Komentáře, hodnocení
"Nehodnotím ta jídla přece, ale obsah."
Nehodnotím knihu, ale komentář.
"Ohledně knihy ze 16. století jste neuvedla konkrétně." / "Také mi přijde divné lajkovat komentář u knihy, kterou jsem nečetla"
Ač neumím cestovat časem, tedy většina z nás, přesto se vyjadřuji ke knize a píšu k ní komentář.
A dovolím si poznámku, která sice nesouvisí přímo s tématem, přesto mne, promiňte, L.Helena, při čtení Vašeho příspěvku napadla. Když se tu někdo pokusí druhému vysvětlit, že divadelní hra není zvláštní dialogovou formou, že době viktoriánské se říká době, přesně ohraničené, že recenze má svá pravidla, atd., je přinejlepším označen za někoho, který se povyšuje a druhé rád poučuje. Samozřejmě, to je společensky nepřijatelné, nikomu se nesmí bránit mít "dojem". Přesto se tu od uživatelů objevují dotazy, mnohdy vyžadující jakési schválení, či pravidla, na věci, které opravdu spadají pod dojmy, tedy věci, které jsou více než subjektivní. Vždyť dát někomu palec mne může vést mnoho pohnutek, mezi nimi i to, o čem píše paní uživatelka Koka. A nevidím na tom nic podivného, či zarážejícího. Přiznám se, že by mne opak, naopak, přišel podivný:)
Text příspěvku byl upraven 09.06.20 v 17:08
U komentářů nedávám palce z vděčnosti a už vůbec ne na knihy, které neznám. Pokud dostanu více palců za kladný komentář na knihu, která je v současnosti velmi populární, čtená a prodávaná, moc to nezkoumám. Potěší mě ale palce, které dostanu za komentáře ke knihám, podle mne kvalitním, ale dnes již pozapomenutým, znovu nevydávaným nebo prostě přehlíženým. Také mě zajímají palce za kontroverzní komentář, kterým jdu proti většinovému názoru. V těchto případech tuším spřízněnou duši a mrknu na jeho/její komentáře. Většinou se ukáže, že máme podobné názory a knihy, tak proč bych neopalcovala nebo si nedala do sledovaných ? Také se třeba inspiruji pro další četbu, ale nečtené knihy zatím nepalcuji. Ovšem dala jsem mimořádně palec několika nečteným knihám, když byl opravdu krásný a inspirující komentář na autora, kterého již znám a četla jsem od něj jiné knihy. Tady totiž už cítím, že to bude tak, jak komentátor píše, a na knihu se těším. Jinak si myslím, že není potřeba brát to palcování tak vážně. Kolik naprosto brakových knížek má velmi vysoké hodnocení a vůbec, člověk se v tom musí orientovat po svém. Neudělujeme Nobelovu cenu.
Ještě k těm kuchařkám. Tady si myslím, že opravdu nezáleží na tom, zda hodnotitel zkusil recepty. Mám doma třeba staročeskou kuchařku a veverku na švestkách jsem opravdu nezkoušela. Je to poutavé čtení, stejně jako Rettigová nebo "Co jedl Vlasta Burian". Také exotické kuchařky s nádhernými fotografiemi a povídáním nejen o jídle, podle kterých bez orig. surovin stejně neuvaříte, ale někdo je sbírá... Hodnocení kvality receptů je sice plus, ale rozebírají se většinou na jiných stránkách.
Ač jsem byla včera upozorněna na úskalí palců u nečteného, přesto si dovolím ještě jednu poznámku.
jana14, píšete, že netřeba u kuchařek zkusit všechny, vetšinu receptů, že stačí pěkná výprava knihy. Vidíte, a zrovna u kuchařek, které si tedy nechci vystavit, nebo je sbírám, je fakt, že se dle ní dá vařit, celkem důležitým faktorem pro případný nákup. A jestli není, je to úplně stejné, jako já si dovolím, neintelektuální nejspíš, opalcovat komentář u knihy, kterou jsem nečetla, a ani spisovatele neznám. Ale jak říkám, nejspíš to bude tím, že nejsem žádnou velkou, kvalitní čtenářkou, že nemám tak načteno:)
Já rozumím, že každý zde hledáme cosi jiného, klademe důraz na to, či ono. Jsou věci, které jsou tu velmi populární, často se v různých variacích vrací do diskuzních vláken. A zdejší palcování patří právě k takovým... Přirovnala bych to ke zdejšímu náhledu na hodnocení. Zkrátka se musíme smířit s tím, že obé je ryze subjektivní. A domnívám se, že by subjektivní náhled měl být, u obého, zachován.
Text příspěvku byl upraven 10.06.20 v 11:32
siena, Úplně s Vámi souhlasím. Máte v seznamu pěkné knihy a hned jsem se inspirovala. Také mám ráda solidní historické romány a tak se často vracím k těm starším a snažím se je doporučovat. Dnes si mezi těmi eroto-fantasy opravdu člověk těžko vybírá. Využiji příležitosti a doporučím Vám autora, který nemá moc reklamy: Anton Polách. Mě se jeho historické romány libí. Nejsou to žádné fantazie a vybírá si některé neotřelé náměty z našich dějin.
Moje vnímanie významu lajkov u komentárov je rovnaké ako u L.Heleny. Hodnotím len komentáre na knihy, ktoré som prečítala, a knihu podľa mňa (aspoň viac-menej) vystihujú. Zároveň však nehodnotím príliš krátke, jednovetové komentáre.
Komentáre pri knihách, ktoré som nečítala, čítam len veľmi zriedka a nehodnotím nikdy.
U mne to je jednoduché. Lajkem vyjadřuji, že se mi ten komentář líbí. Nemusím knihu znát nebo mít přečtenou (ale komentáře u svých přečtených oblíbených knih čtu taky ráda) - palec nahoru dávám komentáři, který mě zaujme, připadne mi krásný, prospěšný, knihu přibližující, něčím zajímavě doplňující, nebo z jakýchkoliv dalších důvodů/pocitů se mi líbí.
Takže pokud se začtu do komentářů kteréhokoliv čtenáře nebo u kterékoliv knihy a některý komentář se mi hodně líbí, opalcuju ho.
A to pročítání komentářů (dle času a nálady) je pro mne tady jedním ze způsobů odpočinku a chvilek uvolnění a pohody.
L.Helena: tak to jste si myslela špatně. Lajkovat může kdokoliv a z jakéhokoliv důvodu. Můžu lajkovat, protože se mi líbí nick uživatele, protože je to můj oblíbený uživatel, protože nemá v příspěvku žádnou gramatickou chybu, protože je to smyslupně napsaný komentář, protože je pátek... Je potřeba si uvědomit, že pokud vy máte nějak nastavená pravidla, neznamená to, že je tak má nastavené každý. A ne každý to musí brát tak smrtelně vážně ;-)
Elfos: Úplně se s tímto názorem ztotožňuji, mám, dělám a cítím to úplně stejně. Včetně pročítání komentářů jen tak, když mám čas. Jen bych to takto hezky nedokázala shrnout a napsat.
Hlavně by se mělo říct, že tady žádný lajkování neprobíhá. Tohle není žádná zapráskaná sociální síť!
Tady se dávají palce. Za komentáře.
Líbilo se vám, protože jste taly četli, souhlasíte.
Komentář je hezky napsaný, inspirovalo vás to k přečtení.
Napsal váš oblíbený uživatel, stejně od něj máte dost knih, tak mu věříte.
Napsal váš oblíbený uživatel.
Napsal někdo, koho neznáte, ale líbilo se vám...jak je to napsané...má to hlavu a patu...není složeno pouze ze smajlíků...atd atd
Není zde žádné pravidlo: "Palec nedáš, pokud jsi sám nepřečetl(a)."
To si můžete nastavit v hlavě, ale to neznamená, že musí všichni. Ano, když je čas, taky to občas dělám. Místo knih čtu komentáře. Jako, seznam "chci číst" je fakt dlouhý, ale proč by nemohl být ještě delší?!?! A když je to dobrý, dám palec. Možná se ke knize nikdy ani nestihnu dostat. Ale co? Není tady žádný vzorec nastavení databáze, který maže palce, pokud knihu rok od jeho udělení nepřečtu. Takže vesele dávám palce, když se něco líbí...překvapení, překvapení...MĚ! Až se nastaví pravidla, kdy to dělat smím nebo nesmím, bude to pro mě jasný. Nebudu dávat žádný. Nikomu. A už jenom psát OZ: "Hele, ten komentář ke knize byl super, ale neprošla jsem sítem důvodu, proč ti ho můžu dát, tak píšu." Somoda Gomora lízlá sadlem máslem!
Je to můj palec a ten si můžu strči...teda dát komu chci, za co chci a nikdo mi do toho nebude kecat. Debaty na téma, které se na toto následně nabalí, těch je v diskusi hodně. A za mě je fajn, že je na to víc názorů. Ale ne, neříkejte tomu lajkování, to je ble slovo, sem se vůbec nehodící...
Elfos, yetti74, jaskr: naprosto souhlasím a přesně tak komentáře také vnímám. Proč dělat z palců vědu, oceněním ten komentář, který zaujme čímkoliv mne. Ano, nebude to příspěvek typu: Kniha se mi ne/líbila...
Já okomentuji knihu hned, jak ji přečtu, jak ji vnímám, cítím a jak se mi líbil děj, styl psaní, postavy atd. Palce dávám těm čtenářům/čtenářkám, s kterými se po přečtení ztotožňuji v komentářích. Někdy mě opravdu překvapí zařazení knihy jako "odpad"....
Text příspěvku byl upraven 06.01.21 v 15:53
Janadvorackova - obávám se, že tu rozhořčenou reakci jsem částečně způsobila já, když jsem ve větě:
"... a psát komentář k románu odehrávajícím se - cojávím, třeba ve Španělsku v 16. století, nebo dát hodnotící hvězdičky ke kuchařské knize, z níž jste neuvařila a neochutnala ani desetinu jídel, na které jsou tam recepty - to nikomu nepřijde divné?"
použila nevhodný gramatický tvar ("jste neuvařila a neochutnala!), kvůli čemu jste si to vztáhla na sebe. Ne není tomu tak, nepsala jsem o vás, psala jsem o všech (a zejména o sobě), o nás všech, kteří čteme knihy odehrávající se v zemích, v nichž jsem nikdy nebyli, posuzujeme postavy, konající tak, jak jsme ještě nikdy konat nikoho neviděli, kritizujeme či vynášíme do nebe knihy o dietách, metodách řízení či postupech háčkování, které jsme nikdy nezkusili/y atd. No a?
Pokud mi nevadí, že někdo (a jsou takových čtenářů tisíce!) komentuje, posuzuje, hvězdičkuje, odsuzuje, kritizuje či chválí třeba práci nějakého kriminálního vyšetřovatele v detektivce, ač sám (ten čtenář) nikdy žádnou vraždu nevyšetřoval, pak musím přiznat i oprávněnost čtenáře komentářů, který je opalcuje, aniž by věděl, o čem komentovaná kniha pojednává.
Znát obsah knih je v mých očích jedna věc, a vyjádřit jakési souznění se slovy komentujícího je věc jiná a ty dvě věci vůbec nemusí být propojeny.
Pokud sem tedy psala o nějakém románu odehrávajícím se v 16. století ve Španělsku, chtěla jsem tím říct, že ta doba a místo jsou pro dnešní čtenáře "španělskou vesnicí", a ani to jim nebrání, aby takovou knihu vychutnali (nebo s odporem odsoudili). Rozhodně jsem však nekoukala do vašich přečtených, zda jste četla něco z té doby a země.
Ostatně - a to už opravdu na závěr: za nejvyšší "ohodnocení" komentářů ani tak nepovažuji udělené palce, ale spíše to, když na základě komentáře si někdo - cizí, neznámý - vloží tu knihu do rubriky Chystám se číst, nebo - dokonce! - do Chci si koupit. To je dle mého názoru to nejvyšší ohodnocení komentáře, a vesměs je od lidí, kteří tu knihu - pochopitelně - nečetli, ale najednou na její čtení dostali chuť, vzbudil se u nich zájem. Když tohle může existovat (chtít si koupit a přečíst knihu, kterou jsem ještě nečetla) jen na základě "jakéhosi cizího komentáře", tak to vám nepřipadá jako "divné lajkování"?
Za nejvyšší (ovšem hrozně smutné) ohodnocení mého komentáře stejně považuji to, že u některých starších, jinými čtenáři nepovšimnutých knih najednou po mém nadšeném komentáři zázračně stoupne jejich cena v zdejším Bazaru - to mě takový komentář okamžitě zamrzí :=))
Janadvorackova, řekla bych, že úplně stejně, jako se tu, a onde, motáte vy sama. Pouze jsem napsala, co si myslím, na rozdíl od vás, proto ta citace, o zdejším palcování, jak se k němu stavím sama.
Text příspěvku byl upraven 17.06.20 v 22:05
Jen pro shrnutí... citace jsem použila abych napsala, že si o místním palcování myslím něco jiného, než vy, Janadvorackova. Že vlastně k němu přistupuju stejně, jako když někdo hodnotí knihu, aniž by měl 100% povědomí, viz. i příspěvek paní uživatelky Koka. (A ne, nejsme jedna a ta samá osoba. Řekla bych, že je to celkem znatelné) Dále, že jsem reagovala stejně, jako zde může reagovat někdo jiný, i jako vy. Jestli máte pocit, že jste vyvolená persona, která bude rozhodovat o tom, kdo smí/nesmí na vás reagovat, tak bohužel. Budete se muset prozatím smířit, že i ta "nula" siena je zde zaregistrovaná:)
Text příspěvku byl upraven 18.06.20 v 07:35
Janadvorackova - siena se do toho "nemotala", ale napsala svůj diskuzní příspěvek - stejně jako vy nebo já. Nemyslím, že by příspěvky jedněch měly být nazývány příspěvky, a příspěvku druhých motání. (Tady na DK, jsou "jinačí" příspěvky, kterých by bylo hodno si již všimnout a hodně hlasitě je odsoudit, poplivat, a já se jen divím, kolik i - zdánlivě slušných - lidí k nim mlčí, nevšímavě odvrací zrak, nebo vyjadřuje své pobouření pouze ve skrytých osobních zprávách. Škoda, že u takových neslyším váš rozhořčený hlas!)
Vaše podezření, že já a siena jsme možná jedna osoba, se tady již několikrát vyskytlo. Všem, co nás z toho podezírají, sděluji, že si ani nedovedete představit dvě tak různé ženské, jako jsme my dvě : Lišíme se vším - národností, věkem, výškou i váhou, životními postoji, oborem vzdělání, profesním zaměřením, sociálním statusem atd. atd. atd. Jediné, co nás spojuje, jsou jisté vyznávané hodnoty, což i zde , jako čtenářky, dáváme najevo, a mnozí nedovedou pochopit a přijmout, že dva lidé mohou v jistých ohledech smýšlet stejně. Ujištuji vás, že mohou.
A teď už jdu lajkovat ty nové, neznámé komentáře, jistě mi některý z nich dá víc, než tato zbytečná debata.
Mně prostě fascinuje, že někdo má na něco (např. dávání palců za komentáře) svůj názor, pak je konfrontován s realitou, ve které to jiní lidé vnímají jinak, takže o tom napíše ve stylu: "Já to dělám tak! Proč to někdo dělá jinak?" Dostane se mu odpovědi, proč to někdo dělá jinak. A souhlasných komentářů, že to někdo vidí úplně stejně. Potud je to celkem normální internetová debata, kde se při troše štěstí lidé podívají na věc z jiného úhlu.
Zajímavé je na tom ovšem to, že nakonec se tu úplně jiní lidé začnou urážet z úplně jiných důvodů :) Tady už jen chybí, aby se začalo argumentovat Hitlerem nebo komunisty :-D
Hitlera bych sem nemotal.
Lajkovat však jako první začal jistý komunista, v tom máte pravdu.
Janadvoráčkova, můžete, prosím citovat urážky, které jsem měla použít na zakladatelku vlákna?
A k tomu trapnému prskání... Pouze jsem si dovolila mít jiný náhled na věc, než máte vy a použila jsem ke konfrontaci citaci. Ano, udělala jsem jednu chybu, za kterou se omlouvám, že jsem neuvedla, koho přesně cituji. Už si na to budu dávat pozor, sama to nemám ráda. A propos, není to první debata na toto téma, kterou spolu vedeme. Dá se dohledat, tedy, jen ty mé příspěvky, neb vaše jste si smazala. Ono by se totiž právě na té, dalo moc hezky demonstrovat, jak dle vás vypadá ta "správná" diskuze...
Text příspěvku byl upraven 18.06.20 v 14:34
Vložit příspěvek