Postava hledá autora - pomozte jí!
Děkuji...
Opět zvítězil přítel google a kamarádka Databáze knih :-/. Ale díky za další tip ke čtení a rozšíření mého záběru, který se v posledních letech tolik zúžil... Nicméně uznávám, bez výčitky ke komukoli jinému, že pro zadávajícího musí být frustrující, když ve vláknu není nikdo z těch, kdo by četli a hadači se uchylují k hledání v sekundárních zdrojích... Každopádně tuto diskusi beru i jako zajímavé poučení, že existují i jiné knihy než ty, které jsem přečetla a které mám v knihovně já, a několikrát jsem se již takto inspirovala. Takže v tomto smyslu mohou být zadávající alespoň trochu uklidněni.
Text příspěvku byl upraven 23.09.16 v 16:15
Tak já zapátrám v hlubinách své paměti a zvolím něco serióznějšího:
Svého autora hledá dívka, která je sice postavou vedlejší, ale nesmírně důležitou. Zamiluje se do ní hned několik přátel, včetně hlavního hrdiny, který je vypravěčem příběhu.
Kdo četl, ten už by mohl tušit... pokud zde nikdo nečetl, další nápovědy považuji za samozřejmé :-).
Jestli je jedním z hledaných Poláček, půjdu si najít i tu komediantku :-)
Není :-). A není to ani Helena Trojská :-)).
Takže přidám: přátelé jezdí automobilem a vyprávění o jejich osudech by bylo možné označit jako generační román.
Napadl mě jen Poslední kabriolet, ale tam snad žádná ženská postava není..., tož asi ne.
Pro jistotu dodám Císařovna (ovšem ne dívka, ale kabriolet) Antona Myrera.
Text příspěvku byl upraven 23.09.16 v 17:46
Soukroma: jsi na stopě a velmi blízko, mýlíš se jen v tom, že tam ženská postava není :-). Takže ještě zkus přihodit jméno oné osudové dívky a můžeš směle zadávat :-).
Text příspěvku byl upraven 23.09.16 v 18:45
Nevím, četla jsem asi před sto lety a nepamatuji si ani moc obsah, ani hlavní postavy, natož ženské vedlejší (postavy dokonce nejsou uvedeny ani v anotaci). Ale s pomocí http://www.cesky-jazyk.cz/ctenarsky-denik/anton-myrer/posledni-kabriolet.html tipuji Chris.
A máš babu :-). Mimochodem: já to četla taky kdysi dávno a musela si vypomoct tahákem :-).
Tak přihodím také něco těžkého: nejméně známá postava velmi známé/ho autora/ky detektivek, ničím nijak zvlášť zjevem a projevem nevyčnívající, přesto se záhadně zjevující, aby byla vždy po ruce pro vyřešení krkolomných záhad. Její celé jméno (a to chceme samozřejmě slyšet) - vlastně slovní hříčka - přesně vydpovídá o její záhadnosti...
Diogenes Pendergast usiluje o život svého bratra Aloysia mnoha způsoby, které mistrně popisují knihy autorů Douglase Prestona a Lincolna Childa. Takže pokud návnada není učiněna nějakým omylem, ale záměrem, mohla by to být odpověď.
Táto postava sa nesnažila ublížiť na zdraví bratovi, ale tej ľudožravej potvore. Brat nemal byť obeť, mal len obludu prilákať.
Pratchett dobrej, teď zamíříme jinam:
Autora hledá hrdinka z chudých poměrů, která na krátký čas přičichla k životu bohaté vrstvy a po návratu do běžného života už se nedokáže srovnat s šedí každodennosti. Zavrhne tedy jistoty, které má, a vydá se raději na dráhu zločinu.
Pořád nic? Tak zkusíme lehce rafinovanou nápovědu: Z té změny poměrů byla naše hrdinka úplně „v rauši“.
Ale přátelé, je to román jednoho z největších spisovatelů 20. století! Hrdinka si po návratu z života smetánky už nedokázala vážit toho, že v nesmírné chudobě po 1. světové válce má aspoň teplé a jisté místečko ve státních službách.
No jo, Soukroma mě má prokouknutého... Kristina Hoflehnerová je hrdinkou románu, který se v originále jmenuje Rausch der Verwandlung, proto ten „rauš“. A rozhodne se vykrást poštu, na které pracuje.
Tenhle chlapík v sobě skrýval stejné kvality jako Sam Spade nebo Philip Marlowe, ale byl ještě vtipnější - třeba už jen proto, že nebyl Američan. A má naprosto nezapomenutelné (jakmile si jej jednou zapamatujete) a velice nezvyklé jméno i příjmení: pro to křestní si jeho autor došel až do hlubin řecké mytologie (u nás se také používá jako přívlastek označující označuje nejstaršího člověka ve skupině)...a po příjmení se poohlédl mezi zeměmi jihovýchodní Asie...
Text příspěvku byl upraven 26.09.16 v 18:13
Sám autor (u nás neprávem trochu odsunutý do pozadí svými velkými domácími vzory) má křestní jméno z řečtiny, označující silnou šelmu (mj. sdílí toto jméno s velkým ruským spisovatelem - avšak každé zní samozřejmě jinak v příslušném rodném jazyce). Autor zažil skoro celé 20. století.
Jeho soukromý detektiv je cynický, důsledně používá argot, býval anarchista a sériový monogamista.
Vložit příspěvek