Pablo Kral diskuze

Když už mi chmury přerůstají přes hlavu a nevím kudy kam, sáhnu po knize slavného psychologa Stanislava Grofa s názvem Holotropní vědomí.Četba této odborné knihy mi vždy, když to potřebuji, poskytne základní pocit, že i když je situace zdánlivě beznadějná, tak naděje přesto na sebe nenechá dlouho čekat a nenápadně infiltruje dokonce i infernální krajinu postavenou z našich chmur.Dílo tohoto geniálního psychiatra je, řekl bych, skrz naskrz prošpikováno nadějeplnou atmosférou, která jako Fénix povstává z popela a pomáhá zahánět i ty nejzatvrzelejší chmury. Kniha Holotropní vědomí mi zkrátka v případě krize umožňuje nejdříve symbolicky dopadnout na dno, ale pak se od něj odrazit a zažít osvobozující, až euforický pocit, že dříve nebo později bude zase líp. A taky že jo. Tenhle mechanismus u mě funguje spolehlivě. Vždycky si připomenu a uvědomím, že zlo je nedílnou součástí dobra, že jedno bez druhého nemůže existovat, a že má svoje nezpochybnitelné místo v běhu vesmíru. Uvědomím si, jak normální a přirozená je skutečnost, že všichni jsme prošli traumatem průchodu porodním kanálem, že vliv této události je nedozírný, ale hlavně, že chmury se vždycky rozplynou tváří v tvář prožitkům, které jsou v knize Holotropní vědomí skvěle popsány jako prožitkové osvobození ze zajetí těch nejchmurnějších chmur. Všichni to v sobě máme. Stanislav Grof a jeho Holotropní vědomí - to je můj lék na duši.