Jak začít s poezií?
Ahoj. Jsem srdcem knihomol, jako asi každý tady na stránkách. Ale k poezii jsem se zatím tolik nepropracovala. Doporučili byste mi čím z poezie začít? Co nesmím přehlédnout? Děkuji! K.
Text příspěvku byl upraven 15.03.20 v 08:34
Nesmíte přehlédnout svůj názor/postoj k poezii. V profilu zde na DK se o vás nic nedozvíme, ale předpokládám, že jste už nějakým stupněm veřejného vzdělávání prošla a tedy nějakou báseň už musela přečíst, nebo dokonce recitovat.
Vzpomeňte si, která se vám líbila a začněte tou autorkou/autorem. A odtud jistě plynule přejdete k předchůdcém, nebo naopak pokračovatelům.
Nebo to vezměte z opačného konce.
Sledujte třeba poetické vlákno zde, nebo nějakou skupinu na literárních webech, nebo dokonce dobře moderovanou skupinu "Poezie pro každý den" na opovrhovaném/démonizovaném FaceBooku, abyste si udělala představu o šíři palety.
Protože co je poezií pro některé, je pro jiné "hrůza rozdělená řídícím znakem ENTER". A vice versa.
Já dávám přednost svým současníkům, tak vykopávám třeba Danielem Hradeckým:
„Nádražní hodiny trpěly nespavostí,
z nudy vymýšlely minuty
a z odlitků vteřiny
obráběly pouta mých odjezdů.“
Text příspěvku byl upraven 15.03.20 v 06:15
Doporučím třeba tohle:
https://www.databazeknih.cz/knihy/ladim-struny-klece-343861
Z mého pohledu je to skvěle vyvážené - není to kýč a zároveň to ještě pochopí i čtenář, který se o poezii dosud nezajímal.
Naštěstí jsem na střední škole měla skvělou češtinářku, která nás naučila rozumět a mít rád poezii. Její názor byl asi takový: básník vyjádří nějakou náladu, pocit, myšlenku a čtenář, který báseň čte, buď cítí, že s ním ta báseň rezonuje, má pocit, že básníkovi "rozumí", že něco cítí stejně - v tomto případě je to ta pravá poezie pro dotyčného čtenáře. Pokud ne, nemá smysl nad básní příliš hloubat a přemýšlet, co asi "chtěl básník říci" - prostě to není básnička pro vás. Pokud vás nějaká básnička osloví, poznáte to okamžitě. Která báseň bude pro každého ta pravá, není vždycky stejné - záleží na životních zkušenostech, ale i náladě v daný moment, dokonce i na prostředí, na tom, co máte rádi....
Abyste si poezii opravdu zažila, musíte na to jít pomalu a nesmíte se jí přehltit - sbírku básní nelze přečíst na jedno posezení.
Já jsem si od svých studentských let zaznamenávala básničky, které mne oslovily, mohu tu napsat pár příkladů (ale samozřejmě to neznamená, že se budou líbit i Vám).
Antonín Sova: např. Co slunce na květinách časně vstalo
(pokud máte ráda tu chvíli, když se ráno probudíte a do okna vám svítí sluníčko)nebo: Slunce své napíná struny (nálada teplého jarního dne)
Ještě Ant. Sova: Mušle, Květ narcisu, Co mohl najíti poutník,
Od mrtvých k živým, Sloky o mládí
Také se mne líbí poezie málo známé básnířky Markéty Procházkové.
(např. básničky Vodotrysk, Jarní déšť v Praze, Loučení s prázdninami,Poděkování za květy, Myslíš že lásku znáš? Jeřabina)
Rozverné básničky s humorem píše Jiří Žáček.
Klasika, kterou asi znáte z hodin literatury ve škole, např. doporučím:
Jaroslav Seifert: Píseň o dívkách, Píseň, Svatební píseň
Jaroslav Vrchlický: Za trochu lásky, Vánoce
Fráňa Šrámek: Splav
Vítězslav Nezval: Na břehu řeky Svratky
Krásné básničky pro děti jsou od Josefa Václava Sládka.
Také se mne líbí výbory z poezie různých národů, např. sbírka
Prázdné hory jsou plné větru a deště (korejská zenová poezie) nebo Písně vrbového proutku (eskymácká poezie).
Tak snad Vám tyto tipy budou užitečné.
Přeji hodně radosti v objevování poezie - určitě se najde ta správná básnička právě pro Vás.
Text příspěvku byl upraven 18.03.20 v 10:45
Myslím, že špatná volba není ani prolistovat nějakou antologii a zkusit, co vás trochu osloví.
Vždycky jsem měl k poezii poměrně daleko. Kdysi mne, pro mne až překvapivě, velice oslovil:
https://www.databazeknih.cz/autori/vaclav-hrabe-566
jinak s antologiemi by to mohl být dobrý nápad - příležitost k tomu objevit co oslovuje právě vás.
Zkuste antologie. Tady třeba máte rovnou stovku autorů: https://www.databazeknih.cz/knihy/sto-modernich-basniku-48301
Kerol_cz: V této diskuzi je 22 stran básní, většina se jmény autorů a názvy sbírek:
https://www.databazeknih.cz/diskuze/volna-diskuze-5/pod-kvety-skoricovniku-1154/str-1
Kerol_cz: Začni od začátku. Homér, Vergilius, Ovidius a třeba taky Lao-c'. Pak trochu středověku, zejména Villon, Chaucer, Dante. A k tomu třeba ještě Shakespearovy sonety. Když tohle spolykáš, máš jistej základ a můžeš zkusit se začíst do současnějších autorů - v tom se už moc radit nedá, každej si musí svoje vůně a barvy najít sám.
Vložit příspěvek