Hnusná potvora
K založení tohoto vlákna mě inspiroval komentář jedné uživatelky, který zní:
"Tak nesympatická a protivná hlavní hrdinka se jen tak nevidí."
Uhodnete, o kom to píše? A znáte další podobné ženské literární postavy, na které by se hodila takováto charakteristika?
Uvítám, když své nominace i náležitě zdůvodníte.
Netuším, o kom píše, ale mě se okamžitě vybavila Elena z Upířích deníků :D http://www.databazeknih.cz/knihy/upiri-deniky-probuzeni-26011 a to jsem přečetla jen asi tak první kapitolu... To se vážně nedalo vydržet... A to už jsem k tomu přistupovala s tím, že to nebude nic moc...
Text příspěvku byl upraven 19.05.16 v 22:59
Ruth z:
http://www.databazeknih.cz/knihy/zivot-a-lasky-jedne-dablice-11212
Přispívám svými hrdinkami:
Lady Edgwareová ze Smrti lorda Edgwarea, která bohužel zavražděna nebyla. Výstavní krasavice a herečka, která příliš rozumu ani morálních zásad nepobrala. Přesto nebo právě proto ve své jednoduchosti dokázala sestavit ďábelský plán. Dnes by si vysloužila označení sociopat či psychopat. Během „intelektuální“ konverzace s dotyčnou by někteří zauvažovali o strychninu...
Manon Lescaut – k ní asi není co dodat. Nadčasová persona. Rodiče věděli, proč ji chtěli poslat do kláštera. Dnes by z ní byla tzv. trophy wife a hvězda sociálních sítí.
Kateřina Earnshawová z Větrné hůrky. Mentálně na úrovni zhruba pětiletého dítěte. Kdyby tak její chůvě někdo dal publikaci Malý tyran...
Ana, zvaná též ta blbka z 50 odstínů – neskutečná naivita v kombinaci s příliš vážně branými romantickými literárními díly z dob dávno minulých. Ta emancipace se nám nějak zvrhla – sice děvče vystuduje a nastoupí do zaměstnání, ale fakticky se nechá vydržovat, neustále kňourá a k tomu věří, že svého partnera změní (sic!) v rodinný typ či co (jakpak to asi dopadne?). Obraz nezávislé a samostatné ženy 21. století dostává na frak – každá přece potřebujeme toho fešného atleta s tučným kontem, ale bude to chtít nějaké větší ústupky, že.
Poznatek na závěr: Co mají všechny společného? Každá z nich (si) narazila na nějakého truhlíka, častěji truhlíky, kteří byli střelhbitě lapeni a za svou naivitu po právu potrestáni. Někdy mi je těch mužských hrdinů až líto.
Nesympatických a protivných hrdinek by se určitě našlo dost. Pro mne spojení hnusná potvora znamená někoho opravdu zlého. Protože jsou i sympatické potvory - třeba Scarlett.
Tak ta extra hnusná stvoření:
Cathy z Na východ od ráje
Grande Mamá z Ďáblova čardáše Hany Zelinové
Rebeca od Daphne du Maurier
Anděl temnoty od Caleba Carra - jméno té ženy už nevím, ale potvora je to odporná
Text příspěvku byl upraven 20.05.16 v 08:37
MichelleS: To je právě můj problém, většina "hnusných potvor" je mi vlastně docela sympatická, koho nesnáším jsou hloupé hrdinky...
Mám radost, že téma tak rezonuje a příliv hnusných potvor pokračuje. Skvělé! Zvláště připomínka ďáblice Ruth mě potěšila, ten film si dobře pamatuji a v dobrém na něm vzpomínám - moc jsem se u něj bavila. Jenomže za opravdu hnusnou potvoru v tom příběhu nepovažuji Ruth, ale tu spisovatelku Fisherovou, která - myslím si - má předobraz v několika skutečných žijících amerických autorkách.
Překvapuje mě nominace Rebeky od D. du Maurier na titul hnusná potvora. Je ovšem fakt, že tu postavu z duše nesnáším, ale to hlavně proto, že autorka jí naprosto nezvládla. Už tři roky sbírám síly napsat na tu knihu pořádně výsměšný komentář.
Osobitně děkuji uživatelce Aiwa ze její návrhy - bez ní bych byla zapomněla na Manon, kterou považuji za takovou Paris Hilton 18. století.
A prosím, nezapomínejte na domácí - českou a slovenskou - literaturu; Kundera, Vaculík i mnozí dalších pěkných pár potvor vytvořili, ostatně - měli z čeho čerpat inspiraci, že?
Komu patřila charakteristika z úvodního příspěvku, správně uhodla tsal - opravdu jde o výstižný komentář k Emě Bovary.
V soutěěžích o miliony nebývají tak těžké otázky :=)).
A abych nezapomněla na svojí favoritku - za nepřekonatelnou hnusnou potvoru považuji Sonětku z Leskovovy novely Lady Macbeth Mcenského újezdu. Celý ten příběh mě fascinuje, tak výstižně vylíčené koncentrované lidské zlo ve všech, úplně všech postavách, jsem nikde jinde nečetla.
určite skôr živé potvory, než nejaké literárne. Mimochodom, keď sa aj autor pokúša nejakú potvoru dať do literárnej podoby, nie všetky reálne predložky sú použiteľné. Skoro žiadna z nich. Čo ma teda úprimne mrzí.
Dolores Umbridgeová.
http://www.databazeknih.cz/knihy/harry-potter-harry-potter-a-fenixuv-rad-13
Mě napadá:
Hilda z Lips Tulliana
paní Boyntonová ze "Schůzky se smrtí" (ačkoliv zdaleka není tak zvráceně sadistická jako ve filmové verzi)
paní Donovanová z "Dolores Claibornové" (napněte ta prostěradla pořádně, Dolores)
matka hrdinky ve "Vstup do ráje zakázán" (ta je teda prvotřídní, na tu bych snad vzala sekeru)
No a z těch tradičních: Adinka Mandlovic ve svém vlastním životopisu
Text příspěvku byl upraven 20.05.16 v 11:11
Murdstonová, k té se připojuji... nepřítomnou/neexistující tyranskou tchýni zastoupila dokonale, na Heepovou se už tolik nepamatuji, ale matně si vybavuji že byla stejně slizská a úlisná jako synáček
No a ještě paní ředitelová Squeersová z Mikuláše Nicklebyho...
Jana Eyrová žádná sadistka nebyla, Adélka byla na svůj věk poněkud teatrální, i když je fakt že pohledem dneška nic extrémního, na svou dobu jistě, to se (v "lepších rodinách") dětičky předváděly světu jen na chvilku po večeři - přehlídka porcelánových panenek, a zase šup s vámi za zavřené dveře.
Na druhou stranu mě Jana nijak nedojala tím, že sotvaže její rozmazlený (nakonec) manžel zamrmlal, že mu nevěnuje 120% svého času, rychle milé Adélce našla "vhodnější" školu s "rozumnějšími požadavky".
Text příspěvku byl upraven 20.05.16 v 12:32
Myslím, že se ten původní komentář týkal hlavní hrdinky z Dívky ve vlaku. Mně však nevadila.
Zaujímavé, ako ľudia dokážu vidieť vtedajšiu morálku dnešnou optikou. Vtedy bola Adela malé dieťa, ktoré prejavovalo znepokojujúco frivolné sklony, ktoré, keby sa nepotlačili, by jej takmer určite zničili život a dnes - "veselé kontaktní dítě". Super.
Text příspěvku byl upraven 21.10.16 v 17:23
Jana nemala macochu, mala tetu.
Ja som žiadne pohŕdanie nezaznamenala, snažila sa Adelku zošnurovať, to hej, ale kvôli tomu, aby v anglickej spoločnosti dokázala existovať. Adelka bola dosť povrchná a zrejme aj koketná, to ju chcela odnaučiť. Jane pani Reedová ubližovala, lebo ju nenávidela a Jana sa snažila Adelke pomôcť, lebo ju mala rada. Z dnešného pohľadu to môže byť priprísne, ale nie na vtedajšie pomery, veď morálka bola úplne iná.
Reader, čo sa ti nezdá? Že dala Jana Adéle do školy? Veď ani nebola jej dcéra, ktovie či bola vôbec nevlastná dcéra (pater incertus) a vtedy veselo strkali do škôl rodičia svoje vlastné decká a vídali ich len cez prázdniny.
ad Ulriška - už to bylo před několika příspěvky dozadu uhodnuto: původní komentář, který to zde odstartoval, byl na adresu paní Bovaryové, a ta opravdu vlakem nejezdila. Když vám Dívka ve vlaku "nevadila", tak nemá smysl jí tady ani zmiňovat.
Mnohé z těch, které jste jmenovali (-y), ani neznám, proto prosím, nezapomínejte připojit stručnou charakteristiku těch osob a jejich tvrůrce.
Snad se shodneme i na slečně Kruťákové, ředitelce školy, do níž chodila Dahlova Matylda.
A co říkáte na Fitzgeraldovu Daisy z Velkého Gatsbyho? Patří sem?
Text příspěvku byl upraven 20.05.16 v 13:15
Samozrejme, že frivolná a koketná nie sú slová, ktoré by sa hodili k detskému chovaniu, ale Adela to odpozorovala od svojej matky, ktorá taká bola. Je to spomenuté v texte. A Jana sa ju len snažila vychovať čo najlepšie podľa dobovej morálky, čo je na tom také nepochopiteľné?
Text příspěvku byl upraven 20.05.16 v 14:26
Vložit příspěvek