Postava hledá autora - pomozte jí!
Ano, byla to mexická indiánka La Malinche neboli Malinalli, Malintzin, či pošpanělštěná Doña Marina, která všemožně posloužila Cortézovi. Ale zrádkyní indiánů nebyla, dostala se k dobyvateli jako zajatkyně-otrokyně, takže co jí zbývalo...
Teraz bude hľadať autorku tulák, ktorý si chce zobrať priateľku z detstva. Tá mu dá úlohu, a keď ju splní, tak podľa dohodnutého znamenia sa stretnú.
Text příspěvku byl upraven 19.06.17 v 15:25
Monikajnka - musím tú svoju maturitnú otázku uhádnuť, veď ako inak:
Magdaléna Maliariková našla Margitu Figuli(ovú)
Hledáme postavu, která ve své profesní kariéře těžila z faktu, že jednou posloužila vysoce postavené osobnosti.
Člověka hned napadne Obsluhoval jsem anglického krále, ale sedělo by to možná na víc knih
Hun, říká se, že první nápad bývá ten nejlepší, tak doporučuji u toho zůstat :=)
Dobrá, tohle dáte asi taky na první dobrou:
Svého autora hledá selka, který se domnívala, že z bonboniéry, kterou dostala, někdo vyjedl všechny bonbony. Z obou pater!
Tu bonboniéru jí přinesla námezdní síla na jejím statku, sezonní dělník, s nímž šla na rande.
No ale to zas ne :=) A kde máme jméno té ztracené postavy? a Koho našla?
Tak lacino kůži neprodám: než Hun zadá novou hádanku, hezky nejdřív kompletně odpoví na tu předchozí.
No jo, já zapomněl! Nezlobte se všichni, ale ta vlákna už se mi děsně pletou. :-)
Jan Dítě hledal a našel Bohumila Hrabala.
Abychom to neprotahovali: anglického krále obsluhoval a dlouho se tím pak chlubil vrchní Skřivánek, který byl Janu Dítětovi velikým vzorem. (J. D. se pak povedlo obsluhovat habešského císaře, ale na tom už kariéru nešlo založit).
A teď už si můžete pochutnat na té Hunově bonboniéře.
Ten sezonní dělník je hodně štíhlý habán, který vypomáhá se žní. Je na statku inkognito, takže se představil falešným jménem.
Máme tu podobný problém, jaký jsem měl já sám u hádanky Koky – správná, ale nepřesná odpověď. :-)
Autora přece hledá jistá selka...
Reader se nehlásí, tak jestli chcete, doplňte někdo jméno hledané dámy za něj/ni.
Přátelé, je to dávačka. Reader správně odhalil vedlejší postavu i autora, tudíž dohledání jména oné selky by mělo být dílem okamžiku...
Tak tak. Neodolám a překopíruji sem scénu, při níž si Smrť vymýšlí pseudonym:
„Jak se jmenujete?“
Cizinec na ni chvilinku zíral a pak se začal zmateně rozhlížet kolem.
„Ale no tak,“ řekla slečna Zahořalá. „Nebudu přece zaměstnávat osobu beze jména, pane…?“
Postava upřela zoufalý pohled k nebi.
PANE NEBE?
„Nikdo se nejmenuje Nebe.“
PAN… DVEŘ- KLIKA?
Přikývla.
„Proč ne. Může to být Klika. Vzpomínám si na jednoho chlápka, kterého jsem kdysi znala, a ten se taky jmenoval Klika. A křestní jméno? Neříkejte mi, že nemáte ani to. Musíte být nějaký ten Vilém, Ríša nebo Vlastimír.“
ANO.
„Cože?“
NĚJAKÝ TEN.
„Který?“
EHM. TEN PRVNÍ?
„Jmenujete se Vilém?“
ANO?
Tak když reader.007 pořád nic (bez této odpovědi bych nedohledala) tak za odměnu nebo za trest budeme hádat postavu rozhodně neveselou, podlou, ba dokonce obecně odsouzeníhodnou kvůli hrozným činům, za něž byla také plným právem odsouzena...
Hledáme dobře zaopatřeného mocnáře, s pěknou rodinou s třemi dětmi, který se navíc těší velké oblibě svého otce. To mu vynese zcela mimořádné postavení i mezi otcovými druhy. Ale jemu tohle kdovíproč nestačí a dělá sám od sebe samé podlosti, tu krade to, co se rozhodně nesmí dostat mezi běžný lid, tam zalže v záležitosti mimořádného významu pro jeho otce. A vrcholem je vražda v rodině, která vlastně jen slouží k další ohavné nezbednosti. Otec ale vše prokoukne a tuto poslední hrůzu nenechá bez nápravy. Trest vyměřený hledané postavě je zřejmě nejděsivější, co může vůbec být, ale nelze s ním než souhlasit.
O hledané postavě napsal drama velký český bard.
Výborně, je to Tantalos (Diův syn, polobůh a král), který zabil svého syna Pelopa, jen aby vyzkoušel olympské bohy, a byl za to odsouzen věčně trpět žízní (a přitom stát ve vodě), hladem (přitom mít na dosah ovoce na stromě) a bát se pádu balvanu na hlavu. Prostě za nejhorší činy nejhorší muka.
V českém podání část Vrchlického trilogie Hippodamie (zhudebnil Zdeněk Fibich):
Námluvy Pelopovy (1890)
Smír Tantalův (1891)
Smrt Hippodamie (1891)
Vložit příspěvek