Knihy, ktoré (žiaľ) nevyšli v češtine či slovenčine
Na začiatok uvediem tri tituly zo žánru populárno- náučnej literatúry:
Ian Morris: Why the west rules for now
Richard Dawkins: The extended phenotype
Robert Conquest: The harwest of sorrow
bulat, v češtine ani v slovenčine nevyšli milióny knižních titulov, které kedy boli napísané a denne na celom svete vznikajú. Máte ambíciu ich v tomto vlákne všetky vymenovať?
Rozhodne nemám tú ambíciu, skor mám na mysli tituly, ktoré čitateľ považuje v danej oblasti za zásadné a zatiaľ sa nedočkali prekladu.
Malým problémom bude, že koľko je čitateľov, toľko je názorov na to, čo je zásadné a čo nie.
P.S. Vlákno by sa mohlo nazývať aj : "Strom prianí" a každý by tam napísal to svoje.
Text příspěvku byl upraven 22.02.19 v 03:10
E.O. Wilson: Sociobiology: the new synthesis (1975) - veľmi vplyvná a citovaná kniha
Ki Longfellow - Flow Down Like Silver: Hypatia of Alexandria
(historicka fikce - zivotopisny roman - filozofie)
Text příspěvku byl upraven 29.05.19 v 10:01
Michael Tsarion - The Tree of Life: Exposing the Art of Holy Deception
Michael Tsarion - Disciples of the Mysterium
(popularne naucna, filozofie)
Text příspěvku byl upraven 29.05.19 v 10:00
Mě víc štve, když začnou vydávat nějakou sérii a nepřeložej jí celou. To bych vraždila.
Třeba Temeraire.
Text příspěvku byl upraven 03.06.19 v 11:03
Nikdy jsem nepochopil proč u nás nikdy nevyšel mezinárodní bestseller "Snila jsem o Africe" od Kuki Gallmann. Tak rád bych si ho přečetl, ale v angličtině si netroufám. Přitom film v době uvedení v TV dávali poměrně často. Máte někdo podobný příměr nebo poznatek?
Ako mladá som čítala série o Laure Leander od Petra Freunda a o Okse Pollockovej od Anne Plichota a Cendrine Wolf. Obidve série majú po 7 dielov, ale o Laure vyšli len prvé tri a o Okse štyri knihy v slovenskom preklade.
Text příspěvku byl upraven 29.09.23 v 18:47
Ešte by som privítala preklad pokračovania knihy Vita nostra od Mariny a Sergeja Djačenkovcov.
Miluji také knihy Toma Shepparda. Vždycky si ráda přečtu jeho dobrodružství.
Text příspěvku byl upraven 18.10.23 v 11:06
Nedávno som narazila na zmienku o knihe Incidents in the Life of a Slave Girl od Harriet Jacobsovej (v knihe 50 kníh, ktoré písali históriu sveta bol názov preložený ako Príhody zo života otrokyne). Bolo by to zaujímavé si prečítať a porovnať s Chalúpkou strýčka Toma.
Na můj vkus se tu hodně zanedbává Joel Dicker. Četl jsem všechny tři u nás vydané - Pravda o případu Harryho Queberta, Kniha o Baltimorských, Zmizení Stephanie Mailerové.
Všechny parádní a Baltimorští jsou srdcovka největší.
Jenomže nevyšla ani jeho prvotina - The Final Days of our Fathers, a ani dvě nejnovější - The Enigma of Room 622, The Alaska Sanders Affair.
Bohužel. Ale stále doufám, že to někdo napraví.
Zajímavá diskuze! :)
Myslím, že úspěch by měl David Sedaris, od něj stojí za přečtení mnohem více, než bylo zatím přeloženo.
Znepokojuje mě, kolik scifáren si nepřečtu, protože nevyšly v češtině. In English si to netroufám číst, because I am tele a neužila bych si to.
Jedna z knih, která mi vadí že nepřeložili do češtiny byl poslední (nejvíce napínavý) díl Čtenářky. Jsem z toho trochu zdrcena. Knihy měli v češtině nádhernou obálku a já se těšila na třetí díl. Příběhově byla kniha průměrná 3,5/5 ale i tak...
Bola by som rada, keby po česky alebo slovensky vyšla korešpondencia medzi Astrid Lindgrenovou a jej fanušičkou, ktorá jej ešte napísala ako dieťa. Obidve ženy si nakoniec písali viac ako 50 rokov. Neviem ako sa kniha volá v origináli a nevedela som nájsť článok, kde som sa to dočítala. Ešte sa mi zdá, že to vyšlo aj v poľštine.
Monikajanka: uplně stejně se můžeme ptát proč tu nevyšla ani jediná ( no mozná jediná) biografie či autobiografie sester Brönte, nebo i řady jiných spisovatelů a spisovatelek.
Stejně tak japonská literatura u nas kulhá a obecně ač se zdá že vychází extrémně mnoho knih, protože je u naś extrémně mnoho vydavatelských domů, tak člověk je nucen postupně přiznávat že zdání může klamat.
pravděpodobně devil's night série, the mindfXck série, desperate measures a haunting adeline. jsou jich určitě více, ale tyhle mě hnedka napadli
za mně jednoznačně The Illustrated History of the Snowman, protože na to, že patříme mezi země, kde je tradice stavění sněhuláků málem na zápis do Guinessovy knihy rekordů nevíme o nich vůbec nic. (tak si alespoň dejte ochutnávku, inspirovanou právě touto knížkou - žel, odkaz na článek o sněhulácích byl smazán, najdete jej na webu Českého spolku v Košicích pod názvem Proč ještě není sněhulák v Unesco.)
a v případě, že čeští a slovenští nakladatelé jaksi „pozapomenou“ na nějakého autora doporučuji vrátit se do doby obrození, kdy naši pradědové plynně mluvili a nejednou i psali ve všech slovanských jazycích. polština, chorvatština, slovinština a mnoho dalších příbuzných jazyků nebyly našim předkům cizí. a jak jim to rozšiřovalo obzory. sám jsem si to zkusil po dočtení opusu Můj boj od Karla Oveho Knausgårda a nenašel nic dalšího z jeho dílny. prostě jsem si objednal tetralogii Jesień, Zima, Wiosna, Lato. prvných 50 stránek to byl záhul, ale pak to šlo. a jsem rád, že jsem se na to dal, protože polština je překrásný jazyk. mluvit nejspíš nebudu, ale číst a rozumět se učím. teď si aspoň jednou týdně oprašuji své nevědomosti newsletterem ze stránky culture.pl a tak vím, co se u našich severních sousedů děje a když jsem potřeboval zpracovat historii zvonolejařské dílny, stačilo zabrousit na stránky pracovna ludwisarska przemyśl a začíst se.
a pak je tu ještě další možnost – číst v originále a nečekat. pomůžu si analogií: ve Skandinávii se neuvádějí filmy s dabingem, ale pouze s titulky. pro ty, co chtějí zvládnout více než svůj jazyk je to obrovská příležitost něco se naučit. proto celý sever Evropy v pohodě mluví anglicky a německy a pouští se do dalších jazyků. ano, oni nemají Filipovského, který geniálně nadaboval Funése ani Moravce, který úžasně zvládl Fantomase. zato se domluví na celém světě. (a protože já se v telecích letech věnoval úplně jiným zájmům než jazykům, jsem odkázaný na ten dabing a tlumočníky a překladatele. nedělejte stejnou chybu.)
stejně nejsme v stavu přeložit všechno, co kdy bylo vytištěno. a navíc, kdo určí, co je přeložit potřeba a co nikoliv...
a úplně nejhorší je, že nakladatelství si stejně jedou jenom to svoje a na čtenáře neberou žádné ohledy. vždyť je nás tolik a to by bylo, kdyby těch pár kousků neudali! nebo jste slyšeli, že by nějaké seriozní nakladatelství mělo nějaký board čtenářů a dalo na jejich mínění?
Text příspěvku byl upraven 14.02.24 v 09:24
Vím, že primárně se tu bavíme o (ne)překladech knih, ale Váš příspěvek mne přinutil k pár postřehům.
Že jste v telecích letech měl jiné zájmy než jazyky, je běžné, spíš byste to mohl vyčítat svým rodičům, že Vás k jazykům nezkusili nasměrovat mnohem dříve, než ta telecí léta přijdou. Ti moji to zkusili se mnou už v pěti letech, protože jim někdo poradil, že dítě jazyky lépe a rychleji vsakuje. Za což jsem jim dneska vděčný. Učit se jazyk pro mne jako dítě byla tak trochu exotika i zábava. Na rozdíl od hraní na housle (a asi jakýkoli jiný nástroj, dnes bych si vybral nejspíš piano), které mě nebavilo.
K tomu dabingu mě napadlo, že jistě máte pravdu, že k nutnosti učit se cizím jazykům dabing moc nepřispívá. Ale tuhle jsem chtěl v televizi využít možnosti pustit si originální zvuk k filmu, ovšem oproti českému dabingu se mi to zdálo tak mdlé a bez výrazu, že jsem se po asi deseti minutách vrátil zpět k češtině.
A nakonec myšlenka na board čtenářů, přiznám se, že už mě párkrát taky napadla, zejména když čtu v komentářích stesky čtenářů, co všechno by bylo dobré ještě přeložit.
Vím, že nakladatelství mají nepochybně své ekonomické zájmy, ale asi by každého čtenáře potěšilo, kdyby tu a tam vycítil, že byla vyslyšena aspoň některá jejich přání.
Text příspěvku byl upraven 14.02.24 v 01:52
Vložit příspěvek