Co nemam rad pri citani?

Spomenul som si ze som toto chcel davnejsie hodit ako temu. Akurat citam jednu knihu ktora ma bohaty poznamkovy aparat vzadu. Nenavidim ked v kazdom odstavci autor hodi aj dve tri cisielka ako odkaz na poznamky niekde vzadu. V praxi vas to rusi a rozptyluje, pretoze listujete a v knihe mate dve tri zalozky. Ovela rozumnejsie je fakt potom poznamka pod ciaru, hoci v tomto pripade by poznamky zaplnali niekedy 2/3 stranky. Vid. Archeologie upira. Ale i ine odbornejsie ci menej odborne publikacie o hocicom. Vazne som uvazoval ze si tych zadnych 120 stran prefotim a vytlacim, a polozim vedla tej knihy a citam naraz. Unavne, otravne, rozptylujuce. Aspon pre mna.

Ale kludne dajte cokolvek co pri citani nemate radi. Namatkou ma napadaju napr somarske usi, oslintane knihy z kniznice, knihy, ktore v zlave objavite den po tom co ste si ju kupili o desat euro drahsiu. A tak.

Nemám ráda, když u nové knihy zjistím, že několik stránek je spojených - neproříznutých. Když je prořezávám, nemůžu se zbavit dojmu, že knihu ničím :-( Ale to naštěstí nestává zrovna často.

Já nesnáším, když na mě u čtení někdo mluví. Umím se tak ponořit do knihy, která mě zaujme, že nevnímám. A o ušpiněných knihách ani nemluvím...

Opravdu těžce nesu knihu plnou gramatických chyb, už jsem kvůli tomu knihu i předčasně musela odložit...a mám potíže i s knihou, která má nevhodný grafický formát, divné písmo, divné uspořádání stránek....

Toto o gramatickych chybach mozem podpisat aj ja. A este zgurveny lajdacky preklad, a nadmernu horlivost prekladatelov menit a vymyslat si vlastne mena osob alebo miest, predmetov. Tam sa taky dobrak realizuje a ja by som ho nakopal.

Ještě bych přidala, že u překladatelů nechápu ani snahy změnit názvy konkrétních knih podle vlastních úvah (jakože si překladatel myslí, že jeho název je výstižnější?!?!) - zřejmě jde hlavně o marketing nebo v některých případech nemožnost překladu do češtiny, ale stejně mi to vadí. Když se pak bavím s kýmkoli ze zahraničních přátel o některých knihách, musím nejprve dohledávat původní název. A u filmů je to ještě horší...

Corso
Poznámky pod čarou X na konci
Osobně bych se klonil k tomu, aby autor / překladatel využíval obě formy současně.
Stručné jednověté poznámky mám jednoznačně raději pod čarou - k těm na konci se zpravidla neobtěžuji listovat, a přečtu si je až na závěr.
Obsáhlé poznámky, které zabírají téměř polovinu stránky, někdy dokonce i více, tak ty jednoznačně patří až na závěr knihy, protože při čtení, či studiu publikace velice ruší.

denib
Brožované knihy bývaly prodávány zcela nerozřezané. Čtenáři si často listy rozřezávali postupně, tak jak ve čtení knihy postupovali vpřed. Často na to narážím v antikvariátech, kde je tak možné přesně zjistit kam až předchozí majitel ve svém boji s knihou dospěl, a ve kterém okamžiku to vzdal.

Opakovaně narážím pravděpodobně v překladové literatuře na formulaci budu se soustředit. Přísahám, že v dalších podobných případech se budu soustředit na to aby se mi podařilo s takovou knihou strefit do koše na odpadky.

kapr: výraz "budu se soustředit" už bohužel i jazykovědci začínají považovat za přípustný (objevuje se nejen v překladech, ale i v běžné mluvě), ale mně to taky velmi vadí a váš dovětek mě rozesmál

Mě zas hrozně vadí módní výraz "dechberoucí" psaný jako jedno slovo. Brrr. Hned se mi kniha líbí míň... A větší než malé množství překlepů či hrubek mi vadí ještě daleko víc.

Ja si zase nekupuju knížky s filmovou obálkou - to nemám ráda.

Text příspěvku byl upraven 09.05.18 v 18:08

Ja mávam viac a väčšie výhrady k obsahu ako k forme. Aj keď... brožovaná, tuho zviazaná kniha, ktorej držanie v otvorenej polohe je hotovým posilňovaním rúk, to mi tiež k dojmu z knihy nepridáva.

Asi nenapíšu nic nového, ale mě ta špína od jídla, cigaret, zapláclých much, fleků a zvlněných listů od kafe atd. v knihách z knihovny moc vadí. Postoj člověka k věcem "vždyť to není moje" mě vytáčí. A nejen u knih.

Mě také vytáčí ta paleta mastných skvrn od jídla a spousta zalisovaných much. Nejspíš ji někteří používají místo plácačky. Dále mi vadí, když překladatel v knize určitou postavu jednou osloví originálním jménem a o pár stránek dál jméno té osoby přeloží do češtiny. Například u Yrsy - Pamatuji si vás všechny se jedna postava jmenovala Katrin a překladatel jednou použil Katrin a podruhé Katka a takhle to během knihy střídal. Dále mi vadí někdy i formát. Takový ten hodně nahuštěný s drobnými písmenky. Tento formát čtu jak žák prvního stupně základní školy.

ddkk: název není věcí překladatele, ale nakladatele.

Jinak mi vadí, že kupované e-booky mají mnohdy horší kvalitu, než ty, co pocházejí od nadšených amatérů.
Mimochodem - e-booky řeší i hodně problémů - s formátem, s vazbou, rozřezanými a zmuchlanými listy, špínou, mouchami... :)

Text příspěvku byl upraven 23.01.18 v 12:04

Yrsa S... to je fakt prekladatelske peklo v praxi... teraz neviem ci aj ceske ci len slovenske preklady, ale znechutilo ma to ze som fakt nedocital.

K těm vlastním verzím názvu knihy: Někdy mi přijde, že zahraniční (originální) název je vymyšlený hlavně tak, aby zaujal, snadno se pamatoval. Asi aby kniha prorazila. Když potom překladatel (a dost možná někdo jiný z vydavatelství) vymyslí pro české vydání jiný název, bývá hezčí. Typicky K-PAX vs. Svět podle prota – tam je český název mnohem zajímavější.

Název knihy je součástí marketingu vždy. A marketing může být v různých zemích a různém prostředí jiný. Proto i jiné názvy.

Text příspěvku byl upraven 23.01.18 v 12:03

Nemám ráda, když si lidi píšou do knih poznámky tužkou nebo si zaškrtávají, kde skončili se čtením.

Tak to je přesný, Sarah01! Jak si to vůbec může někdo dovolit!
Já dost často nacházím v knížkách z knihovny útvary, co vypadají jak vykejchánek (aby se někomu neudělalo mdlo, kdybych napsala holub anóbrž nudle), což je taky chuťovka... možná by těmto předchozím čtenářům přišel vhod jako záložka papírový kapesník, což se zase řeší v jiné diskuzi :-)

Teda fuj! A to jsem se kdysi divila, že někdo dává knihy z antikvariátu péct do trouby, aby se zničily bakterie :-)

Nechte bejt – všechny soply a bakterie ve starých knihách, jakož i jejich specifické aroma jsou součástí osobnosti, kterou si tyto výtisky za dobu své existence získaly. :-) Mně to přijde skvělé, mám to na nich rád.

Hun - samozřejmě, nejsem zase tak pintlich a je pravdou, že většina knih z antikvariátu pěkně voní, jako z nějaké zámecké knihovny. Mám prostě ráda knihy v papíru, proto asi dodneška nemám čtečku.