Jaký máte nejraději knižní žánr a proč?
Já mám nejradši fantasy...můžu tak skvěle uninout z reálného světa a zažít něco, co normálně není možné ;-)
Mňa to asi tiež najviac ťahá k fantasy, možno preto, že rada snívam s otvorenými očami a fantasy mi to plne umožňuje. Ale rovnako ma vie zaujať aj iný žáner. Preto netriedim literatúru až tak podľa žánrov, ale skôr podľa toho, čo mi vie poskynúť. Najdôležitejší je pre mňa buď kvalitný humor alebo emócie, prípadne oboje.
EDIT: Ešte doplním, že ak by som mala zovšeobecniť, ktoré žánre sú mi najvzdialenejšie a moc ich nevyhľadávam, tak by to boli asi detektívky, romantické, dramatické a historické romány. Vylučovacou metódou mi to ide akosi ľahšie :D
Text příspěvku byl upraven 26.04.14 v 13:14
Taky lobuju za fantasy. Již to tu bylo zmíněno, ale důvod je ten že můžeme uniknout ze šedi dnešního světa, kamkoli chcem... do různých světů, kde je možné všechno... čarovat, potkávat fantastické bytosti, můžeme se ponořit do příběhu a být alespon na chvíli čím chceme... a o to tu jde :)
No chcel som napísať jednoznačne fantasy, ale keď si pozriem svojích posledných desať prečítaných kníh, tak tam mám fantasy iba jednu. Asi sa začínam meniť :-)
Dokonca som čítal aj historický román a to už je čo povedať...
Nemám zrovna vyhraněný žánr,ráda přečtu cokoli.Hlavně když knížka není zdlouhavá a nudná.No přiznám se,že zrovna nemusim knížky o upírech.:)
Já mám nejradši detektivky. :) A občas thrilery. Je to takové napínavé. :)
Ale tyto knihy ráda prolínám fantasy, to je pak takový svět mimorealitu, do kterého se ráda občas upnu. :)
Já mám ráda cokoliv. Hlavně, že kniha není nudná. Přečtu všechno přes romantiku, někdy fantasy, dokonce i historii, což je u mě co říct!
je to hrůza :-) ale když proberu vše co jsem kdy přečetla, vychází mi jako jasný vítěz "červená knihovna". Ale není to tak úplně moje vina. Vždyť víc než půlka detektivek obsahuje nějakou tu mileneckou dvojici (trojici, čtveřici...), stejně tak Pratchettova zeměplocha = fantasy, historické romány (namátkou Sinuhet) jakbysmet, humoristické romány nebo hry (Wodehouse, Jirotka, Němotová, Wilde) totéž, no a klasika realistické literatury - Dickens - byl snad ze všech nejhorší sentimentální ufňukanec. A to jsem se ani nedostala k Austenové, Eyrové které si vlastně na nic jiného ani nehrají. Jediný žánr u kterého si tím nejsem jistá jsou horory, do těch nejdu ;-)
Text příspěvku byl upraven 26.04.14 v 13:50
Detektivky. Ona už je to rodinná tradice, čtou je u nás skoro všichni. Proč? Je to napínavé, záhadné se spoustou zvratů a skončí to dobře (tedy většinou najdou vraha a někdy i zachrání potenciální oběť). Líbí se mi popisování charakterových rysů postav a myšlení vraha. Prostě odlehčená psychologie. "Souboj myslí" detektiva a vraha a boj s časem mne taky nenechává chladnou. Miluji Jacka Reachera, Harryho Holea, Hercula P., Carla Morcka s jeho kolegy a se slečnou Marplovou si taky rozumíme. Poslední dobou jedu hlavně severské. Kouzelná temnota Skandinávie ;-). Navíc umožňují nahlédnutí do myšlení a někdy i třináctých komnat dané společnosti.
ja mám rada hocijaky žáner, ak je kniha dobre napísaná a pútavá. Najradšej mám asi detektívky a trilery, ale striedam to s románmi, humornými knihami ako aj historicko - dobrodružnými príbehmi, nepohrdnem ani psychologickým románom, plánujem vyskúšať aj fantasy a sci-fi, mám rada, keď je to rôznorodé. Ak čítam viac kníh rovnakého žánru za sebou, začínam byť z toho unavená, takže to zvyknem meniť. Čo vyslovene nemusím sú také tie nasladlé ľúbostné romány - a la červená knihovna.
Nejraději mám literaturu faktu o něčem, co mne právě zajímá. Obzvlášte, když je psána čtivou formou a člověk se nemusí na každé stránce několikrát vracet, aby pochopil o co jde.
Hned potom bych zařadila příběhy ze skutečného života, které autor na vlastní kůži zažil a rozhodl se podělit se čtenáři. Momentálně čtu nejraději vzpomínky z období 2. světové války. Nepohrdnu ani válečným románem, velkolepou historickou ságou, nebo třeba dobrou fantasy. A samostatnou kapitolou jsou potom speciální "mystické" romány Gustava Meyrinka.
Text příspěvku byl upraven 30.04.14 v 12:14
Já jednoznačně fantasy a erotické romány :P I když teď se chystám na nějaký horor nebo triller, ať je změna :)
Já čtu nejraději taky fantasy a důvod?
Jako dítě i trochu starší jsem vždycky milovala pohádky. Mám jich doma docela slušný výběr, a to přirozené i umělé, české, cizí i docela exotické. Vždycky se mi líbily, jen mi - jak jsem stárla - začalo chybět, že nejsou tak propracované, že nevidím hrdinům do hlavy, že jsou až příliš jednoznačné z hlediska dobra a zla. A když jsem poprvé objevila fantasy, tak mi dala právě to, co mi u pohádek chybělo, a zároveň zachovala ty nekonečné možnosti a zázraky, které pohádky nabízely.
Nejsem vyhraněná čtenářka jednoho nebo dvou žánrů. V pomyslném košíku přečtených knih mám jak literaturu faktu a encyklopedie (momentálně se probírám malíři a historií), profesní romány, humor, historické romány, romantiku, tak i nějaké detektivky, thrillery a sci-fi.
Text příspěvku byl upraven 14.07.14 v 20:35
já miluju humoristické knihy, ale problém je v tom, že většinu knih označovaných za humoristické bych tak neoznačila a v podstatě i žasnu, když čtu, čemu všemu se lidé pořádně zasmějí - takže miluju jen "své" humoristické knihy, pak klasické detektivky, tedy ty, kde krev a utrpení jsou jen lehce načrtnutou kulisou, zato šedé buňky detektivů pracují o sto šest, literaturu faktu zejména pokud se čehokoliv v přírodě týká ba i psychologie lidské a samozřejmě knihy o psech a kočkách
(pokud o nich nepíše paní Frýbová)
Text příspěvku byl upraven 30.07.14 v 20:18
Když mám náladu tak vlastně jakýkoliv žánr. Když mé srdce(?) nebo spíš můj mozek(?) touží třeba po detektivce nedá pokoj dokud si prostě nějakou nepřečtu, a tak je o i u ostatních žánrů. Ovšem nejvíc preferuji sci-fi a fantasy. :)
Magický realizmus Marqueza a historické romány, to sú knihy kde zažívam pocity, aké pri iných nie.
binysek: S tým humorom súhlasím, je veľmi málo humorných kníh, ktoré by sa mi páčili a ešte k tomu by som sa pri nich aj zasmiala. Ale nájdu sa aj také a vtedy to ozaj stojí za to. U mňa sú to zatiaľ knihy len troch autorov, T. Sharpe, J. Kulhánek a T. Pratchett. No páčia sa mi tak veľmi, že humor v literatúre kladiem mimoriadne vysoko.
Azizi - Pratchetta mám doma, ale přiznám se, že zatím jsem přečetla jen Nefalšovanou kočku a ta je skvělá, Sharpeho mám dva díly. ale nečetla začínám se na něj těšit a o Kulhánkovi jsem dodnes neměla ani tušení . tak je vidět, že pořád má správný čtenář co objevovat i ve své preferované oblasti
Vložit příspěvek