Pavel Buksa

poněkud šťavnatější životopis je zde
http://www.databazeknih.cz/blog/z-qwillova-pera-5195

jenom kousíček

Buksa se „z důvodů třídního nepřátelství s dělnickou třídou“ musel jít vyučit nejprve zámečníkem, aby posléze – jako nesvazák a nebo právě proto – byl vyslán na ostravskou Stavbu mládeže Klementa Gottwalda. Zde se octnul introvertní mládenec mezi dvěmi frontami: na jedné straně rudí svazáci a na druhé ožralci všeho druhu. Buksa začal pít, jak už se to na střízlivo dalo asi sotva prostát.
A právě tady začínají jeho absurdní dobrodružství s příšerami jako z krále Ubu. Jednoho dne si Buksu zavolal předseda stranické organizace. „Ty, soudruhu, prý máš maturitu. Tak je tu pro tebe úkol. Vyměřit základy vysoké pece“. Buksa se marně bránil, že maturoval z klasických jazyků a o deskriptivě nemá ani šajn. Odpověď zněla: „Tak máš maťuritu? Máš. A todle je příkaz strany.“ Navíc mu měl být přidělen k ruce geometr. Tím ale byl, jak se ukázalo, číšník, který kdysi geometrům nosil dva měsíce tyčky. Buksa tedy zakoupil Polívkovu učebnici pro průmyslové školy, a základy vyměřil – dokonce pod povolenou diferenci. Řádu práce se dokázal úspěšně ubránit tím, že by šel radši studovat. Vybral si medicínu, protože – jak říkal – za bolševika neexistuje ani historie ani právo, které by ho taky zajímalo.