Kam s knížkami s věnováním?
Hezký den, knihomolové. S bývalým přítelem jsme si do knih vypisovali věnování. Bohužel, naše cesty se rozešly, a já už je mít nechci. Neměl byste někdo zájem o knihy, ve kterých je na prvním listu psáno věnování? Případně nevíte, zda by o ně měla zájem třeba nějaká škola či knihovna? Věnování není nijak extrémně osobní, dá se buď přelepit, stránka vytrhnout, nebo jen tak nechat...
Mám tu tyto ve skvělém stavu, nečtené (ty bych dala se slevou):
Nová ilustrovaná Harry Potter a Kámen mudrců /rezervace
Keri Smith - Tohle není kniha
A tyto čtené (za symbolickou cenu):
Helen Fielding - Bridget Jonesová, Láskou šílená
Jonas Johasson - Analfabetka, která uměla počítat
Stieg Larsson - Muži, kteří nenávidí ženy
Lars Kepler - Paganiniho smlouva
Text příspěvku byl upraven 22.08.18 v 19:47
IMHO, knížky s věnováním není třeba mrzačit tím, že se bude chtít vepsaný text zakrýt resp. zničit. Při listování antikvárními knihami to není zase až tak výjimečná situace, že věnování je dalším, vloženým "příběhem v příběhu".
I když knihy, které nabízíte konkrétně, jsou velmi std. a poměrně nová produkce, takže se po nich antikváří asi neutlučou.
Souhlasím s uživatelkou TakySimona. Nemrzačit, nezakrývat, neničit. Za 50 let to bude mít přidanou hodnotu. :-)
Proč až za 50 let?
Já si vždycky představuju, co přimělo předchozího majitele se té knížky zbavit/vzdát.
Ale je fakt, že málokdy jsou to "pohodindové" (brrrrr!!!) příběhy...
Já to myslel obecně, za 50 let. Pro mě osobně to má cenu okamžitou. Vždycky, když si koupím knihu v antíku, tak ihned zkoumám, jestli neukrývá nějaký poklad. Většinou mám ale štěstí na téměř intaktní knihu. Což je taky fajn, ale pozbývá to ono dobrodružství. :-)
https://www.databazeknih.cz/diskuze/diskuze-o-knihach-7/jakou-kuriozitu-jste-nasli-v-knize-2321/str-6#new
rebellda: Každopádně neničit!!! Kniha bez listu je znehodnocená. Můžete je nabídnout třeba prostřednictvím místního bazaru. Do poznamky pak připište stav, případně, že kniha obsahuje věnování.
Také naprosto souhlasím s názorem TakySimona- věnování v knize je velice osobní a s knihou dostáváme do ruky i určitý osud knihy a podle mě má taková kniha určitou vyšší hodnotu, než kniha koupená v knize a vonící novotou. Rozhodně vytrhnutím listu s věnováním kniha ztrácí na hodnotě. A knihy ničili jen Barbaři.
A ještě dodám... :-)
Věnováni v knize je důkazem lásky. A láska je důležitá, krásná. Neničit a nechat. Na důkaz toho, že lásku ničím nenahradíš. :-)
potrebu mrzačiť svoju ľúbostnú korešpondenciu so svojim vlastným manželom mala aj moja pratetička. Strihala listy na drobné kúsky, namáčala do vedra s vodou a roznášala po okolitých smetiakoch. Bála sa, že by sa niekto na tých listoch pobavil.
Na druhej strane je fakt že knihy s venovaním majú nižšiu hodnotu a časť autorov ani knihu nepustí z ruky, pokiaľ do nej nenapíše venovanie.
bamba: Tak ja ako autorka nemám rada písanie venovaní a neurobím to, pokiaľ na tom druhá strana vyslovene netrvá.
Venovania v knihách z druhej ruky mi však nevadia, hoci je to trochu smutné vidieť, že ten, kto knižku dostal, ju už pravdepodobne nechce alebo nežije.
Jsem asi barbar, ale pokud jsem se kdysi zbavovala knížek s věnováním z toho důvodu, že osoba, která tam věnování napsala, mě zklamala a nechtěla jsem si knihy od ní nechat, tak jsem ona věnování vytrhala, rozcupovala a máčela v umyvadle obdobně jako prateta od "bamba". Následně jsem ty kousky vmíchala do odpadkového koše mezi co nejvlhčí zbytky z kuchyně. Připadá mi nevhodné, dát něco tak osobního všanc ostatním, chápu to jako urážku člověka, který věnování psal, i když mě třeba zklamal. Nicméně jako kupující knih z antikvariátu mám paradoxně ráda, když nějakou osobní stopu objevím - věnování, zapomenutý dopis, pohlednici, záložku....
propánakrále, nepište sem všichni, jak jen ta věnování zvyšují hodnotu knihy a jak jsou či jednou budou vzácná! Já si chci od té paní nějakou tu knihu koupit a kvůli vám mi teď zvedne cenu :=)))
A přitom to chtěla prodávat za symbolickou částku! Co udělá, až si to přečte?
Teď jsem četla půjčenou knihu od Františka Niedla s osobním věnováním - byl to dar od čtenáře.
A také jsem si říkala jako Adhara - adresát už zřejmě nežije...
Věnování nic nemůže pokazit. Můžete jako čtenář jen získat.
Získat emoce, které člověk při kupování knihy cítil a posléze jimi obdařil svůj dárek druhému.
Diskuze je zavádějící a neměla by se ubírat jiným směrem.
Co na to, že se láska nepovedla? Existovala a papír ji zachytil. Je jejím důkazem.
Knihy s věnováním zvyšují hodnotu knihy. A co na tom, že se ji obdarovaný zbavil...
Jeho hloupost a nevyrovnanost. V době autorství pisatele byl obdarovaný šťastný...
Proč tedy tato póza?
Nerozumím...
Tak samozřejmě pokud má někdo velký dům, může takové knihy které, pokud by je měl na očích budou připomínkou zklamání, odnést na půdu či do sklepa a po letech se na ně bude dívat jinak.
Ale pokud takovou možnost nemá a chce se těch knih zbavit není to hloupost ani nevyrovnanost. Kór, když ty knihy třeba nejsou jinak nijak vyjímečné.
Ale knihovny takové knihy určitě nepřijmou, v knihovnách o knihy z druhé ruky většinou zájem nemají.
mám pomerne veľkú knižnicu, ale zatiaľ som sa k tomu nedostala aby som z kníh vytrhávala venovania. Asi k tomu nepríde. Pripadalo by mi to podobne barbarstvo ako páliť, strihať fotografie len preto, že už nechodím s X, Y, Z.
Moji predkovia museli páliť svoju korešpondenciu a tak mám k tomu zvyšku čo sa dochovalo napriek všetkým súdruhom slušnú úctu.
Taky mám pár knih s věnováním, které jsem běžně nabídla v bazaru, ponížila kvůli tomu cenu a do popisu uvedla, že je s věnováním. Jeden kupující mne dokonce poprosil, abych mu ke knize dodala vlastní rukou psané dobrozdání, že si ji opravdu koupil a nezcizil mi ji :-). Takže bych knihy s klidem nabídla zde v bazaru nebo do antikvariátu.
A co se těch osobních příběhů týče, párkrát jsem už koupila knihu, v níž dokonce byl založen soukromý dopis - to teprve byl bonus k antikvariátní knize.
Knihy s věnováním jsou super. Pár jich mám doma za antikvariátu. Klidně se prodaj do antikvariátu, vezme je i knihovna, je to kus historie bývalých majitelů. :-)
Text příspěvku byl upraven 27.08.18 v 19:50
Děkuji všem moc za odpovědi :) Knihy si skutečně nechávat nechci, protože už je nechci otevírat. Zkusím antikvariáty, překvapilo mně, že by vám udělalo radost něco takového najít, takže někam to odnesu a budu ráda, když budou dělat radost dál :)
Knihy s věnováním- knihy bez věnování, jsou to vždycky knihy, které by se rozhodně nijak ničit neměly. Bylo by to svým způsobem i znevažování práce toho, kdo knihu napsal. Ale řešení, jak se nechtěných knih ladně zbavit je nabídnout je – my když jsme se stěhovali, přišli jsme na to, že spousty knih, co doma máme už číst nikdy nebudeme- byly tam i knihy s věnováním od EX, no a to jsem do nového bydliště fakt nechtěla. V současné době jsou úžasné ty knihovničky na nádražích. Všimla jsem si, kolik lidí v sobotu dopoledne v hale českotřebovského nádraží u této knihovničky stojí, čte a bere si knihy do vlaku. My to tenkrát řešili tím, že jsme knihy převezli do místní knihovny. Teď bych to řešila právě těmi knihovničkami na nádražích. Není tam jen braková literatura. Třeba moji známí tam vezli knihy z knihovny po zemřelé babičce a do týdne byly všechny knihy pryč. Určitě někomu udělaly radost – i když v polovině v nich byla věnování.
Text příspěvku byl upraven 29.08.18 v 11:32
Zrovna z jednoho nadražního knihoregalu jsem si přinesla knihu z věnováním. Vyplývalo z toho, že tu knihu někdo jako dítě dostal k narozeninám. A nedávno jsem koupila knihu přez fejsbuk a také je v ní věnování. Tentokrát takové co člověka napadne jestli důvod prodeje není takový jako má zakladatelka vlákna. Ale vzhledem k tomu, že dotyčná osoba prodává hodně knih, tak asi ne. Je fakt, že nevím jestli bych tu knihu koupila, pokud bych o tom věděla, hlavně protože nevím co teď s tím, když jsem to koupila na jedno přečtení.
Vložit příspěvek