WEIL
diskuze
Četl jsem dost přirovnání, co se týče stylu F.K., ale už jsem rezignoval, že by někdo dokázal psát podobně.
Hlavním dílem F.K. jsou tři nedokončené romány, povídky, a rozsáhlá korespondence.
F.Kafka byl hlavně Němec, žijící především v Praze, ale pobývající ve velkém, množství sanatorií...i když jeden z jeho prarodičů byl Čech.
Tvorba F.K. je natolik originální, že neznám autora, který by vyplodil něco podobného.
Osud - F.K. se potýkal kus života tuberkulózou, čtyřikrát se zasnoubil, a po zrušení zásnub napsal své veledíla.
Povaha - neznám podobnou, jakou měl F.K., a napsal knihy, z nichž většina vyšla až po jeho smrti.
Původ - F.K. byl pražský Němec. A jelikož těch autorů bylo víc, tak žádný z těch, co patří k pražské německé literatuře mě nenapadá.
A podle wiki, i druhý maník spáchal sebevraždu nedobrovolně.
Petronius
Petronius
Petronius, zvaný též Gaius Petronius Arbiter nebo Titus Petronius, (asi 27 – 66 n. l.) byl římský patricij, o jehož působení na dvoře císaře Nerona a stoické smrti se zmiňuje římský historik Tacitus. Často bývá označován za autora Satirikonu.
Život[editovat]
Tacitus ve svých Análech (XVI, 18 a násl.) uvádí, že Petronius byl prokonzulem v Bithýnii. Prokonzul Titus Petronius byl osobním přítelem císaře Nerona, který jej učinil „rozhodčím ve věcech vkusu“ (arbiter elegantiarum). Po neúspěšném Pisonově pokusu o státní převrat ho pretoriánský prefekt Tigellinus, který byl jeho konkurentem v boji o císařovu přízeň, obvinil z účasti na spiknutí. Petronius byl tak v roce 66 n.l. přinucen spáchat sebevraždu. Ještě před svou smrtí podle Tacita napsal Neronovi dopis na rozloučenou, ve kterém podrobně vypsal císařovy zločiny a vypsal spolupachatele. Tacitus zdůrazňuje stoický charakter Petroniovy sebevraždy, když uvádí, že po stvrzení inkriminovaného dopisu nezapomněl zlomit svůj pečetní prsten, aby zabránil jeho zneužití.
Petronius je hlavním hrdinou románu Není římského lidu od Jarmily Loukotkové. Vystupuje i v knize Quo vadis od Henryka Sienkiewicze. Dochovanými zlomky Satyrikonu se inspiroval italský neorealistický režisér Federico Fellini k natočení stejnojmenného filmu. Ve filmu vystupuje rovněž postava autora Petronia, která nese rysy ideálního stoického filozofa, jak je nacházíme například v Senekových textech.
Seneca Nera vychovával, už jsem to psal, a tady to máte černé na bílém.
Seneca
Tento článek pojednává o Senekovi mladším. O Senekovi starším pojednává článek Seneca starší.
Seneca (Antikensammlung Berlin)
Lucius Annaeus Seneca (4 př. n. l. Cordóba, Španělsko – 65 Řím, Itálie) byl římský filozof, dramatik, básník a politik.
Obsah [skrýt]
1 Život
2 Dílo
3 Prozaická díla
3.1 Divadelní hry
4 Externí odkazy
Život[editovat]
Narodil se v Hispánské Kordubě. V mládí přišel do Říma a za otcova dohledu získal rétorické a filosofické vzdělání. Stejně jako jeho bratři byl deklamátor (přednašeč, recitátor) a propagátor delimací, které postupně prostoupily celou římskou literaturou. Hlásal nauku stoickou, která učila, že nejvyšší dobro je ctnost, a že se člověk má odpoutat ode všech vnějších malicherností a žít v úplném duševním klidu, z něhož se pravý filozof nedá ničím vyrušit.
Poměrně brzy začal vystupovat na veřejnosti a ve státních službách. Za vlády Caliguly se stal senátorem, ale za vlády císaře Claudia byl v r. 41 vyobcován na Korsiku, což se stalo pravděpodobně pod vlivem Claudiovy ženy Messaliny. Byl obžalován z cizoložství s Claudiovou sestrou, Julií Livillou. Zpět do Říma byl povolán až po osmi letech (roku 49) na žádost Agrippiny, aby se stal vychovatelem jejího syna Nerona. Když začal Nero v roce 54 vládnout, bylo mu 17 let. V této době za něj vládl hlavně Seneca společně s prefektem praetoriánů Afraniem Burrem. Roku 57 byl jmenován konsulem a nějakou dobu se výrazně podílel na správě říše. Později se stával císaři nepohodlným, roku 62 zemřel jeho přítel Burrus (náčelník praetoriánů) a jeho moc začala upadat.
Seneca se postupně začal vyhýbat všem úřadům, přesto byl v roce 65 obviněn z účasti na Pisonově spiknutí, jeho reálná účast v něm se zdá být nepravděpodobná. Poté byl donucen k sebevraždě, podřízl si žíly. Jeho smrt bývá někdy spojována s bojem za republiku atp., což je nepravdivé, protože Seneca byl zastáncem císařství.
Dudu, přečti si HTO.
HTOHTO (24.09.2013 v 23:57:15)
Býval bych taky, jako kolega WEIL, hádal Seneku spíš než Petronia, protože Petronius si sebevraždu na rozdíl od Seneky vybral sám („donucen k sebevraždě“ přímo volá „Seneka“). A Seneka je v Quo vadis hned v třetím odstavci, ten text je online v mnoha jazycích, koukněte se.
Už mě to přijde jako nošením dříví do lesa. Už je to fuk!!!
HTO - Tak to bude potom "Sběratel", 1963. Ano, zadání se na to hodí.
Seneca vychovával Nera. A radil mu. A pak ho přinutil k sebevraždě, zatímco Petronius ji spáchal dobrovolně. Je to všude možně napsáno, mám zde dvě knihy od Seneca. A tam je to taky tak. A určitě i na internetu. Takže nevím, co pořád řešíš.
že by "Francouzova milenka"?
Jenomže v té knize nejde o studentku, ale o služku.
Hlavní mužská postava se do ní zamiluje, a dá přednost před ní, před bohatou a vychovanou dívku bohatého průmyslníka.
"Divoška" maluje, její nadřízená ji vyhodí, a chová se velice iracionálně.
Muž, co se vzdal pěkné kariéry, tak se z ní sesype.
LENSILIEE - Ano,Tvá odpověď je správná. Takže můžeš pokračovat. Zdrželo se to skrz to, že si někdo neověřil, že Seneca byl ten, komu Nero nakázal sebevraždu, a snažil se zmást čtenáře.
Takže pokračuj.
Barilac: Ano, taky máme ty knihy doma. Ale jen matně si pamatuji jejich filmové zpracování. A tahle trilogie je stále dost známá, i když ptal se mě jeden starší knihkupec v Polsku, co se u nás čte od Poláků, a já mu řekl i H.S., a on to je staré, to už ani tady nikdo nečte, a co se čte z těch nových, aktuálních.
No tak tohle je taky dost lehké.
- narodil se v Praze, jeho otec prodával látky
- v jedné své knize vybírá perličky ze svého života (od dětství, přes školu, jak prvně publikoval atd.)
- jednou spolupracoval i s Jaroslavem Haškem
- o příbězích z jeho života byly natočeny minimálně dva české filmy
