Krvavé jahody diskuze
Jiří S. Kupka (p)
Skutočný príbeh Věry Sosnarovej, ktorá prežila dvadsať rokov v gulagoch. Tento neuveriteľný, ale kruto skutočný príbeh je desivým svedectvom Věry Sosnarovej, ktorá bola v roku 1945 deportovaná ako štrnásť ročná spolu so svojou deväť ročnou sestrou Naďou a ich matkou z Brna do Sovietskeho zväzu. V gulagoch na Sibíri prežívajú hrôzy stalinského teroru. Po nekonečne dlhých dvadsiatich rokoch sa jej podarilo so sestrou vrátiť späť do Českosloveska a po tridsiatich rokoch mlčania sa odhodlala vyrozprávať svoj životný príbeh. Prežila peklo na zemi. "Odpustiť môžem, ale nikdy nezabudnem." Věra Sosnarová Súčasťou knihy je doposiaľ nepublikovaný rozhovor s pani Věrou Sosnarovou v ktorom doplnila a objasnila niektoré udalosti.... celý text
Diskuze o knize (97)
Přidat komentář
hapac, promiňte, ale nesouhlasím s Vámi. Není jedno, jak píšete, jestli je to skutečnost nebo fikce. Od tohoto konstatování už je jen krůček, a ne že by se tak nedělo, právě naopak, k zpochybňování a relativizování podobných osudů. Zpochybňování historie vůbec.
Ano, objevují se v komentářích výtky, že se nejednalo o gulag, ale "jen" o sběrný tábor, že posléze dělala "jen" podřadnou práci, takže to její vyprávění není věrohodné. Když podobné soudy čtu, přemýšlím, jestli si pisatelé uvědomují, o jakou dobu šlo, v jaké zemi, jestli si uvědomují, kolik bylo let paní Sosnarové, kdy zažívala ta jejich "jen"...
FofrNožka, nesměli jsme, minulý čas je přesný. Kdybyste chtěla použít čas přítomný, tak by možná bylo na místě sloveso, (ne)zajímáme se. A když se zajímáme, jestli dokážeme "překročit" poslední stránku podobných příběhů a vnímat svět kolem nás a reagovat na něj tak, aby už další "paní Sosnarové" nemusely prožívat to, o čem jsme si zrovna četli...
"...že je mi vlastně úplně ukradené, jak to s nima dopadne."
Jitush, víte, lidé s podobným osudem jako paní Sosnarová, tyto knihy nepíšou proto, aby se čtenáři jako vy u toho dojímali. Oni podávají své svědectví o době, to co prožili. Na rozdíl od vás si o tom jen nečetli...Nedávno jsem reagovala na stejně hloupý komentář, zdá se, že jich zde přibývá. Je hodně smutné něco podobného číst.
Moji prapředci utekli před genocidou a pogromy z Ruska do R-U, vzniku Československa se dožil jen pradědeček.
Zaujal mne příběh na DK, který jsem objevila náhodou
a začala jsem se o osud paní Sosnarové zajímat.
Ještě jsem knihu nekoupila a nečetla. Ale, udělám to..
Abych tak nepatrně přispěla "na výdělek" za prodej knihy pro paní Sosnarovou. A také z úcty k ní, abych na ní nikdy nezapomněla.
Nevím, zda budu chtít knihu číst. Myslím, že to nezvládnu psychicky (slyšela jsem přednášku na YouTube).
------------------------------------
Na internetu jsem dohledala adresu této statečné paní (lidovky.cz / názory),
adresa není tajná (paní Věra Sosnarová, Odrovice, 664 64 Dolní Kounice).
Pošlu paní krátký dopis, abych ji neobtěžovala a trochu peněz (mám jen ID), protože paní se na přednášce nepřímo zmínila, že má velice malý důchod, nemocného syna a splácí malý dluh za úpravu domu.
Paní Sosnarová nikdy nedostala žádné odškodnění za léta otrocké práce a za to, že tehdejší vláda dopustila, aby z území Československa byli odvlečeni čs. občané do sovětských gulagů.
Snad jí udělám malou radost. :)
------------------------------------ P.S.: Jedna z mnoha šokujících a stašných útrap
v sovětském gulagu:
".. .. K jídlu dostávali jen čtvrtku chleba a polívku. „Vařili nám taky boršč
z lidskýho masa,“ tvrdí paní Věra. „Když jsme našli prsty, tak jsme věděli,
že nám to vařej.“ .. .."
(úryvek textu, extrastory.cz / historie, článek: "Krutý osud Věry Sosnarové
z Brna: Víte, kolikrát mě znásilnili, než jsme dojeli na Sibiř?")
Tak to je něco! Ještě měsíc zpátky jsem netušila, že taková osobnost žije v mém městě! Doporučuji přečíst knihu i slyest (vidět) přednášku paní Sosnarové naživo a velice ji obdivuji, že se dokáže na každé přednášce vracet zpět do toho, co si prožila. Knihu jsem si koupila hlavně proto, že doufám, že nějaká část z prodeje se dostává k ženě, která od 14ti strávila 19 let za nelidských podmínek, dřiny a mrazu v sovětském gulagu a dnes žije z důchodu 6000Kč. "Protože nejsou žádné dokumenty ani svědci, kteří jí odpracované roky můžou dosvědčit." Kdo má alespoň představu, co je gulag, tak jistě tuší proč.
Nevím, jestli se to může nebo jestli to bude fungovat, ale zkusím přidat odkaz na stránky, kde je ke zhlédnutí přednáška paní Věry Sosnarové...
http://www.tv-mis.cz/titul.php?id=1371
https://www.youtube.com/watch?v=GHzEhQEnnIc
Vašku, taky jsem četla krvavé jahody a pokud se ti zalíbil tento žánr, mohu ti doporučit knihu Mělké sibiřské hroby, bude se Ti moc líbit. :)
Štítky knihy
gulagy ženy 20. století Československo komunismus Sibiř zločiny komunismu 2. pol. 20. století
Autorovy další knížky
2009 | Krvavé jahody |
2003 | Balkánský sud prachu |
1980 | Rukojmí z Bella Vista |
2014 | Válečná nevěsta |
2003 | Hry velkých chlapců |
fis.rena, jestli mohu. Oni to nejsou jen ti "papaláši", zkuste se porozhlédnout po DK, kolik zdejších uživatelů relativizuje utrpení našich spoluobčanů, která museli prožít, relativizují ta největší zla, které přineslo 20. století...