Které knihy jsou pro vás nezapomenutelné?
Ahoj, jaká knížka u Vás zanechala nejsilnější dojem, ať už negativní nebo pozitivní?
Je to těžké....
Asi nejsilnější dojem na mne před hodně lety udělala kniha "GONE WITH THE WIND", ve slovenštině "Odviate vetrom", od Margaret Mitchell.
Naprosto nejhorší dojem na mne udělala kniha Natálie Kocábové, Monarcha Absint. A pochybuji, že ten pocit hnusu vůbec někdy něco překoná.
A to zase ne! Monarcha Absint mne neskutečně naštval, takže dojem určitě zanechal. Chtělo se mi zvracet.
Na mě zanechala nejsilnější dojem asi knížka Andělé v mých vlasech, možná proto že jsem ji četla po smrti mého blízkého člověka, ale trošku mi pomohla se s danou situací vyrovnat. :)
Hodně ráda vzpomínám na Hostitele :) A teď teda Okřídlená duše :) (ale zatím jsem toho moc nepřečetla)
Najsilnejší dojem...tak sa to povedať nedá. Celá moja knižnica to je rozličná škála pocitov, vôní a chutí. Pripomína to kuchyňu, presne viem kam mám siahnuť, keď dostanem chuť a kam keď vyhladnem. Či sa mi žiada len nejaký odtieň pocitov, alebo niečo zásadné. Ak sa jedná o odtieň, siaham po niečom čo dôverne poznám, ak je to hlad, tak experimentujem a otváram nejakú neznámu kapitolu, niečo zásadne, nové. Je veľa kníh, ktoré vo svojom živote považujem za zásadné, ale netrúfam si označiť niektorú za tú najzásadnejšiu... V hudbe by to bolo oveľa jednoduchšie, tri písmená: BACH. Ale v literatúre ? Ak by som sa veľmi snažil zodpovedať túto otázku, zavádzal by som, ak by som ju chcel seriózne zodpovedať, zdržal by som sa odpovede. Možno by sa nejako dalo tie knižky deliť podľa období v živote, podobne ako mal Picasso tzv. "modré obdobie" by sa dal môj život rozparcelovať na políčka a do každého vpašovať kolónku : vele-dôležité. Myslím si že knihy prechádzajú našim životom ako ľudia, každá zanechá nejakú stopu, ale nie každá stopa je pre nás čitateľná. S knihami môže byť človek sám, ale nie osamelý.
Text příspěvku byl upraven 09.11.13 v 01:40
Nejsilnější dojem na mne v poslední době udělala kniha Daniela Ferreiry: Na Počátku byla Matka. Hodně povedená fantasy s prvky mystiky. Doporučuji.
Silný dojem na mě dělají životopisy osob s těžkým osudem, jako je Christy Brown, Nick Vujicic a Denise Legtrix.
U mě to bylo : Hvězdy nám nepřály a nestydím se říct že jsem posledních 50 stránek brečela jako nikdy v životě.
Zlodějka knih, Ještě než umřu. Na knihu Hvězdy nám nepřály se chystám už dlouho.
Zpívající meč od Jacka Whyte, na konci jsem brečela v kuse snad půl hodiny a nebyla schopná přestat. Za něco asi mohly hormony ale stejně si nepamatuju jinou knihu, která by mě odrovnala na tak dlouho...
Sice jsem byla menší, ale dost silně na mě zapůsobilo, když jsem dočetla Malého prince...
Takových knih bylo více. Ale nikdy nezapomenu na Quo vadis? od Sienkiewicze. Četla jsem před 40 lety a drastické historické scény pronásledování křesťanů na mě silně zapůsobily .Byla jsem tři měsíce těhotná a dvě hodiny po odložení knihy došlo k samovolnému potratu. Možná to byla náhoda, možná důsledek autorova mistrovství. Vzpomínku na tu knihu v sobě nesu celý život. Není negativní, jen sdělující, že naše duševno i fyzično se navzájem ovlivňují.
Nedavno jsem četla Než jsem tě poznala od Jojo Moyesový.Docela mě to dostalo.Ke konci jsem brečela jak malá holka a pro slzy jsem skoro neviděla.Dlouho po přečtení jsem na ten příběh stále myslela a trvalo delší dobu,než jsem mohla začít číst jinou knížku.
RADOST: Tak to je opravdu silný zážitek. Obdivuji však váš přístup, že tuto vzpomínku nevnímáte jako veskrze negativní.
Text příspěvku byl upraven 11.05.14 v 11:55
St. Jimmy: Ta kniha je opravdu dobrá, jen já tehdy byla hloupá a měla si četbu lépe vybírat vzhledem ke svému stavu. Od té doby jsem bohatší nejen o zkušenosti, ale i o další dvě děti a čtyři (páté očekávané) vnoučata. A také o mnoho silných čtenářských zážitků.
Tři kamarádi od E. M. Remarque. Byla mou první od tohoto autora a vzpomínám si, že to byl opravdu silný zážitek.
Vložit příspěvek