Jak přicházíte ke knihám? Kupujete je, půjčujete v knihovně, nebo...?
Asi to řeknu takhle, chodím do dvou knihoven abych si mohla opravdu vybrat co se mi líbí (ale hold žiju v malé vesničce poblíž dvou malých městeček), ale jakmile to jen jde kupuju a kupuju a kupuju. Ono vlastně, peníze utrácím jen a jenom za knihy a fakt, že už je nemám kam dávat a musím je skladovat do skříní, tašek a beden mluví samo za sebe XD
Já si knihy poslední rok a půl...jen kupuji- na bazarech a občas i nové -
také už jich je požehnaně! Dříve jsem chodila jen do knihovny...ale to už nějak nestíhám!
Chodím téměř výhradně do knihovny, riziko, že se mi kniha třeba za 300 Kč nebude líbit je značné a málokdy ho hodlám podstoupit :)
No, já taky chodím výhradně do knihovny, pomyšlení, že utratím celkem velkou sumu peněz (jo, knihy jsou občas fakt zbytečně drahý) za knihu, o které toho nic moc nevím a pak se mi třeba nebude líbit, z toho bych se fakt asi brzo zcvokla. Snad všechny knihy, který mám koupený se řadí mezi mé oblíbené knihy, které si opravdu přeji mít po ruce a vědět, že jsou opravdu moje, jsem objevila v knihovně, a když jsem je dočetla, okamžitě jsem hledala v knihkupectví, protože jsem se šíleně těšila, až si je přečtu, zase, a už budou moje. Zkrátka ke všem mým knihám mám takový zajímavý osobní vztah, a snad mě nikdy neomrzí přečíst si je kdykoli znovu....No, a další důvod, proč si knihy nekupuji, je ten, že kdybych si je měla kupovat s takovým tempem, jako si půjčuju knihy knihovny, to by asi fakt nešlo. Na tolik knih, byť třeba jen týdně, fakt nemám...
Já to mám obdobně jako binysek. Chodím, jak do knihovny tak si knížky i kupuju, ale nejsem si jistá názorem s tou malou knihovničkou! Mě přijde, že ti lidé co mají malé knihovničky, čili skoro žádné knihy u sebe doma, to mají pak v bytě děsně sterilní a neosobní, ale je to pouze můj názor a rozhodně se nechci hádat.:)
Text příspěvku byl upraven 18.10.14 v 22:01
Do knižníc chodím pravidelne a vždy si odnesiem plný batoh kníh. Ale malú knižničku si neviem ani predstaviť. Z detstva som zvyknutá z domova aj z návštev u príbuzných a známych na knižnice siahajúce do stropu - tak to mám teraz aj ja. Mám knihy na policiach, na stole, po nábytku, na zemi, na kresle, na posteli... Neviem a nechcem to inak.
Většinou obojí, v různém poměru. Teď drtivě převládá půjčování knih před kupováním (kvůli místu i financím), ale byly měsíce nebo i roky, kdy to bylo opačně.
Pomalu se blíží Vánoce a v předvánočním období u nás vítězí kupování knih.
Máme s manželkou velkou knihovnu čítající lehce přes 400 kousků, ale nové knihy už není kam dávat, takže se postupně knih zbavuji a postupně přecházím na e-knihy, které čtu na pětipalcovém displeji telefonu. Něco tomu sice chybí (papír), ale je to mnohem praktičtější, mít několik stovek knih stále u sebe a číst kdekoli a pohodlně.
Půjčovnu knih nevyužívám od dob studenstkých. Nelíbí se mi, že jsem tlačen termíny vrácení, že musím někam jít, s něčím se tahat a pak se s tím tahat zpátky.. Není na to čas a ani chuť.
Když knihy, tak vlastní.
Kupuju. Bohužel čtu jen v angličtině a tu knihovny nevedou (a to málo, co má plzeňská anglická knihovna je zase pro mě nezajímavé - v podstatě jen klasika. Nové knížky už asi ani nedoplňují).
To binysek: Ano, chápu vás, také mám problém narvat knihy, co jsem ukořistila do knihovny! V knihovničce jsou ve dvou i ve třech řadách a už se tam nic nevejde, takže to musím stavět do nepěkných komínků na kde co../
Ale u nás je tradice kupovat knížky k ježíšku, takže to budu muset vyřešit, nějak...
Také sním o další knihovně a to pořádné.)
PS: Ani netušíte, jakou mi dalo práci zjistit, proč mám o jedno upozornění víc, než jsem našla tento příspěvek.)
Text příspěvku byl upraven 20.10.14 v 14:45
Knížky si pouze kupuji. Je to pro mě radosté potěšení když jdu do svého oblíbeného knihkupectví a koupím si dobrou knihu a pak jak jí přečtu tak si jí láskyplně uložím do knihovničky.
Řekla bych, že je to zhruba půl na půl. Nějaké starší knihy, nebo knihy u kterých si nejsem jistá jestli mě budou bavit je volba jasná (zajdu do knihovny). U zbylých případů raději kupuji, je to přeci jen lepší, protože se nemusím starat o to, kdy mám knihu vrátit, jestli jsem knihu omylem nenatrhla a tak podobně. Navíc si knihu můžu vystavit do knihovničky, aby mi ji pěkně zdobila a také si ji můžu kdykoliv vytáhnout a číst si z ní znovu.
Raději si knihy kupuji. Je mi jedno kde, jestli přímo v knihkupectví, v antikvariátu nebo v bazaru. Půjčuji si jen výjimečně, protože následně mám velký problém se s knihou rozloučit. Převážně, i když si knihu půjčím, stejně ji časem dokoupím.
Skoro vždy knihovna. Je fakt, že lhůty vrácení jsou svazující, ale i přesto knihovny miluji.
Proč někam chodit nebo si něco půjčovat? V knihovně mám 1 metr nepřečtených spisů Julia Zeyera z roku 1906 atp. "Vy bledé hvězdy," šeptala jsem,"buďte svědky mého činu, hle co zasluhuje tento bídný, ošemetný muž? ....Rujný jeho chropot plnil mně ošklivostí"......no není to nádhera? To je lahůdka. Představivost všeho co je v knize skoro 100% a jedinečný zážitek. Musí se číst POMALU !!!
Hlavně kupuji, půjčuji si spíš od známých a kamarádů. Knihovna většinou nemívá knihy, které chci a máme tu príma antikvariát. Momentálně mám nějakých 20 nepřečtených kousků (vlastních) a tři půjčené...
Vlastně výjimka by byla; knihovna zdejšího meditačního centra, ale to je spíš volná výpujční police s drobným poplatkem :)
Knihy si kupuji, ten pocit kdy mam knihu ve sve knihovne, kdykoliv se k ni mohu vratit a nemluve, ze ladi memu oku mi dela velke poteseni. Jsem pysna za kazdy novy kousek v me sbirce.
Včera jsem měl zajímavý rozhovor s jedním starším člověkem, který dělal v šedestátých letech knihovníka na vesnici kdes na Moravě. Tipněte si, kolik tam měl knih.
Myslím, že je to podle období. Raz je období, že člověk knihy prostě hromadí i když poslední dobou se snažím vytvořit tu největší a nejúžasnější sbírku v historii obývacích pokojů, a jindy je období tzv. zbavování knih. Mám rád procházky tak cesta do knihovny by mně nevadila... nechodím protože: 1) jsem měl sen, ve kterém jsem podobně jak El Bunda nevrátil knihu, a knihovnice mě pronásledovala ve snech. Je to takový nepříjemný pocit, číst bichlu a vědět, že ji musím vrátit nebo prodloužit dobu půjčení. 2) kolikrát jsem v knize z knihovny našel šušeň !!! Knihovna má i své výhody: 1) potkáte zajímavé lidi 2) široký rozptyl literatury
lenkaknel, takřka trefa. Měl jich tam prý 95 a celkový roční rozpočet na provoz činil 300 Kčs. V zimě bylo zavřeno, potože knihovna neměla hajcung.
Vložit příspěvek