Filozofický klub

Měl by někdo zájem o tohle téma?

Pokud to téma bude vypadat jako zdejší vlákno "Filosofování pod starým mohutným dubem" , tak snad ani ne. Hodně zdejších čtenářů se domnívá, že pokud se nějaká literární postava třeba ve vnitřním monologu zamyslí nad stavem světa (nebo své rodiny, firmy či gangu), tak že filozofuje, a obyčejně se čtenáří shodnou, že té "filozofie" bylo v knize příliš moc.

Myslím "Filosofování nad starým mohutným dubem, kde svěží vítr z hor odvane všechny moje problémy a strasti". "Hodně zdejších čtenářů", neznamená všechny čtenáře.

Jedna filozofovna tu byla před lety:
https://www.databazeknih.cz/diskuze/volna-diskuze-5/filosofie-389/str-1

ještě jedna, tuším, že taky pod nějakým stromem, vedle které později s nadsázkou, jak uvádí, založil Eicherik tu svou - ale tu nemůžu najít (myslím, že ji založil Viki, ale ten se taky nějak ztratil, asi si vygumoval profil a možná mu na jeho žádost tu jeho filozofovnu, kde se opravdu filozofovalo, ne jen tak kecalo, nějaký moderátor smazal)

a bývala tu také hospodská, kde se probírala zajímavá témata na úrovni dnes už na netu vzácné:
https://www.databazeknih.cz/diskuze/volna-diskuze-5/nightlybird-s-yj-night-pub-73/str-1

Marek978
Asi nejjednodušším testem zájmu je tu vložit filozofickou otázku /myšlenku a uvidíte, jak se "naddubová" diskuze rozvine. Vzhledem k tomu, že se tu objevují povzdechy, jak jsou diskuze málo intelektuální a na úrovni, bych budoucnost tohoto vlákna viděla optimisticky. :)

Filozofická otázka? Sama moje existence, je filozofickou otázkou/myšlenkou.
Chtěl bych aby to byla diskuze, takže každý může dát, jak říkáte, otázku či myšlenku.

Vyplývá z předpokladu existence multivesmíru skutečnost, že alespoň v jednom jiném světě existují objekty stejné jako tady na Zemi? V extrémním případě, že někde jinde v aktuálním okamžiku žije jiná verze mého já?

Marek978: To mě zaujalo. Lidská existence jako filozofická otázka - jak to myslíte?

Vyplývá z předpokladu existence multivesmíru skutečnost, že alespoň v jednom jiném světě existují objekty stejné jako tady na Zemi? V extrémním případě, že někde jinde v aktuálním okamžiku žije jiná verze mého já?
----
TakySimona, prvně bys měla upřesnit, o jakém typu multivesmíru se vůbec bavíme, tj. zda o multivesmíru vyplývajícímu z Everettovy mnohosvětové interpretace kvantové mechaniky, nebo např. multivesmíru vyplývajícím z možností kompaktifikace Calabi-Yau variet ve strunové teorii (tzv "stringscape").
https://mipt.ru/dasr/upload/c77/f_3lyjfx-arphh81ii9w.pdf
Těch koncepcí je spousta
https://en.wikipedia.org/wiki/Multiverse
a všechny jsou naprosto spekulativní a jakákoliv hypotetická odpověď, kterou dostaneš na svou otázku, bude stejně tak spekulativní.
Osobně tuto část fyzicky nemám rád, protože není založena v experimentu a je spekulativní.

Proto jsem otázku položila ve vlákně Filozofický klub, nikoliv třeba A. Einstein, popularizace vědy a naučná literatura nebo Sci-fi a fantasy.

Byla to taková v dobrém myšlená zvednutá rukavice zakladateli vlákna, protože chci-li založit funkční diskusní klub, pak mu musím určit téma a pravidla.

Pokračující otázka by zněla: Co vlastně určuje, že teoreticky možná já jsem ještě pořád já a ne někdo druhý.

Na vážnou filosofii (ano, vědomě s "s") si skutečně netroufám.

Všechny tyto komentáře vychází z jednoho ohniska, a to jest "bytí". Co určuje, že já jsem já a pokud jsem to já, doopravdy existuji? Realita vs. Sen. Nejdou od sebe oddělit a ještě hůř je od sebe rozeznáte. Znamená to, že jsem ničím, všichni jsme ničím. Náš život z pohledu času, který je relativní, nemá žádný význam.

Děkuji vám, Marku, že jste nad veřeje vašeho Filozofického klubu umístil tohle prohlášení.
Už pro mě bude snadné zde nezavazet.

Vaše rozhodnutí. Odpovídal jsem na komentář, který byl na mě mířený. Jelikož o existenci multivesmíru vím pramálo, nechtěl jsem se do té diskuze pouštět.

Nicota obchází bytí. To znamená, že bytí nemá žádnou potřebu nicoty, má-li být uvažováno, a my můžeme vyčerpávajícím způsobem prozkoumat jeho ideu, aniž najdeme sebemenší stopu po nicotě. Ale na druhé straně nicota, která není, může mít jen propůjčenou existenci a získává tak své bytí z bytí. S nicotou jejího bytí se utkáváme pouze uvnitř hranic bytí, a totální zánik bytí by neznamenal nastolení říše ne-bytí, ale naopak současná zánik nicoty. Nebytí existuje pouze na hranici bytí.

To mě uvedlo k tomuto: Jaký je rozdíl mezi nicotou a nekonečnem?

jsou inverzně proporcionální 1/∞ = 0

...a to jsem si až doteď myslela, že jsem intelektuálka :-)

Intelektuál, je pouze relativní pojem, to jest: Vím, že nic nevím a když říkáš, že ty víš, neznamená to, že já toho vím víc než ty.

Jsem určitě pro filosofování! Ale když už bychom tady chtěli filosofovat, tak bychom to mohli mít napsané správně, jelikož když se to napíše se Z, tak to nemá s filosofií nic společného, nemá to součást slova SOFIA. ( nechci vypadat jako někdo, kdo má problém s každou titěrností, jen si myslím, když už, tak už filosofujme správně :))

Uživatel svůj příspěvek odstranil.

Yulie, doplním Lectora a připomenu, co už jistě víte, a sice že Sofia se v našich zemích změnila a je z ní Žofia, tak není třeba zbytečně brojit proti Z, kromě jiného i proto, že to není ten nejzapeklitější filozofický problém k řešení.

To je mi ale pošťuchování, všichni máte pravdu. Pro někoho je pravopis známka inteligence a nikoho vůbec nezajímá. Líbí se mi oba postoje. Slova jsou příliš mělká, tak proč dodržovat nějaké zákonitosti, která určila většina, svým způsobem je to určitý vzdor.
(Samozřejmě to někdo tak nevnímá a je prostě negramotný)
M.

Uživatel svůj příspěvek odstranil.

Můj postoj je dvojznačný. Na jedné straně jsem vyrostl na knihovně, jejíž většina exemplářů pocházela z poslední čtvrtiny devatenáctého století, a první třetiny století dvacátého. Proto můj pohled na změny pravidel pravopisu v následujících obdobích je povětšinou spíše úsměvný.
Tak jak čtu, tak také píšu, a starosti si s tím nedělám. Jsem přesvědčen o tom, že v podstatě každá pravopisná norma platící v posledních sto letech je akceptovatelná, použitelná a správná. Více starostí si s tím prostě nedělám.
Na druhé straně mi velice vadí, když narážím na mnou vložené příspěvky, ve kterých dodatečně nacházím chyby a překlepy, a nemám možnost je opravit. (Bohužel ani trojí přečtení vkládaného textu, před jeho odesláním - vložením, jak jsem se přesvědčil, není dostatečnou zárukou.)
To ale na těchto stránkách neplatí. Zde si může každý přispěvatel svůj vložený příspěvek přečíst a opravit, kolikrát je mu libo. Proto mne často zaráží, že osoby, snažící se tu působit jako arbitři, své příspěvky po sobě snad ani nečtou, a jejich snaha o kulturu projevu bývá často minimální. Dovedu pochopit neznalost i neobratnost, a toleruji ji, mnohdy bývám ale spíše svědkem omezenosti a laxnosti. Vždyť i chybějící hlásky zde u mnohých bývají pravidlem.
Já sám v současné době píši na notebooku, a velmi často se mi stává, že v mnohých slovech zvláště první písmeno chybí. Je to dáno mým nezvykem na klávesnici notebooku. Jediným způsobem, jak proti tomu bojovat, (dokud si v domácích podmínkách k notebooku nepřipojím standardní klávesnici,) je každý text si po vložení - odeslání přinejmenším ještě jednou přečíst, a tento typ chyb opravit. Myslím si, že by mnozí uživatelé měli jít po této stránce trošku do sebe, a vlastní příspěvky se pokusili nyní, s menším či větším časovým odstupem po sobě přečíst, a zamysleli se nad tím, jak jejich projevy působí.
Ještě chci na vysvětlenou a pro upřesnění doplnit, že v tomto příspěvku sice navazuji na probírané téma, na druhé straně ony mnou uváděné chyby nenacházím v žádném z bezprostředně předcházejících příspěvků v tomto vlákně.

Marek978:
ad "Co určuje, že já jsem já a pokud jsem to já, doopravdy existuji?"
Zvláštní otázky. Jak jsou myšleny? Důvod zpochybňování "já" (že by se "já "zaměnilo s "ona")? Zpochybňování existence? Na jakém základu? Naše realita by byl matrix? Nebo jak si to mám vysvětlit?

Otázky jsou pro všechny zájemce o diskuzi. :)