Pýcha a předsudek diskuze
Jane Austen
Slavný román Jane Austenové vykresluje, jak může nový mladý soused převrátit vzhůru nohama život v rodině s pěti dcerami. V ovzduší se vznáší pýcha, láska, předsudky, společenské konvence, zlomená srdce i společenský skandál, ale také sebepoznání a pochopení. Příběh lásky a hodnot odkrývá vztahy mezi společenskými vrstvami Anglie na přelomu 18. a 19. století a s jemnou, avšak nepřehlédnutelnou ironií líčí prostředí anglického venkova, tamní rodinné vztahy a snahy matek najít svým dcerám vhodné ženichy. Autorka se pohybuje na hraně odlehčeného a vážného tónu, její vtipné postřehy prozrazují bystrou a nemilosrdnou pozorovatelku. Nový překlad Kateřiny Hilské dává vyprávění svěží tempo, přičemž nic neubírá na zmíněné ironičnosti, a svět Elizabeth Bennetové a pana Darcyho je v jejím podání barevnější a jasnější, než jak jsme ho znali doposud.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2017 , Slovart (ČR)Originální název:
Pride and Prejudice, 1813
více info...
Diskuze o knize (69)
Přidat komentář
Bridgett, Austenová predovšetkým nepísala historické romány, ale súčasné (vtedy). Neviem, čo čítaš, ale hádam, že sú to historické romány od terajších spisovateliek, približujúcich minulú dobu tým, ktorým je cudzia. Ale kto by opisoval, ako to vyzeralo a chodilo, keď to bolo určené čitateľom, ktorí to zažívali na vlastnej koži? Ak sa dnes autor zmieni, že dakto cestoval lietadlom, opíše ho snáď? Ani nebude vysvetľovať, prečo sú niečie spôsoby neprijateľné, veď každý vie, ako sa má v dnešnej spoločnosti správať. Krása diel od autorov, ktorí žili dávno pred nami, je práve v tom, že tie knihy sú autentické, nie je to len niečia predstava – možno správna, a možno mylná – o tom, ako to chodilo. Možnosť pozrieť sa na vtedajší svet vtedajšími očami, zistiť, ako kedysi ľudia uvažovali, aké boli ich priority, je na nezaplatenie. Čo sa týka charakterizácie postáv, to robila Austenová vynikajúco a práve pomocou dialógov, ktoré sa ti zdajú o ničom. V nich postavy odhaľujú svoje názory, svoje pocity, svoju skutočnú povahu aj snahu zamaskovať ju a ukazovať sa len v dobrom svetle. A medzi riadkami nepriamej reči sa často ukrýva irónia, prezrádzajúca zase zmýšľanie autorky. Český preklad som nečítala, ale pochybujem, že chyba je v prekladateľke. Povedala by som, že ti jednoducho nesadol spôsob, akým Austenová píše. Každopádne skús iný preklad, som zvedavá, ako to dopadne.
Opravdu jsem byla tak mimo? Sice byla rozprava o překladu - ale konkrétního odstavce, kterého jsem se držela, ne snad? :)
Připadalo mi, že by to mohlo někoho zajímat. Jak arabské dívky hledí na tuto knihu. Navíc arabské dívky v průběhu íránské islámské revoluce, kdy s občanů se z nich opět staly podřadné bytosti. Což je téma, které by minimálně Austenovou velice zajímalo.
A nebyl to ani oslí, ale docela pohodlný obyčejný můstek.
kní, já v klidu jsem. Příště by možná stálo za to, aby, když už citujete, ocitovala jste se vším všudy. Přesto si ale myslím, že původní rozprava byla o něčem jiném, že jsme se tu bavili o překladu paní Hilské, o její "češtině". Ne o tom, jak si vykládat příběh z přelomu předminulého století...
a pokračuje to takto:
"Anebo všeobecně panuje skálopevné přesvědčení," přidala se pohotově Manna, "že svobodný muslim se neobejde ne bez jedné, ale mnoha ženušek?" Spiklenecky na mě mrkla a v černých očích jí šibalsky zajiskřilo, neboť věděla, že tohle si žádá odpověď.
Jen klid, přátelé, jak se praví v Městečku Twin Peaks - sovy nejsou čím se zdají být - je to citace z knihy "Jak jsme v Teheránu četly Lolitu" Azar Nafisi. Je to začátek části čtvrté, nazvané Austenová.
kní, už jsem začala psát 2x svou reakci...nenapadá mě totiž nějaký slušný a zároveň přesný výraz, kterým bych vás poslala s těmi vašimi příspěvky do háje zeleného. Zvláště nevhodné mi to připadne pod knihou paní Austenové...
dál to pokračuje takto: prohlásila Jasí s naprosto vážnou tváří svým typickým, lehce ironickým tónem, který při vzácných příležitostech, a tato byla jedna z nich, hraničil s fraškou.
Já mám po ruce tuhle verzi: "Všeobecně panuje skálopevné přesvědčení, že svobodný muslim, který má slušné jmění, se neobejde bez ženušky, ale musí to být devítiletá panna,"
Deka-meron, snad mne nebudete nakonec moc proklínat:) Jestli se Vám bude po přečtení chtít, budete mít chuť se podělit, ráda si, a možná nebudu sama, přečtu Váš názor, Váš celkový dojem z překladu...
Siena, díky moc, zajímavý článek. Již jsem koupil, trochu mě mrzí odlišný (a trochu ostrouhaný) překlad slavné věty "Světem panuje skálopevné přesvědčení, že svobodný muž, který má slušné jmění, se neobejde bez ženušky“, ale zatím to vypadá dobře.
Deka-meron, nečetla jsem, ale našla jsem zajímavé srovnání jiného jejího překladu:
http://www.bubinekrevolveru.cz/dva-preklady-joyceovych-dublinanu
Nemyslím si, že byste se musel bát, že byste byl zklamaný...Máte pravdu, ta obálka, stejně jako obálka nového, připravvovaného, vydání Rozum a cit, se povedla...
Četl někdo nové vydání od Slovartu v překladu od Kateřiny Hilské? Co na něj říkáte? Uvažuji o koupi, přeci jenom obálka nového vydání je zatím nejhezčí, ale bojím se toho překladu.
gonegirl, omlouvám se, že se zase opakuji, ale...nevím, do čeho přesně jste se zamilovala, resp., co si vlastně představujete pod pojmem viktoriánská Anglie a její zákoutí, ale věřte, že ani jedno nenaleznete v knihách Jane Austenové. Autorka zemřela 20 let před nástupem královny Viktorie, dokonce ještě dřive, než se panovnice narodila.
Zahlédla jsem obálku vydání z roku 2015 od Omegy - dost jsem se vyděsila. To autor obálky myslel vážně? Nebo byl v divokém rauši? To by tak nejspíš odpovídalo.
Naias, když už jsem začala:)
Mne by jen zajímalo, jakou mají uživatelé/čtenáři představu, když se řekne "viktoriánská Anglie". jestli je to pro ně jen pojem, který hezky vypadá, když ho použiju v komentáři?!?
tomas5557, Jane Austenová zemřela 2 roky před narozením královny Viktorie, 20 let před jejím nástupem na trůn...
mamka mi to pořád doporučuje, ale já se k tomu nějak nemůžu dokopat... jelikož to nikde nemůžu najít, v žádné knihovně..... :(((((((
Jakafe: ve verzi filmu pro evropský trh není polibek. Ovšem americká verze má film o pár minut delší... Romantika pokračuje - stačí vložit do vyhledávače videí název filmu a "americký konec".
Doplňuji odkaz: https://www.youtube.com/watch?v=qSCp8WYhtAg
110022, budu se opakovat, ale přeci jen mi to znovu nedá...kniha výstižně charakterizuje Anglii 18. století, jeho konec. Viktoriánská Anglie je doba vlády královny Viktorie (1837-1901). Jane Austenová zemřela 20 let před nástupem Viktorie na anglický trůn. Jistě Vám to přijde jako hnidopišství, koukám, že nejen Vám, prostě termín sem, termín tam. Ovšem ty doby se liší, anglická společnost se natolik změnila, že je těžko zaměňovat.
Je to jediná kniha od Austenové ve které jsme se dostala za prvních 10 stran. Tuhle knihu jsem četla už několikrát a při čtení posledních stran jsem si položila otázku na kterou neznám odpověď Jak se jmenoval pan Darcy křestním jménem? Vím že to není důležité, ale kdyby jste někdo znali odpověď, tak mi ji prosím napište.
Štítky knihy
pro ženy zfilmováno 18. století anglická literatura romantika skandály a aféry společenské romány zfilmováno – TV seriál morální hodnoty anglické romány
Autorovy další knížky
2007 | Emma |
1996 | Rozum a cit |
2007 | Opatství Northanger |
2009 | Sanditon |
2006 | Mansfieldské panství |
Prvá veta z prekladu Kateřiny Hilskej znie takto: Všeobecně se má za to, že svobodný muž s jistým jměním by se neměl životem ubírat bez manželky.
V originále je to takto: It is a truth universally acknowledged, that a single man in possession of a good fortune, must be in want of a wife.
Navrch ešte prvá veta z dvoch slovenských prekladov. Najprv vydanie z Media klubu z roku 1997, preklad Rudolf Koštial: Všeobecne prevláda názor, že slobodný muž so značným majetkom nevyhnutne potrebuje ženu.
A vydanie zo Slovartu z roku 2006 od Beaty Mihalkovičovej: Je všeobecne uznávanou pravdou, že slobodný mladý muž s veľkým majetkom nevyhnutne potrebuje ženu.