Robin Cook

Tohoto spisovatele mám velmi ráda. Knihy se čtou téměř "jedním dechem", umí zatáhnout do děje.

Musím souhlasit se všemi kteří byli "zažraní" do R. C. v období dospívání. Na každé vánoce a svátky jsem si přála od něj dostat knihu. Postupem času mě však opravdu přišli jeho knihy na jedno brdo, až na Planetu Interteru, kterou mě spisovatel opravdu nadchnul a upřímně jsem ani nevěřila, že to opravdu napsal on :D. Z jeho klasických "Cookovek" mám nejraději Horečku.

Cook má skvělé nápady a dokáže vysvětlit čtenáři problematiku na takové úrovni, na jaké ji potřebuje pro příběh chápat. Zbytečně nezabíhá do detailů - to se mně osobně líbí, protože pokud někoho něco zajímá, může si informace najít až po přečtení a odpadají nudné pasáže, na něž třeba nemá náladu :) Jen mě mrzí, že jsou často překlady nikoliv nepřesné, ale vyloženě chybné, což souvisí s neznalostí termínů z medicíny, biochemie a kliniky překladatelů. Bohužel z toho pak vychází žvásty :(

Mě se nejvíc líbila "Kořeny zla". a četla jsem ji, když jsem ležela ve špitále :)

toto je můj oblíbený autor, píše skvěle, mám od něj doma všechny knihy, které u nás vyšly

Souhlasím se všemi, kteří napsali, že je to všechno na jedno brdo, četla jsem asi 5 knih, děj prakticky stejný, tak už tohoto spisovatele nějak jnevyhledávám.

Knížky jsou celkem podobné, mě je 19 a první kniha kterou jsem od něho četla byla Slepota a ta se mi take zatím jeví jako nejlepší. Od té doby se spustila Cookova lavina a zamilovala jsem se do něho. Únosné riziko je na druhém místě. Pro mě je prostě skvělý, ikdyž jsem si jako mladší říkala jak babička může číst takové detektivky atd. teď už ji chapu:)

Mě upoutala třeba Invaze z galaxie,Planeta Intertera,Únosné riziko..

Souhlasím s ostatními,taky jeden s prvních začla jsem ho číst asi v 14,15,neměl chybu,teď už mi některé knihy přijdou také dost podobné,ale s nostalgie ještě stejně jeho knihy občas čtu či koupím,je to pro mne pan spisovatel,on mě odstartoval na lékařské thilery,které mám ráda do dnes-takže stejně doporučuji.

Jako první jsem přečetl TOXIN, který mě absolutně uchvátil, proto jsem si v knihovně postupně vypůjčil i jiné knížky, jenže čím dál víc mě začal jímat pocit zklamání, protože i když mají jednotlivé knihy různé příběhy z různých prostředí, přišlo mi vše "na jedno brdo".

Přibližně stejný úvod, stejný vývoj, velmi podobná dilemata a pokus boje(jedince) proti systému.

Proto možná bude nespravedlivé mé hodnocení u jeho knížek - TOXIN u mě stále, jakožto první přečtený, vede, další přečtená díla pro mě, zatím, působí jako opisy.

Snad se přinutím přečíst ještě další Cookovy knihy, kterýma můj dojem vyvrátí a já zjistím, že jsem jen náhodou sáhl několikrát po sobě po podobných knihách, po pár stejně těžkých kapkách v moři.