Postava hledá autora - pomozte jí!
Kdybys byla Míra Aleny Mornštajnové, tak bys asi nesnědla něco, pro co bys tu asi nebyla.
Týdenním pochodem, při kterém málem potratila, pro komoditu nad zlato její strasti jen začínají...
Text příspěvku byl upraven 23.09.20 v 17:52
Ušetřili ho, protože pracoval rukama, zůstal ovšem jediný. Naděje mu svitla ve chvíli, kdy objevil pár s lidskými emocemi.
Díky za štafetu.
Je jasné, že jsou určitě tělesné partie, o nichž se ve slušné společnosti nemluví. Která postava zjistila, že mezi ně může patřit i nos, a kterého autora hledá?
Ne, tak ten to nebyl. Postava, která hledá autora, se dopustila značného faux pas, když začala o nosu mluvit.
Ještě to není ono. Když postava zjistila, že ve společnosti, kde se ocitla, se slovo "nos" považuje v podstatě za vulgarismus, začal vymýšlet, jak to slovo v řeči opsat, ale dozvěděla se, že i pouhé narážky na tuto část těla jsou neslušné.
Ještě dodám, že kdyby autor tuto knihu vydal dnes, určitě by dostala nálepku fantasy, přestože v jeho době tenhle žánr ještě ani neexistoval.
Sice to ještě není ono, ale tematicky i žánrově už jsme přesně tam, kde chceme být. Moje postava vznikla cca o 150 let později, zato se vydala ještě mnohem dál než Gulliver.
tak to už mě napadá snad jen Matěj Brouček Sváti Čecha
Text příspěvku byl upraven 29.09.20 v 22:11
Tak jest, vzpomeňte:
„Tedy opravdu? Bez žertu? Ne, nemohu tomu ani uvěřit! Nos — chudáček nos je tedy u vás věcí tak neslušnou, že nesmíte ani jméno jeho vyslovit? Ta nevinná část obličeje, kterou nosíte přímo mezi očima všemu světu na odiv? U nás na zemi jsou konečně také slova, jichž nenžíváme v lepší společnosti nebo k nimž alespoň přidáváme omluvu ‚s odpuštěním‘. Ale to je něco zcela jiného. To jsou —“ „Nechme této nepěkné rozprávky. Pravím ti jen, že tě ihned opustím, jestliže mi neslíbíš, že již nikdy, nikdy více neproneseš ohyzdného toho slova!“ .Je to sice směšné, nesmírně směšné, ale když vám ten výstupek tváře, či arkýř obličeje, či jak to mám tedy pojmenovat —"
„I pouhé narážky na tu věc jsou neslušné.“
„Nuže, dobrá. Dám si pozor, aby se mi ten nevýslovný ubožák nepřipletl do řeči. Ale je-li vaše společenská řeč tak choulostivá, že nesnese ani takové nevinné slovo — jste-li takové netykavky, pak obávám se velmi, že narazím každou chvíli něčím.“
Tak teď se rozpomeňte na "charakter" naprosto odlišného kalibru: byl ostrý jako nůž, ničeho se neštítil a děsil celé své okolí, nejen děvy.
...
Jenže pamětníci vědí své, jak i on skončí - stačí připomenout pár indicií: kolečkové křeslo - pléd - termoska a trochu šišlání z bežžubých úst a máte ho v barvách :-)
A právě tuhle verzi "hrdiny" hledáme a jeho autora.
Hmmm, pamětníků je tu mezi hádankáři dost, ale zřejmě vizualizace bez zpěvu nefunguje tak dobře... Zejména pěkně se v něm totiž rýmují ty již zmíněné nože, srovnávané s ozbrojenou parybou...
"Hrdina" se chlubí iniciálami MM a autor pro změnu BB!
Ale aby snad nedošlo k omylu: hledaného znají snad všichni (nejen pamětníci), dokonce v několika verzích, již po několik století, a to dokonce včetně jedné domácí (ale nehledáme ani tu, ani tu nejstarší).
jistě, žralok zuby má jak nože a z těch zubů čiší strach... (páně Suchého česká verze textu písně vložená vtipně do úst Mildy Kopeckého jako přestárlého MM vyzněla naprosto skvěle, samozřejmě s příslušným temně orouškovaným křovím)
Nic světoborného mě nenapadá. Autora hledá expert, který zjistil, že je mnohem snazší fotografovat budovu než živou bytost, protože budova se nehýbá a nemusí se jí připomínat, že se má tvářit příjemně.
Vložit příspěvek