Který spisovatel je váš nejoblíbenější?
Za svého neoblíbenějšího spisovatele považuji Emila Zolu a Stephana Kinga. Takže mám dva autory, které nejraději čtu.
Agatha Christie, G.R.R. Martin a Richard Adams, bohužel od posledního uvedeného vyšli v češtině jenom dvě knihy.
Odpovím trochu netradičně: Možná jsem divný, ale já vlastně oblíbené spisovatele nemám. Přijde mi totiž, že v každém dobrém spisovateli dříme potenciál na jedno dvě geniální díla, která potom ční nad zbytkem jeho tvorby. A mě baví si od každého autora „vyzobávat“ tyhle nejlepší kousky. Času na čtení je totiž málo a já chci pokud možno číst jen to nej.
Vždycky, když mě nějaká kniha naprosto nadchne a sáhnu po dalších autorových dílech, zjistím, že mnohá jsou pro mě sotva průměrná. Třeba vedle mnoha geniálních povídek Poeových stojí řada dalších, které mě vůbec nezaujaly. Tolkienův geniální Silmarillion se vyvážen pro mě průměrným Hobitem či vysloveně nezajímavým Sedlákem Jiljím. Miluji Zweigovu Netrpělivost srdce, ale třeba Fantastická noc je pro mě vyloženě slabá a i jiné příběhy jen tak prošuměly kolem. Minulý měsíc mě zase po geniálním Lese mytág (R. Holdstock) dost zklamala Lavondyss...
Mám odvážný názor, že s nadšením hltat vše, co nějaký spisovatel vypustí do světa, je možné jen u primitivnější literatury, kde může autor dokola s úspěchem využívat určité základní dovednosti (třeba schopnost psát napínavě, vytvořit atmosféru...). Sem patří detektivky, fantasy pro mládež atd.
Ale v mé osobní Top 15 nejlepších knih byste našli 15 různých autorů, tak to prostě je.
Text příspěvku byl upraven 13.07.17 v 10:01
Robertové Merle a van Gulik. Z žen potom (ať to mám genderově vyvážené ;-)) Ludmila Vaňková a Zuzana Koubková.
Hune, na tvém odvážném názoru něco bude... Ale stejně se budu snažit přečíst všechno od Pratchetta, Kinga nebo Sapkowského :-)
Hrabosko: Díky. Klidně čti, jen do toho. :-) Zrovna pratchettovky nebo Sapkowského knihy jsou pro mě právě typickými zástupci té nenáročné literatury, kterou lze konzumovat v neomezeném množství. Jako kluk jsem četl fantasy autora Salvatoreho – vlastně brakovka, ale když se ti líbí jeden díl, budou se ti líbit všechny. Akorát mi u sedmého dílu došlo, že jsem z tohodle už vyrostl. Dneska čtu neporovnatelně míň knih než jako teenager, ale u každé knihy chci, aby mě obohatila, povznesla... A to se témuž autorovi povede tak maximálně dvakrát. :-)))
Text příspěvku byl upraven 13.07.17 v 16:03
Nevím, ale diskuzní vlákno má v názvu nejoblíbenější, jako rubrika v profilu oblíbení, ne geniální. Já od svých oblíbených nečekám vždy výkon na 120%, beru je i s knihami, pro mne, méně oslovujícími. Jsou mými "přáteli", ty také nezatratím po pár letech, či po nějakých karambolech:) Nakonec, ani od autorů primitivní literatury nehltám vše a mám je na svém seznamu.
Text příspěvku byl upraven 13.07.17 v 19:17
Než jsem potkala Dostojevského, byli to Remarque a Puzo, no ale pak přišel Fjodor Michajlovič, jeho Zločin a trest byl perfektní, ale až Bratři Karamazovi mne odrovnali
a taky nepatrně změnili mou osobu.
Nejradši mám "brakovky":1. Meg Cabot, Jonathan Stroud a ze sovětských autorů mého dětství Kira Bulyčeva a jeho Alenku s nádhernými Malákovými ilustracemi, pak z těch opravdu pro děti Walter Farley, škoda že 21 dílné ságy u nás vyšly chabé 3 díly a Enid Blyton. Ale jak řekla siena, všechno to mám napsáno na profilu.-)
Text příspěvku byl upraven 16.07.17 v 14:34
Skoro souhlasím s Hunem, ale je tu Pan Dokonalý, James Herriot. Ten mě nezklamal nikdy. Je tak báječný, že se k němu průběžně vracím a neomrzel mě ani po třiceti letech.
Nejoblíbenější autor? Já nevím, když se mě na toto někdo zeptá, nikdy se nemohu rozhodnout. Asi to bude tím, že nejoblíbenějším se obvykle stává ten, od kterého mám v danou chvíli něco rozečteného. :-) A je jím, dokud je co číst, nebo dokud mě neomrzí.
Pro nejoblíbenějšího autora se opravdu nemůžu rozhodnout, dost potíží bych měla s vyjmenováním 10 nejoblíbenějších. Tak těch 20 - to už bych si vybrala.
Vložit příspěvek