Čtete na veřejných místech?
V tomhle jsem opravdu neschopná. Číst dokážu jen doma nebo na zahradě :) Třeba v autobuse to je naprosto nemožné. Park nenavštěvuji nijak často. Zřejmě to souvisí, že se nemůžu pořádně uvelebit.
Čtu skoro kdykoliv a kdekoliv, jenom za chůze mi to nějak moc nejde... =D
Ráda čtu ve vlaku, méně často v autobuse. Jen v čekárně zubaře se nějak nemůžu soustředit na čtení.
Čtu všude, kde je to možné a jelikož jezdím každý den víc jak půl hodiny autobusem, tak čtu v autobuse nejvíc, čtu i na zastávce, když čekám na autobus, aby mi to čekání rychleji uteklo. Pak taky čtu i v čekárně u doktorů, aspoň se odreaguji a nemyslím na to, co mi budou dělat. :D
Čtu ve vlaku, restauraci, parku, autobuse, kdykoli a kdekoli na někoho čekám. Za chůze je to horší, ale taky to jde.
Taky zvládám čtení kdykoliv a kdekoliv, často mám pak konkrétní knihu spojenou s konkrétním místem. Třeba Midwichské kukačky jsem četla v čekárně u zubaře před vytrhnutím posledního moudráku, Malevil v porodnici, Na světě nejsou jen pomeranče v autobuse při cestě do Budějovic pro svatební dar přátelům :) Zvládala jsem i za chůze, cesta do práce a z práce byla často jediným časem ke čtení, měla jsem osvědčenou trasu bez nástrah. S kočárkem to už nejde, když držím jednou rukou knihu, kočárek si zatáčí, kam chce.. A když jdu se synem v nosítku/šátku, obvykle je prioritou dostat se co nejdřív z bodu A do bodu B, což čtení vylučuje.
Dáma s,... - obdivuji schopnost číst si před vytrhnutím zubu moudrosti. To já neumím, v čekárně mi myšlenky utíkají od příběhu.
Popravdě poslední dobou mám pocit, že na veřejných místech se mi čte nejlépe. Nejčastěji v autobuse, trolejbuse a tak. V čekárnách a ve škole to taky není k zahození. Naopak na zahradě nemůžu číst vůbec a doma čtu málo.
No mně se nejlépe čte doma nebo na dovolené, tam na to vždy mám klid a nic mě neruší. Pokud si chci ukrátit čas čekáním na autobus, tak většinou sáhnu radši po knize než po mobilu :D
Já čtu a četla jsem pouze doma anebo na delších trasách vlakem v kupáku, potřebuju klid a výhled na to, že bych mohla vystoupit jinde než chci, je, dá se říci, dosti demotivující...
Když čtu nic nevnímám, proto je naprosto nevhodné v mém případě číst, třeba u vaření čaje nebo tak...
Marthas: Taky se mi stává, že se úplně ponořím do knihy a zapomenu na vše ostatní. Když takhle jedu MHD do práce nebo z práce, tak se mi stává, že úplně vypnu a nevnímám hlášení, kde jsme a jen občas mrknu na obrazovku, když si zrovna uvědomím, že to nevím. :D
Netuším, zda je to tím, že jezdím každý den stejnou trasu a nebo prostě proto, že se vždy podívám o nějakou tu zastávku dřív, než mám vystupovat, ale ještě se mii nestalo, že bych přejela svoji zastávku. :)
Text příspěvku byl upraven 18.08.15 v 07:25
To keri.H: No, já tak jednou jela svou trasu do školy a četla ve vlaku (chyba, velká chyba) a nakonec jsem těsně před Hradcem se probrala a zjistila, že mi málem ujela trolej...
Tedy ono to v Hradci čeká, než to jede dál a já málem místo do školy jela dál...
Marthas: Tak já mám to štěstí, že skoro vždycky jedu až na konečnou. :D Ale cestou domů vystupuji na předposlední a mám nějak naučené, kdy se mám podívat, kde vlastně jsem. Zatím to vychází. :D
To JolanaC: Já to naučené neměla, protože normálně jsem jezdila pozdějším spojem, který v Hradci končil, ale nepřejela sem, jen jsem se hrozně vyděsila, kde to jsem...:-)
Marthas: Jednou jsem jela po delší době autobusem a kvůli nějakým opravám měl změněnou trasu a musel objíždět... To byl teprve šok, když jsem vzhlédla a vůbec netušila, kde to jsem. :D
To JolanaC: Já jednou nutně potřebovala, co nejdříve dojet do školy a jako naschvál jsem si spletla 16, respektive směr, kam jela a měla jsem o zábavu postatáno:( A to jsem ani neměla knížku...
Já čtu všude, i když na mě na veřejnosti hodně lidí divné hledí, za to, že čtu, se vážně nestydím. Věřím v to, že je třeba někdy na nějakou knihu navnadím (párkrát už se zadařilo :) ).
HTO: tak to by se mi líbilo, autobus nebo vlak jsou jediné dopravní prostředky kde se mi při čtení nedělá blbě :-)
Ještě si dovolím pro zajímavost přidat odkaz na to, co se při čtení v hromadné dopravě děje jednomu mému příteli: http://www.databazeknih.cz/blog/jedno-bizarni-nestesti-vasniveho-ctenare-920
JolanaC: S tou změněnou trasou jsem měla zkušenosti teď. Nastoupila jsem do autobusu, sednu si, čtu si a najednou slyším, že hlásí úplně jinou zastávku, kterou neznám a tak jsem se zarazila a koukám jestli jsem ve správném autobusu a jestli jede tam, kam potřebuju. Ve správným autobuse jsem jela, jen to musel objet jinudy. Takže to byl pro mě taky trochu šok. :D
Čtu, ale nesmí být kolem moc hluku. Třeba malé děti apod. To se pak mám problém soustředit. A taky si nemůžu číst třeba při zapnuté hudbě a je jedno, jestli na veřejnosti nebo doma.
Dneska jsem neměl odvoz a musel jsem čekat na kolegy přes tři hodiny než skončí. Protože jsem s tím samozřejmě nepočítal a žádnou knihu jsem si s sebou nevzal, tak jsem si šel jednu rovnou koupit :D
Když se začtu, můžu číst kdekoliv, když se to nepovede, tahám s sebou rozečteného nebožáka v tašce kamkoliv. Když je tam moc dlouho, odkládám ho, protože mě evidentně nebaví. :-)
Jo - aha - Pú! Teď už je mi jasné, proč Lenka Láskorádová četla Jinotaj zásadně vzhůru nohama (tedy stránkama)!
(k HTO 18.8.15 v 23:40:10)
Jinak - k tématu - já čtu taky všude - a problém někdy rušivě hlučného okolí řeším hudbou ve sluchátkách...
Pak taky znám lidi, kteří tlustou, těžkou knihu tahají i na horskou vycházku (horskou, nikoli vysokohorskou), nebo když jdou se třídou na výšlap na horu Říp! :-)
Vložit příspěvek