřejného života a povýšili ho na právní princip, a to že bylo originální. A v roce 1917 vymysleli komunisté revoluční tribunály, které soudily zrádce a rozvratníky a za jedno odpoledne stačily vynést až tři sta padesát rozsudků smrti, což by u soudu, který myslel postaru, nebylo možné, a současně zavedli nové, modernější způsoby mučení, které umožňovaly obdržet od zrádců a rozvratníků doznání a adresy jiných zrádců a rozvratníků.
přidám hned nápovědu :
Autor je Čech žijící hlavně ve Francii ,byla o něm (v nápovědách) už řeč, když HTO vkládal ten úryvek z Iliady (to mne ostatně inspirovalo).
Kniha sama je jakýsi hybrid mezi beletrií a esejistikou. Má komplikovaný název – stačí začátek. Byla knihou roku 2001 a tuším v Redutě byla inscenována. Knihu četlo okolo 50 čtenářů.
W. B. Yeats líčí elfy jako bytosti bez zákona; v neškodné anarchii jezdí na vzdušných koních nespoutaných uzdou :
houpou se na hřebenu rozcuchaných vln
a tančí jako plamen na horách.
Ano, je to brzy blahořečený pan Chesterton a jeho Ortodoxie - oblíbená přítele HTO a mnou dosud nedočtená - čtu to z kompu a to mi jde strašně pomalu, řekl bych skoro jako psovi pastva.
Všichni napovídají jako diví, nikdo nechce odpovídat - tak to rozseknu :
Naše stará dobrá paní Agátha a jejich Deset malých černoušků. Ukázka měla být z kapitoly 10, aby to bylo stylové, nikoliv z 15.
Jako obvykle má přitel HTO pravdu - Bradford, kapitola Potíže s vodou, str.100 v mém vydání.
Tak nevím, dnes mám asi nějaký útlum nebo se scházejí ukázky z mnou nečteného. Každopádně když je čtu, neobjeví se záblesk myšlenky, nebo obraz, který by mne k ní nasměroval. Když jsem tohle přečetl, jediné, na co jsem si vzpomněl, byl pobyt v UVN Střešovice, kde mi chtěli vyvrtat díru do palice a se zájmem se mi pohrabat v mozku - na konec to na štěstí vzdali. Konec dobrý, všechno dobré - vzpomínka tedy příjemná, v hádání mi to ale nijak nepomohlo.
kní - když to HTO strefil, napráskám i autora : Patrick O´Brian. Ale taky jsem ještě nečetl. Už mám ale parádní program na čtení souborů pdb, ve kterých je řada knih. Určitě někde narazím i na ty lodní krysy.
