Viki9
diskuze
Tykám i vykám,
trvám a neutíkám,
odnikud nikam.
-----
Moje oděrky
zulíbaly veverky
a hladil vítr.
-----
Já, kam chci, jdu si,
ale co musím, nevím.
Vždycky si slevím.
Miloň Čepelka (Deník haiku, 2009)
Opat dokázal uchopit tisíc let staré myšlenky a procedit je svým mozkem úplně novým způsobem a výsledkem bylo, že se před ním mnohovesmír otevřel jak květina.
(Terry Pratchett – Noční hlídka)
Tak překlad tentokrát trochu jiný ;-)
Skákal pes (z úst Ostraváka)
Skače čuba přes obile,
šibko hupe přes luku.
Za ňu chachar v kamizole
fajne brko v klobuku.
Jak se vališ, co se chlameš, co se ščuříš jako cyp?
Prd ti řeknu, také zname
a zas vali do kajsik ...
Skákal pes (z úst Brňáka)
Bere čokl glajze grýno,
hópe lúpink přes kajzec.
Za nim kópe plótve rýno,
plotňák jégr na Oltec.
Co se pecní, těžké lochec,
kvaltuj fligny, haltni vály.
Žádné ánunk, čokl borec,
migne cemrem a de pali ...
L'enfant lit l'almanach ...
Dítě čte kalendář u svého koše s vejci.
A kromě svátku svatých, kromě pranostik
se dívá na krásná znamení na nebesích:
toto je Skopec, Ryby, Kozoroh a Býk.
Tak může uvěřit, ta venkovanka malá,
že nad ní vysoko, až mezi hvězdami
jsou trhy podobné těm, které dosud znala,
s oslíky, skopci, býky, kapry, kozami.
To jistě je trh v nebi podle kalendáře,
a když na příští stránce Váhy uvidí,
říká si, že tam v nebi jako u kramáře
se váží káva, cukr, sůl a svědomí.
Francis Jammes (Francouzská poezie nové doby, překlad Karel Čapek)
Vážené Rybářky Bez Udic a ostatní Milovníci Poesie ... vložil jsem pod Skořicovník báseň od Lenky Faltejskové https://www.databazeknih.cz/autori/lenka-faltejskova-130136 ... už vydala své básně i knižně, ale spoustu nových celkem pravidelně uvádí na svém facebookovém profilu ... doporučuji její profil vyhledat a navštívit ... za mne mají její verše velkou vnitřní sílu, a přesto jsou plné křehkosti bytí ...
U hmyzu vycházel Presl z vlastnosti nebo činnosti živého tvora, poukazuje na jeho charakteristický rys: kudlanka, klešťanka, hřebenule, potápník, vírník, všekaz, kožojed, drvopleň. Důležitá je i fonetika slova. Preslova jména hmyzu jsou slova troj slabičná: prskavec, potápník, kožojed, vodomil, klikoroh, nosatec, lýkohub, kudlanka, stehnatka, pilatka, martináč, spleštule, většinou se slabikami otevřenými, a složená slova čtyřslabičná stejného typu: znakoplavka, dlouhoretka, vodoměrka, dlouhošíjka, ptakotrudka, bejlomorka, bedlobytka. Z entomologických názvů vžilo se i Preslovo označení hmyz rovnokřídlý a dvoukřídlý.
Preslova jména brouků, motýlů a dalšího hmyzu jsou výtvory šťastné, zvukově vyrovnané, vědecky výstižné a přitom usměvavé. Čeština je přijala bez rozpaků, neboť, jak praví Josef Jungman, jazyk shromažďuje vše, co k bohatosti, určitosti a líbeznosti jeho náleží.
(HOFFMANNOVÁ, Eva. Jan Svatopluk Presl Karel Bořivoj Presl. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1973. ISBN 32-025-73 02-4.)
Gnomo zmínil už některé díly, ale kompletní Nadace od Asimova sluší každé knihovně ... i každému čtenáři sci-fi ;-)
Azizi: Děkuji za krásný souhrn příspěvků ... třeba ještě někdo něco napíše ;-)
Žena,
dryáda,
dítě hvězd,
v srdci plamen pohanských vater,
nedobrovolný věrozvěst,
toulavá kočka,
černý panter,
nahá uprostřed lesní tůně,
ve vlasech vítr,
na rtech krev,
s kořeny hluboko v zemském lůně,
světelná korouhev,
pravda vyvržená,
dítě hvězd,
dryáda,
žena.
Lenka Faltejsková (nevím, zda už vyšlo i knižně ...)
Jiná pověra o zlu spočívá v přesvědčení, že každé zlo je relativní, že je zlem pouze pro někoho, zatímco pro druhého zlem není - z toho důvodu prý neexistuje nic, co by bylo zlem pro všechny lidi.
Józef Maria Bochenski - Slovník filozofických pověr
... to chápu Mistře Knihovníku - pamatuji, jak jsem jednou byl nemocen a matka mi musela postupně nanosit všechny knihy od Coopera co v knihovně našla :-)
Mistře Knihovníku dík - v tvých mastermixech se několikrát objevili mí oblíbení Everly Brothers .... rád jsem si je připomněl ... :-)
Zarazil jsem svůj výpad a z plna hrdla na Feťáka zařval svou malou lest: "Přepočítej si hlavy ňoumo, stobřitá Liběna stojí za tebou!"
ROSA COELI
Na celém světě není tolik ticha
jako když sněží v Dolních Kounicích
a probořenou střechou katedrály
snáší se k zemi bílý sníh
Slavík tam zpívá v létě celou noc
a němá luna na cimbálek hrá
stříbrný nástroj který nemá strun
pod volným nebem v troskách kláštera
Ty holé zdi tu stojí po staletí
kde byla dlažba dávno roste pýr
z přadena touhy panna odmotává
a nad hlavou jí létá netopýr
Když odmotala všechnu hebkou přízi
složila ruce v klín a zatajila dech
na nebi zvolna zhasínají hvězdy
a netopýr ji usnul ve vlasech
A co jsou staletí a co je vlastně věčnost
než ve vesmíru opuštěný kout
Ve studni času utopil se okov
na dno té studny nelze dohlédnout
Jan Skácel - Noc s Věstonickou venuší
PANTOUM VZÝVÁNÍ LYŠAJE
Přijď, černohebký lyšaji
hle, kahan mého srdce svítí.
Neslyšný přistaň na kraji
a tiše vypij marné bytí.
A tiše vypij marné bytí
ať zavře se tma zelená
jak opona po směšném žití;
pak rozkřídli svá ramena.
Pak rozkřídli svá ramena
a vrať se do propasti světů,
v níž moje hlava znavená
spočine, jako na sametu.
Jan Křesadlo (vzorek strukturované poezie, vybraný a přeložený VZJ Pinkavou)
tak tuto verzi jsem opravdu neznal ... zaslouží si vícero poslechů z mé strany ... porovnám s těmi co už jsi poslal ... děkuji
Mistře Knihovníku a kolik máš ve svých nepřeberných sbírkách českých překladů Hallelujah?
Já jich na netu našel myslím šest a pořád doufám, že se konečně jednou dočkám nějakého stejně silného, jako je sama melodie.
Dle mého však zatím bohužel v češtině žádný takový nemáme.
(než jsem dodatloval svůj příspěvek reagující na příspěvek Mistra Knihovníka, tak zde přistál i příspěvek od Barda, kde také Váchu zmiňuje ... pro mě příjemná shoda :-D)
